



Vážení zákazníci, ve dnech 16.11 a 17.11. budou naše prodejny a expedice uzavřeny. Děkujeme za pochopení a omlouváme se za komplikace.
Včelařské potřeby a včelařství
Eshop včelařské potřeby nabízí vše pro úspěšný začátek včelaření. Najdete tu kompletní sortiment včelařských potřeb. Přinášíme vám rozsáhlé informace o včelařství. Včelaření už pro vás už nebude žádná tajná věda. Online obchod vám přináší: ochranné včelařské pomůcky, kompletní pracovní pomůcky pro včelaře. Potřeby pro chov matek, práci s medem i včelí kosmetiku a medové produkty.
Nástavkové včelí úly a další potřeby
Nabízíme různé typy včelích nástavkových úlů. V nabídce máme
včelí úly 39x24, Langstroth, Tachováky a Čechoslováky + doplňky k úlům.
Celodřevěné i palubkové, uteplené, nástavkové včelí úly na nejrozšířenější
rámkové míře v ČR. Mateří mřížky a
potřeby pro práci se včelami. Dále tu najdete včelařské potřeby pro práci s voskem a medem. Několik typů rámků a pomůcky k jejich výrobě
jako jsou přířezy a mezistěny. Vybavení na stáčení medu odvíčkování.
Medomety ruční i s elektrickým pohonem a včelí produkty.
Nabídku včelařských potřeb pro vás stále rozšiřujeme, hledáme nové dodavatele a jejich produkty, tak abychom dostáli své pověsti s nejširší nabídkou zboží na českém trhu. Včelařské potřeby z naší nabídky vždy splňují ty nejvyšší požadavky našich zákazníků. Nabízíme vybavení pro včely od levnějších variant až po to nejlepší. Nabízíme výrobky od více než 15ti dodavatelů z celého světa, primárně pak z České republiky, Německa, Itálie, Slovenska ale i dalších.
Význam včelařství je nejen pro včelaře
Náš web byl vytvořeny za účelem propagace včelařství, včelích produktů a
včelařských potřeb. Jsou určeny pro veřejnost i pro profesionální včelaře.
Z celkového užitku
včelařství, až 90%, připadá na zvýšení výnosů hmyzosnubních rostlin.
Včelaření je krásný koníček, nebojte se začít včelařit. S námi to snadno zvládnete. Přinášíme včelařské pro potřeby pro začátečníky a profesionální včelí farmy.
Význam včelařství pro přírodu byl, je a zůstane nenahraditelný. Proto přinášíme moderní včelařské potřeby a praktické informace o včelaření pro každého.
Kromě včelařského vybavení tu bude věnován i dostatečný prostor včelím produktům. Seznámíme se s nejnovějšími poznatky o medu, o způsobech medobraní, ošetřování, uskladnění a distribuce včelích produktů. Poradíme, jak s medem naložit po zakoupení, dozvíte se také něco o falšování medu.
Ke včelím produktům patří také propolis, včelí vosk a mateří kašička. Máme pro vás i mnoho medových receptů jak využit včelích produktů v kuchyni, lidovém léčitelství i kosmetice.
Nenabízíme pouze včelařské potřeby ale i doplňkový sortiment.
Dotace pro včelaře v roce 2027
Dotační podpora včelařství od evropské unie je součástí snah o záchranu
evropských včelstev. Dotační program pro rok 2023 až 2027 běží v plném proudu.
Máte tak možnost nakoupit včelařské potřeby na včelařské
dotace, kde lze získat až 100% pořizovacích nákladů na vybrané zboží.
Jak začít jednoduše včelařit?
Včelaření není těžké a ani do začátku včelaření nepotřebujete nějaké velké investice. Začít včelařit můžete i bez většího kapitálu.
Český svaz včelařů je občanským sdružením, jehož členy jsou
chovatelé včel a příznivci včelařství a má více než 56 tisíc členů. Najdete ho
na webu www.včelařství cz
Toto množství představuje 98 procent všech včelařů v naší republice.
Včelařské potřeby pro profesionály i začátečníky
Přinášíme včelařům kompletní nabídku včelařských potřeb pro profesionály i začínající včelaře. E-shop včelařské potřeby nabízí vše pro začínající i zkušené včelaře. Kompletní včelařské potřeby tu čekají jen na vás. Dodavatelé včelařských potřeb.
