Knihovna
Metodika Zdeňka Klímy: jak na zdravá včelstva s minimem tvrdé chemie
Tento článek shrnuje a zpracovává přístup MVDr. Zdeňka Klímy k vedení včelstev tak, aby se co nejvíce opíral o přirozenou biologii včely medonosné a co nejméně o „tvrdé“ chemické zásahy. Nejde o univerzální návod pro každé stanoviště a každého včelaře. Je to metoda, která má jasná pravidla, vyžaduje kázeň v termínech, důslednost v hygieně díla...
Průvodce metodikou včelaření bez gabonů
Úspěšné včelaření v dnešní době vyžaduje aktivní a promyšlený přístup k tlumení varroázy. Tradiční plošné nasazení tvrdé chemie (jako jsou gabony) naráží na limity a rezistenci roztočů. Tento článek, vycházející z praxe a podrobné jarní prohlídky stanoviště, shrnuje efektivní postupy pro záchranu a stabilizaci včelstev pomocí odparných desek Formidol, řešení problémů s matkami a biologický boj s roztočem.
Budečák
Úl Budečák s rámkovou mírou 39 × 24 cm patří mezi nejstarší české pokrokové úly se zadním přístupem. Vznikl jako snaha zavést nový standard se širokým rámkem, který by usnadnil práci ve včelstvu, zefektivnil chov včel a podpořil vyšší medné výnosy. Konstrukčně navazuje na americký úl Langstroth, oproti dříve používaným typům však přinesl jednodušší řešení a snadnější manipulaci.
Spojování včelstev na jaře: průvodce a praktická ukázka
Jaro je pro včelaře obdobím rychlých změn. Včelstva se rozjíždějí do síly, přibývá plodu, nosí se pyl a každý zásah do úlu má větší dopad než v době klidu. Právě po Velikonocích, typicky v průběhu dubna, se často objevuje situace, kdy jedno včelstvo prosperuje a druhé z různých důvodů strádá.
Číst dál: Spojování včelstev na jaře: průvodce a praktická ukázka
Stále aktuální úlová otázka
Včelí úl vnímáme jako živé obydlí s mimořádným vnitřním potenciálem. Je to svébytný kus „včelí architektury“, kterou člověk vytvořil a postupně zdokonaloval. Právě množství tvarů a konstrukčních variant dodnes vyvolává odborné debaty: jaký má mít úl správný tvar, objem a uspořádání?
Jarní péče o oddělky a jarní prohlídky
Na jaře se chyby neodpouštějí. Včelstvo se rozjíždí v režimu „teplo–plod–krmivo“: jakmile má matka podmínky ke kladení, roste plodové těleso a zároveň prudce stoupá spotřeba zásob. Včelař proto musí sledovat nejen množství včel, ale i skladbu plástů, polohu zásob vůči plodu, proudění vzduchu v úle a reálnou snůškovou situaci v okolí.
Hniloba včelího plodu: jsou současná radikální opatření nutná?
Hniloba včelího plodu patří mezi nákazy, které dokážou v krátkém čase výrazně zkomplikovat provoz na včelnici, vyvolat nejistotu mezi včelaři a spustit rychlá administrativní i praktická opatření. V českém prostředí se opakovaně otevírá otázka, zda je současný model zásahů nastavený přiměřeně povaze onemocnění, nebo zda v některých případech vede k nadbytečným škodám jak ekonomickým, ekologickým i organizačním.
Jarní kontrola a inspirace z Polska i Rakouska
Polské včelnice umí českého včelaře překvapit hned na první pohled. Často se zde setkáte s tzv. varšavským rozšířeným úlem (varšavský „pošeřovaný“), který stojí na úzkovysokém plástu. Historicky šlo o užší míru, ale postupně se ustálila na přibližně 30 cm šířky a 435 mm výšky.
Zimní zásoby, plodování a virózy
Zimní období je pro včelaře paradoxně jednou z nejrizikovějších částí roku. Včely sice „nedělají nic“, ale právě tehdy se rozhoduje o tom, zda včelstvo dojde na jaře do první snůšky v kondici, nebo se zlomí na zásobách, vlhkosti či skrytých virózách.
