Proč včelstva znovu mizí?

Otázka úhynů a prázdných úlů znovu trápí stále více včelařů. První zprávy o včelstvech, která z úlů zmizela, přicházely už v září minulého roku. Za hlavní příčinu považuji varroázu. Roztoč Varroa destructor se v uplynulé sezoně výrazně přemnožil a úly bez včel, ale se zásobami, jsou pro tento problém typickým varovným signálem.

Následné šíření virů je obvykle důsledkem nezvládnutého napadení kleštíkem včelím. Situaci zhoršil velmi časný začátek plodování včelstev, který umožnila krátká zima a jarní teploty už v únoru. Pokud včelaři na tento vývoj včas nereagovali účinným ošetřením, mohlo se to projevit právě ztrátou včelstev. Níže popisuji postup, kterým se snažím udržovat svá včelstva v dobré zdravotní kondici.

Postup ošetření během včelařského roku

Můj pravidelný postup zahrnuje říjnovou fumigaci přípravkem Varidol 125 mg, kterou provádím dvakrát až třikrát. Na jaře dobrovolně natírám plod přípravkem M-1 AER 240 mg a následně fumiguji Varidolem 125 mg. V červenci sleduji přirozený spad roztočů na zasíťovaných podložkách a v srpnu vkládám Gabon Flum 4 mg.

Termín vložení Gabonu je velmi důležitý. Čím dříve léčbu nasadíme, tím dříve omezíme počet roztočů Varroa destructor, kteří se ve včelstvu množí velmi rychle, až exponenciálně.

Včelaři používají k ošetření včelstev různé přípravky s rozdílnou účinností. Hodnotit je však nelze pouze pocitově. Základem je vedení záznamů o spadu roztočů před léčbou i v jejím průběhu. Pouhý pohled na podložku nestačí. Roztoče je nutné počítat a jejich počty pravidelně zapisovat.

Sledování účinnosti Gabonu Flum 4 mg

Účinnost přípravku Gabon Flum 4 mg sleduji každý rok. Po ukončení jeho aplikace provedu kontrolní fumigaci Varidolem 125 mg a po dvanácti hodinách spočítám spad roztočů. Organické kyseliny při ošetření nepoužívám, proto nemohu hodnotit jejich účinnost. Zaměřuji se na pravidelné ověřování účinnosti přípravků, které používám ve vlastním chovu.

Podmínky pozorování

Níže uvedené výsledky vycházejí z dlouhodobého sledování na včelnici v nadmořské výšce 500 metrů. Včelstva jsou umístěna volně na osluněné louce s orientací k jihozápadu. Úly stojí přibližně 75 cm od sebe a jsou barevně rozlišeny, aby se omezilo zalétávání létavek. Počet sledovaných včelstev se v jednotlivých letech pohyboval od 4 do 12.

Výsledky pozorování

Při pohledu na tabulku je patrný výrazný nárůst celkového počtu roztočů v roce 2019. V tomto roce jsem neprovedl jarní nátěr plodu. Po nízkých spadech z předchozích let jsem význam jarního ošetření podcenil. Dopad byl zřetelný: při podletním ošetření jsem v pokusných včelstvech napočítal přibližně osminásobek roztočů oproti roku 2018.

V roce 2020 jsem se vrátil k původnímu postupu a jarní nátěr plodu jsem opět provedl. Přesto se celkový počet roztočů zvýšil na více než dvojnásobek. Nelze odhadnout, jak vysoké by napadení bylo, pokud bych jarní ošetření znovu vynechal.

Účinnost sledovaného přípravku byla v jednotlivých letech poměrně stabilní. V prvních třech letech se účinnost Gabonu Flum 4 mg pohybovala mezi 65 a 76 %. V dalších třech letech byla vyšší, přibližně kolem 90 %. Tento rozdíl může souviset s vyšší mírou napadení, při níž se účinek přípravku projevil výrazněji.

V roce 2022 kleslo celkové napadení přibližně o dvě třetiny a současně se snížila i vypočtená účinnost přípravku. Nedokážu určit, do jaké míry byl tento výsledek ovlivněn právě nižším napadením. Rok 2023 byl poznamenán studeným jarem a pozdějším rozvojem včelstev. Tomu odpovídalo i nejnižší celkové napadení za celé sledované období od roku 2016.

Opačná situace nastala v roce 2024. Zima byla velmi krátká, včelstva začala plodovat brzy a už během února odchovala první silnější generaci mladých včel. Spolu s tím se dříve rozběhlo také množení roztoče Varroa destructor a intenzita napadení opět vzrostla. Mírnou zimu pravděpodobně ve větší míře přežila i neošetřená včelstva, která se následně mohla stát zdrojem reinvaze pro včelstva řádně ošetřená.

Reinvaze roztočů

Výsledky vyšetření zimní měli u mých včelstev dlouhodobě ukazují velmi nízkou míru zamoření. Přesto se domnívám, že i dobře ošetřená včelstva mohou být na jaře znovu napadena roztoči z okolních neošetřených včelstev. Může jít o volně žijící včelstva v přírodě nebo o včelstva mimo evidenci, která nikdo nevyšetřuje ani neléčí.

Silná vyzimovaná včelstva na jaře slídí v okolí. Pokud najdou slábnoucí neošetřené včelstvo, mohou ho vyloupit a přinést si zpět desítky roztočů. Ti pak založí novou početnou generaci přímo v ošetřeném včelstvu. Z tohoto důvodu považuji za důležité provést jarní nátěr plodu přípravkem M-1 AER a současně ošetřit včelstvo fumigací Varidolem. Tím lze snížit i riziko roztočů zavlečených z okolí.

Závěr

Jarní ošetření je časově náročné, ale může se vrátit v podobě lepšího zdravotního stavu včelstev. Každý včelař si musí sám zvážit, zda je pro něj zvýšené úsilí přijatelné a zda mu stojí za snížení rizika úhynů.

Z časopisu včelařství Ing. Pavel Cimala