Nabízíme včelařské potřeby od společností Lysoň, a Heindrich Holtermann (Německo) a včelí kosmetiku od firmy Pleva z Potštejna.
V posledních letech jsme se také stali jedním z hlavních velkoobchodních dodavatelů včelařských potřeb v této zemi. Můžeme Vám tak nabídnout rozsáhlou nabídku zboží, které je stále skladem.
V našem eshopu si vyberete, cokoli budete pro včelařství potřebujete, protože jak praví přísloví: Žádné včely, žádný med, žádná práce, žádné peníze.
Podzimní péče o včelstva po silné varroáze
Silné napadení kleštíkem včelím a související virózy mohou na konci léta výrazně změnit stav včelstev i jejich vyhlídky na přezimování. Podzimní kontrola se pak netýká pouze počtu roztočů na podložce, ale také síly včelstva, kvality plodu, stavu matky a množství zásob. Následující případy zachycují průběh péče o několik zasažených včelstev, jejich rozdílné reakce na ošetření kyselinou mravenčí a šťavelovou i konkrétní zásahy před zimou.
Popisovaná sezóna byla náročná nejen z hlediska varroázy, ale také kvůli loupeživosti a rozvoji virových onemocnění. Zatímco některá včelstva po zásahu zůstala oslabená, ale životaschopná, jiná se již nepodařilo zachránit. Výrazné rozdíly se objevily zejména mezi včelstvy ošetřenými včas a těmi, u nichž byl zásah mírnější nebo odložený.
Včelstvo po třech ošetřeních kyselinou mravenčí
Hlavním sledovaným případem je včelstvo, které dříve vykazovalo extrémní spad roztočů Varroa destructor. Jeho stav si vyžádal trojí ošetření kyselinou mravenčí, dále označovanou jako KM. Přibližně měsíc před následnou podzimní prohlídkou proběhla také výměna matky.
Při kontrole podložky byli nalezeni pouze tři roztoči. V porovnání s předchozím mimořádným spadem byl tento nález hodnocen jako velmi dobrý výsledek. Včelstvo však po prodělaném zatížení a léčebných zásazích zůstalo slabší, takže jeho další stav bylo možné posuzovat také podle obsednutí plástů, plodování a vzhledu nově se líhnoucích včel.

Osm vysokých plástů a zásoby v nízkém nástavku
Oslabené včelstvo bylo staženo na osm vysokých plástů. Pod nimi zůstal nízký nástavek se zásobami, které si včely postupně přenášely vzhůru. Toto uspořádání odpovídalo jeho aktuální síle po úbytku části populace.
Přesouvání zásob ze spodního nástavku mělo zároveň mírný podněcující účinek. Včely tak využívaly potravu uloženou pod hlavním prostorem a přemisťovaly ji do horní části úlu. Vedle nízkého zjištěného spadu patřila tato aktivita k popsanému obrazu včelstva při kontrole na konci září.
Nová matka a překvapivě pěkné plodování
Ve včelstvu působila letošní speciální matka z chovné, v podkladu označené jako „stopové“, linie. Při prohlídce se na plástech nacházelo přibližně 10 až 12 dm² otevřeného i zavíčkovaného plodu. Na konec září šlo v rámci sledované včelnice o nadprůměrně pěkný stav.
Rozdíl byl patrný zejména ve srovnání se zdravými včelstvy v okolí, která již v té době plodování téměř ukončila. U tohoto dříve silně zasaženého včelstva tedy po výměně matky a ošetření pokračovala obnova populace. Důležitou součástí pozorování přitom nebyla jen plocha plodu, ale také stav včel, které se z něj líhly.
Vitální mladé včely, přínos pylu a doplnění krmení
Čerstvě vylíhlé včely působily vitálně a nebyly na nich patrné známky poškození. Včelstvo zároveň aktivně přinášelo pyl z netýkavky a břečťanu. Přes předchozí výrazné oslabení tak při kontrole vykazovalo běžnou pracovní aktivitu i pokračující plodování.
Dalším plánovaným krokem bylo přibližně za týden podat ještě jednu dávku krmení. Jejím účelem bylo doplnit zásoby do buněk, které se uvolní po vylíhnutí zbývajícího plodu. Krmení tedy mělo navázat na aktuální vývoj plodového tělesa a využít postupně uvolňovaný prostor na plástech.
