Medobraní je oblíbeným obdobím pro každého včelaře. Tento čas, kdy se rodina schází, aby společně ochutnávala sladkou lahůdku a pomáhala při vytáčení medu, je svátkem nejen pro včelaře, ale i pro pilné včely. Abychom tuto oslavu zjednodušili, je potřeba používat chytré pomůcky k zefektivnění práce, a právě takovou pomůckou je odvíčkovací hrot.
Pro každého moderního včelaře je pořízení medometu nevyhnutelné. Jakmile se někdo rozhodne pro chov včel, medomet rychle přerůstá v jedno z klíčových zařízení. Proto je důležité, aby jste výběr medometu byl pečlivě zvážili. Dostupné typy medometů
Já osobně chovám včely rekreačně, v sezóně mám 5 až 6 včelstev. Likvidaci starého díla a získání vosku jsem vždy řešil pomocí slunečního tavidla. Výhodu vidím v nízkých pořizovacích nákladech, ty provozní jsou nulové. Při dodržení několika zásad je kvalita získaného vosku vynikající. Jedinou nevýhodou, (která je citovaná také v literatuře) je menší výtěžnost vosku v porovnání s vařákem.
Problematika vody v medu je ve včelařství celkem diskutované téma. Rád bych tyto materiály doplnil o zkušenost, která se může týkat především včelařů provozujících vícenástavkové včelařství jedná se o souvislost mezi hustotou medu a kvalitou obsednutí úlového prostoru včelami. Nejeden nástavkový včelař totiž zjišťuje, že tradiční poučka “vytáčet jen plně zavíčkované plásty” nemusí být zárukou získání bezpečně hustého medu.
Zrnka pylu jsou samčí pohlavní buňky rostlin. Aby se rostliny
mohly rozmnožovat, potřebují dostat pyl na pestíky v květech. Hmyzosnubné
rostliny využívají k tomuto přenosu hmyz. Tyto rostliny produkují více pylu, než
bývá nezbytně potřeba pro dané opylení. Pyl, který je nadbytečný spolu s
nektarem, se stávají lákadly, ale i odměnou pro opylovatele.