Šance tohoto konkrétního včelstva na úspěšné přezimování byla odhadnuta na 80 %. Šlo o odhad vycházející z jeho tehdejšího stavu: nízkého zjištěného spadu, pěkného plodu, vitality mladých včel a fungující nové matky.
Včasný a opožděný zásah měly rozdílný průběh
U dalších včelstev se ukázaly podstatně odlišné výsledky. V jednom případě byl použit razantní zásah se silným odparem 85% kyseliny mravenčí v odpařovači. Podle popsaného průběhu následovalo zastavení množení roztočů i dalšího rozvoje pozorovaných projevů viróz, byť za cenu dočasného oslabení včelstva. Před zimou toto včelstvo v systému Dadant hustě obsedalo šest uliček a nadále mělo šanci přežít.
Méně příznivě dopadla včelstva, u nichž bylo ošetření provedeno příliš mírně nebo přibližně o čtrnáct dní později. K odkladu došlo kvůli dalšímu sledování vývoje jejich stavu. Následný kolaps se projevoval různě: někde zůstala jen hrstka včel, jinde osazenstvo zesláblo na tři uličky a v některých úlech zůstalo velké množství nedolíhnutého plodu.

Srovnání pozorovaných výsledků ošetření
Následující přehled shrnuje průběh jednotlivých popsaných případů. Zachycuje nejen použitou kyselinu, ale také načasování zásahu a stav včelstev před zimou.
| Ošetření a jeho načasování | Pozorovaný průběh | Stav včelstva před zimou |
| Včasné a razantní ošetření kyselinou mravenčí | Silný odpar 85% KM v odpařovači byl v popsaném případě spojen se zastavením množení roztočů a dalšího rozvoje projevů viróz. Včelstvo přitom dočasně zesláblo. | Husté obsednutí šesti uliček v systému Dadant a zachovaná šance na přezimování. |
| Příliš mírné nebo přibližně o čtrnáct dní opožděné ošetření kyselinou mravenčí | Zhoršování stavu pokračovalo až ke kolapsu. | Pouhá hrstka včel, zeslábnutí na tři uličky nebo velké množství nedolíhnutého plodu. |
| Pásky s kyselinou šťavelovou ponechané po dobu jednoho měsíce | Roztoči průběžně padali, ale na plodu přetrvávaly projevy rozvinuté virózy, včetně mezerovitosti a včel se zakrnělými sosáčky. | Stav byl hodnocen tak, že bez následného zásahu kyselinou mravenčí by včelstva do zimy nepřežila. |
Pásky s kyselinou šťavelovou a přetrvávající poškození plodu
Samostatnou zkušenost představovala včelstva ošetřovaná po dobu jednoho měsíce pásky s kyselinou šťavelovou. Po celou dobu docházelo k průběžnému spadu roztočů, stav plodu se však nevyvíjel příznivě. Plod zůstával mezerovitý a objevovaly se včely se zakrnělými sosáčky.
V těchto případech tedy samotné průběžné srážení roztočů neprovázelo zastavení již rozvinutých projevů virového onemocnění. Následovalo další ošetření kyselinou mravenčí. Podle hodnocení popsaného stavu by bez tohoto navazujícího zásahu postižená včelstva do zimy nepřežila.
Pozdní rozplodování jako „polibek smrti“
Pozdní plodování může mít u silně poškozených včelstev i zcela jiný průběh než u hlavního sledovaného případu. Popsaný jev označovaný jako „polibek smrti“ začíná úbytkem dělnic v důsledku viróz. Matka se následně znovu intenzivněji rozklade, jako by včelstvo dohánělo ztracenou populaci.
Oslabené osazenstvo však již nedokáže takový plod dostatečně zahřívat a kvalitně krmit. Z pozdního plodu se pak líhnou krátkověké včely, které nejsou schopné přečkat zimu. Rozšíření plodové plochy tak v tomto popsaném průběhu neznamená skutečné zotavení, ale doprovází další slábnutí včelstva.
Spojení bezplodého včelstva se záložním oddělkem
Jedno ze včelstev, které přežilo razantní ošetření kyselinou mravenčí, následně prošlo tichou výměnou matky. Nová matka se však ani na konci září nerozkladla. Včelstvo zůstávalo bez plodu, přestože obsedalo šest uliček.
Řešením bylo odstranění nekladoucí matky zamáčknutím a rozhodnutí připojit k bezplodému včelstvu slabší oplozovací oddělek. Ten obsedal tři uličky a měl mladou, pěkně kladoucí matku. Plánované spojení tak využívalo záložní oddělek k doplnění funkční matky do včelstva, které si po ošetření ještě zachovalo podstatnou část osazenstva.
Záchrana matky ze zkolabovaného včelstva
Jiný postup se týkal včelstva, které zkolabovalo po opožděném ošetření. Z tohoto včelstva byla odebrána loňská matka a přenesena do osiřelce. Před jejím vložením byly v přijímajícím včelstvu vylámány náhradní matečníky.
Přidání bylo úspěšné. Matka se v novém včelstvu ujala a ihned začala klást pěkná kola plodu. Přestože původní včelstvo již nebylo možné zachránit, jeho matka se v jiném osazenstvu znovu dobře uplatnila.

Virové infekce a přenos prostřednictvím matky
S přesunem matek ze silně zasažených včelstev souvisí také otázka přenosu virů. K nákaze matky nemusí nutně dojít přímo při páření s virotickým trubcem. Pokud je však sama infikovaná, může klást infikovaná vajíčka. V popsaných zkušenostech včely takovou matku často rozpoznají a pokoušejí se ji vyměnit.
Současně je uvedena zkušenost, že matky odebrané ze včelstev kolabujících na varroázu bývaly ve většině případů v pořádku a v novém včelstvu fungovaly bez problémů. Úspěšné přijetí loňské matky do osiřelce a její následné pěkné kladení představují jeden z takových případů.
Zimní pokap kyselinou šťavelovou jako příprava na další sezónu
Závěrečným krokem popsané péče je zimní pokap kyselinou šťavelovou v bezplodém období. V sezóně s vysokým tlakem kleštíka a souvisejících viróz je jeho cílem snížit zbytkovou populaci roztočů na co nejnižší úroveň ještě před jarním rozvojem.
Tento zásah je v uvedeném postupu chápán jako důležitá součást přípravy na následující rok. Záměrem je vstoupit do nové sezóny s minimálním zatížením kleštíkem a vytvořit předpoklady k tomu, aby další chemické zásahy během příštího roku nebyly potřebné.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Pozdní výměna včelí matky s rezervou v mezioddělku
Výměnu matky na přelomu srpna a září lze v nízkonástavkovém provozu řešit kombinací oplozovacího mezioddělku a zralého matečníku. Nad kmenovým včelstvem zůstává připravena mladá rozkladená matka jako záloha, zatímco spodní včelstvo dostane příležitost přijmout matku z přidaného matečníku. Následující postup zachycuje konkrétní pozdní výměnu u silného včelstva, které dobře prospívalo, ale nevyhovovalo svým chováním.
Proč vyměnit matku i u výnosného včelstva
Včelstvo vzniklo z původně šestirámkového oddělku, který se během sezóny vyrojil. Stará matka při rojení spadla před česno, kde byla odchycena. Roj se následně podařilo usadit do nástavku bez složitých náběhů. V dalším průběhu sezóny včelstvo zesílilo, vystavělo tři nástavky a přineslo přibližně 22 kg medu.
Dobrý rozvoj ani medný výnos však nevyvážily jeho bodavost. Při prohlídkách byly včely neklidné, útočily na obličej a zvlášť nepříjemná byla práce s čelovkou. K výměně proto byla určena původní modře značená matka generace F2, pravděpodobně pocházející z tiché výměny.
Dalším důvodem byla snaha neponechat tuto linii do následujícího jara. Její trubci by mohli při páření matek nepříznivě ovlivňovat mírnost dalších včelstev na testovacím stanovišti.
Mezioddělek jako základ připravené výměny
Původní záměr vycházel z dočasného chovu dvou matek v jedné úlové sestavě, každé v oddělené části. Už 27. července byl nad kmenovým včelstvem založen mezioddělek oddělený mezidnem. Do horního nástavku byly převěšeny dva plodové plásty a přidán zralý matečník linie Meda.
Takové uspořádání šetří prostor i vybavení. Pro oplozovací oddělek není potřeba další samostatné místo ani kompletní úlová sestava. Dobře zapadá zejména do nízkonástavkového včelaření v systémech Langstroth, Optimal nebo na rámkové míře 39 × 17 cm.
Strůpková fólie usnadňuje manipulaci i krmení
Pod mezidnem byla vložena strůpková fólie, která bránila prostavění prostoru mezi nástavky. Horní nástavek s mezioddělkem tak bylo možné snadno sejmout nebo posunout, aniž by manipulaci komplikovalo propojení včelím dílem.
Fólie zároveň usnadňovala přístup k rámkovému krmítku ve spodním včelstvu. Při doplňování roztoku stačilo horní nástavek mírně posunout dopředu, odhrnout fólii a nalít krmivo do krmítka.

Změna plánu při večerní prohlídce
Při samotném zásahu se původní plán změnil. Předpověď slibovala příznivé počasí a v líhni zbývalo posledních pět matečníků. Místo okamžitého zrušení horního oddělku a využití jeho matky proto dostala přednost další možnost: odebrat starou matku ze spodního včelstva, vložit do něj zralý matečník a horní mezioddělek zatím ponechat jako rezervu.
Odstavení horního nástavku a vyhledání staré matky
Nejprve byl sejmut horní nástavek s oplozovacím mezioddělkem a odložen stranou. Díky fólii pod mezidnem proběhlo oddělení bez potíží a spodní plodiště bylo volně přístupné.
Ze spodního včelstva byly odstraněny vyčerpané, včelami rozkousané pásky s kyselinou šťavelovou, vložené 8. srpna. Následovala prohlídka plodových plástů, při níž se podařilo rychle najít modře značenou matku.
Matka stále dobře kladla a plodové těleso bylo celistvé. Přesto byla odchycena a vyřazena, protože důvodem výměny nebyl nedostatečný výkon, ale nežádoucí chování včelstva.
Vložení zralého matečníku do spodního včelstva
Po odebrání původní matky byl mezi rámky osiřelého spodního včelstva vložen zralý matečník. Byl vybrán v takové fázi vývoje, aby se z něj nová matka měla vylíhnout během následující noci.
Spodní včelstvo tak dostalo možnost pokračovat s novou matkou z matečníku. Rozkladená matka v horním mezioddělku přitom zůstala zachována pro případ, že by se pozdní oplození mladé matky nezdařilo.
Kontrola rozkladené matky v mezioddělku
Po vrácení horního nástavku na úlovou sestavu následovala kontrola mezioddělku. Mladá matka linie Meda už úspěšně kladla a na středových plástech se začínala líhnout první generace jejích dělnic. S jejich postupným přibýváním se očekávalo také zklidnění včelstva.
Při této prohlídce byly i z horního mezioddělku odstraněny staré pásky s kyselinou šťavelovou.
Kontrola výsledku ve druhé polovině září
Další rozhodnutí bylo ponecháno na druhou polovinu září, přibližně na 20. září. Při kontrole se mělo ověřit, zda se mladá matka ve spodním včelstvu vrátila ze snubního proletu a začala klást. Podle výsledku přicházely v úvahu dva způsoby dokončení výměny.
Pokud se matka ve spodním včelstvu rozklade
Při úspěšném oplození a rozkladení spodní matky lze rozkladenou matku Meda z horního mezioddělku odebrat a využít k jiné pozdní výměně. Zbývající osiřelý mezioddělek se poté spojí se spodním včelstvem.

Pokud se mladá matka ze snubního proletu nevrátí
Při neúspěchu zůstává přímo nad spodním včelstvem připravena záložní rozkladená matka. Obě jednotky se spojí s touto matkou, takže spodní včelstvo nemusí zůstat na zimu osiřelé. Právě zachování funkčního mezioddělku tvoří pojistku celého postupu.
Orientace očka ovlivňuje návrat matek
Důležitou provozní zkušeností je poloha otevřeného očka horního mezioddělku vůči hlavnímu česnu. Pokud oba vstupy směřovaly dopředu, na stejnou stranu úlu, docházelo v popsaném provozu k vyšším ztrátám matek při snubních proletech. Úspěšnost se pohybovala přibližně kolem 60–70 %, v horších letech pouze kolem 30 %.
Výrazně spolehlivější výsledky přinášelo otočení nástavku s mezioddělkem tak, aby jeho otevřené očko směřovalo dozadu, tedy na opačnou stranu než hlavní česno spodního včelstva.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Tichá výměna matek: soužití dvou matek a rizika
Tichá výměna nemusí znamenat okamžitý konec původní matky. V jednom včelstvu mohou po určitou dobu působit stará i mladá matka současně. Následující praktický příklad ukazuje jejich soužití v úlu rozděleném mateří mřížkou, rozdíly v kvalitě plodování i důvody, proč může být dokončení tiché výměny na konci srpna problematické.
Od smetence ke dvěma plodovým tělesům
Přibližně dva měsíce před popisovanou prohlídkou byl vytvořen smetenec s kvalitní plemennou matkou linie Anatolika. V původním kmenovém včelstvu se ji včely pokoušely vyměnit tichou výměnou, přestože výborně kladla.
Po usazení se smetenec velmi dobře rozvinul a vystavěl dva nástavky. Podrobnější kontrola však odhalila vylíhlé matečníky z tiché výměny a dvě oddělená centra plodování. Takové uspořádání naznačovalo, že ve včelstvu současně kladou dvě matky.
Původní plemenná matka měla ještě posloužit k nalarvení série pro vlastní chov. Bylo proto potřeba spolehlivě rozlišit její plod od plodu mladé dcery F1, aby larvičky pro odchov pocházely skutečně od vybrané plemenné matky.
Rozdělení včelstva mateří mřížkou
Obě matky byly odděleny mateří mřížkou. Mladá, nově oplozená matka zůstala ve spodním nástavku, zatímco stará plemenná matka byla ponechána v horním. Z jejího plodu se následně podařilo odchovat požadovanou sérii matek.
Toto uspořádání zároveň umožnilo sledovat, jak si dvě oddělená plodová tělesa v jednom úlu rozdělí zásoby při dokrmování z horního rámkového krmítka.
Po více než měsíci přišel čas mateří mřížku odstranit. Záměrem bylo umožnit před zimou přirozený přesun plodování do spodního nástavku a ponechat horní nástavek jako zásobní prostor.
Mladá matka dole, kvalitní plod staré matky nahoře
Ve spodním nástavku se včely soustředily na pěti rámcích. Mladá neznačená matka byla přítomná a kladla, její plodové plochy však byly výrazně mezerovité a málo souvislé. Nabízela se možnost, že oplození neproběhlo zcela dobře, případně že včely věnovaly větší péči plodu v horním nástavku.
Stará plemenná matka naproti tomu vytvářela velmi ucelené plodové plochy. Uprostřed se nacházel nejstarší zavíčkovaný plod a směrem k okrajům navazovala mladší stadia až po čerstvá vajíčka. Přestože se ji včely již dvakrát pokusily vyměnit, její plodování při této prohlídce působilo podstatně lépe než plodování mladé matky.
Při současné přítomnosti mladé matky ve spodním nástavku navíc ustala další snaha včel o výměnu staré matky. Obě tak mohly dál působit v jednom včelstvu, každá ve své části úlu.
Odstranění mřížky a příprava uspořádání na zimu
Při prohlídce byla mateří mřížka odebrána a plodové plásty ve spodním nástavku soustředěny do středu. Rozhodnutí, kterou matku si včelstvo ponechá do jara, zůstalo na včelách.
Předpokladem bylo, že další doplňování zásob postupně omezí prostor pro kladení v horním nástavku a přiměje starou matku přesunout se níže. Další vývoj měl ukázat, zda se mladá matka kvalitou plodování staré matce vyrovná.
Proč jsou tiché výměny na konci srpna rizikové
Při pozdně letní výměně nebo ztrátě matky hraje zásadní roli čas. Od vajíčka do rozkladení nové matky uplynou za příznivých podmínek přibližně tři až čtyři týdny. Samotný vývoj matky od vajíčka trvá přibližně 16 dní, po vylíhnutí následuje zhruba 7 až 10 dní do oplození a další 2 až 3 dny do začátku kladení.
Od nakladení vajíčka pak trvá dalších 21 dní, než se vylíhne dělnice. Pokud tento proces začíná až na konci srpna, hrozí, že včelstvo nestihne vychovat dostatečně početnou zimní generaci.
Za pěkného počasí se matky mohou oplodnit ještě v polovině září. Příznivější podmínky mohou být například u včel linie Buckfast, které trubce nevyhánějí tak razantně jako kraňka, nebo tam, kde jsou udržována osiřelá včelstva s trubci. Ani tehdy však nezaniká vysoké riziko, že se pozdní matka neoplodní a stane se trubcokladnou.

Význam termínu a důvodu tiché výměny
Tiché výměny probíhající přibližně v polovině letních prázdnin bývají z hlediska načasování příznivé. Jinak je tomu u velmi časných výměn, například v květnu. Ty mohou souviset s virovým postižením matky a snaha o výměnu se potom může opakovat i u její dcery.
Důvodem k výměně ovšem nemusí být špatné kladení. Včely mohou reagovat také na drobný tělesný defekt, například poškozenou nožičku. Taková matka přitom může být po fyziologické stránce schopná kvalitně klást ještě další dva roky. Popsané soužití dvou matek ukazuje právě situaci, kdy původní matka navzdory opakované snaze včel o její výměnu stále vytvářela velmi kvalitní plodové plochy.
Chybějící plod nemusí znamenat bezmatečnost
Zvláštní pozornost si zaslouží včelstvo, ve kterém na konci léta není plod ani původní matka, ale přitom se nechová osiřele. V takovém úlu může být s velkou pravděpodobností mladá, dosud nerozkladená panuška z tiché výměny.
Přidání koupené nebo vlastní odchované matky bez ověření tohoto stavu může skončit jejím okamžitým usmrcením. Pokud není stav včelstva jasný, je namístě provést plodovou zkoušku.
Vyhledání panušky pomocí mateří mřížky
Pro situaci, kdy ve včelstvu nejsou vajíčka, včely nejeví známky osiřelosti a mladou matku se nedaří najít na plástech, je popsán postup s využitím mateří mřížky. Všechny včely se ometou, na dno se položí mateří mřížka a nástavky se vrátí na místo. Včely se poté nechají naběhnout přes mřížku.
Smyslem tohoto postupu je zachytit panušku pod mřížkou, odkud ji lze odebrat. Teprve po odstranění přítomné mladé matky následuje přidání nové, již rozkladené matky.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Prohlídka týden po ošetření kyselinou mravenčí
Jak vypadá včelstvo přibližně týden po ošetření houbičkovou metodou s 65% kyselinou mravenčí? Kontrola v tomto případě odhalila mimořádně vysoký spad kleštíka včelího (Varroa destructor), ale zároveň klidné včely, nové pylové zásoby a matku, která dál intenzivně klade. Prohlídka přinesla také řadu praktických postřehů k odparu kyseliny, stavu plodu a volbě zásahu u silně napadeného včelstva.
Na podložce přibyly tisíce roztočů
Po aplikaci kyseliny mravenčí začali roztoči padat ve velkém množství. Dva dny po vložení houbičky byla podložka vyčištěna a opatřena novými ubrousky, aby bylo možné přehledně sledovat další spad. Nejvíce roztočů se soustředilo pod místy s nejrozsáhlejšími plodovými plochami.
Vedle tmavých dospělých roztočů se na podložce objevilo i množství světlých, nedospělých jedinců. V popisovaném hodnocení je tento nález považován za jasný důkaz působení kyseliny mravenčí přes víčka plodových buněk a současně za projev výrazného povzbuzení čisticího pudu. Včely otevírají poškozené buňky a odstraňují napadený plod.
Po dalších čtyřech dnech bez čištění byla podložka posetá tisíci uhynulých roztočů. Jejich původ však ze samotného spadu určit nelze. Mohli se namnožit přímo ve včelstvu, včely je mohly přinést při loupežích z okolních úlů nebo se mohly oba zdroje napadení spojit.
Účinek závisí na koncentraci par a odparu
Při používání kyseliny mravenčí se často diskutuje o tom, proč někde vyvolá výrazný spad, zatímco jinde zdánlivě nezabere. V popisované zkušenosti je nulový spad přičítán nedostatečné koncentraci par v úlu, nikoli neúčinnosti samotné látky.
Houbičková metoda vyžaduje praxi a cit pro průběh odparu. Zároveň je uváděna jako standardní a spolehlivý postup používaný také v německých výzkumných ústavech.
Srovnání houbičkové metody s Formidolem
Formidol, tedy odpařovací desky s 85% kyselinou mravenčí, je v tomto srovnání hodnocen jako zastaralá koncepce vycházející z Krämerových desek. Mezi jeho nevýhody patří výrazná závislost odparu na venkovní teplotě, nutnost po dvou dnech znovu otevřít úl a odstranit regulační obal i riziko spojené s manipulací s vysoce koncentrovanou kyselinou.
Za nouzovou možnost pro silně napadené včelstvo s projevy viróz je zde považováno úplné vybalení Formidolu z obalu. Smyslem takového postupu má být rychlý „šokový“ zásah.
Vysoké teploty a riziko ztráty matky
Použití kyseliny mravenčí není bez rizika, zejména v letních vedrech. Součástí popisovaných zkušeností je i případ, kdy nesprávný odhad dávkování za horkého počasí vedl ke ztrátě matek přibližně u poloviny z patnácti ošetřených včelstev. Osiřelá včelstva následně narazila náhradní matečníky.

Kontrola úlu ukázala klidné včely a nové zásoby pylu
Prohlídka ošetřeného včelstva probíhala za teplého dne a práci znepříjemňovaly dotěrné vosy. Navzdory obrovskému spadu roztočů působilo včelstvo velmi dobře a bylo překvapivě klidné.
Od ošetření přibylo v plástech velké množství čerstvého pylu, který při předchozí kontrole chyběl. Část mohla pocházet z kvetoucí netýkavky. Pylové zásoby tak byly jednou z nejvýraznějších změn patrných při otevření úlu.
Matka přežila a dál intenzivně klade
Matka ošetření přežila bez zjevné újmy a pokračovala v intenzivním kladení. Na plástech byla čerstvá vajíčka, zavíčkovaný plod i právě se líhnoucí mladé včely.
Plodové plochy byly místy mírně mezerovité. V popisované prohlídce je tento stav vysvětlován jako přirozený následek vyčištění poškozených buněk po aplikaci kyseliny. Část uvolněných míst včely následně zaplnily pylem.
Na dospělých včelách nebyly patrné viditelné příznaky poškození spojované s virózami. Nebyly pozorovány včely s deformovanými křídly, černí olysálí jedinci ani třesoucí se včely s projevy paralýzy.
Úprava plástů před zúžením včelstva
Při kontrole došlo také k úpravě uspořádání plástů. Těžký zásobní plást určený k pozdějšímu vyřazení byl přesunut ke kraji úlu. Navazujícím záměrem je včelstvo brzy zúžit na osm až devět rámků.
Proč v tomto případě dostala přednost kyselina mravenčí
Alternativou k houbičkové metodě byly proužky s kyselinou šťavelovou a glycerinem. Jejich použití je pro včelaře pohodlnější, ale v popisované situaci dostala přednost kyselina mravenčí kvůli požadavku na rychlé omezení početné populace roztočů.
Proužky s kyselinou šťavelovou působí postupně a nezasáhnou roztoče ukryté pod víčky zavíčkovaného plodu. Kyselina mravenčí je zde naopak zvolena jako prostředek k bezprostřední redukci parazita s účinkem také pod víčky.
Virová nálož jako další důvod zvoleného zásahu
Další argument pro použití kyseliny mravenčí vychází z předpokladu, že citlivější, oslabené a viry napadené včely zásah nepřežijí. Podle tohoto vysvětlení s nimi z úlu rychle odchází i značná část virové nálože, což má zabránit dalšímu šíření infekce ve včelstvu.
Tento přístup rozlišuje mezi včelstvem silně zatíženým roztoči bez rozvinutých viróz a včelstvem, u něhož je podezření také na virové onemocnění. V prvním případě považuje proužky s kyselinou šťavelovou za možné dostačující řešení, zatímco ve druhém přisuzuje kyselině mravenčí nenahraditelnou úlohu.
Pokračující spad vedl k další aplikaci
Ani při závěrečné kontrole nebyl spad roztočů malý. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí postupné líhnutí napadeného plodu, z něhož se uvolňují roztoči, kteří unikli první vlně působení kyseliny.
Následujícím krokem proto bylo opětovné vyčištění podložky a rozhodnutí vložit houbičku s kyselinou mravenčí ještě jednou. Opakování aplikace je v popisované houbičkové metodě uváděno jako standardně doporučovaná součást postupu.
Upozornění
Trochu rizikovým postupem je úplné odstranění obalu Formidolu za účelem „šokového“ zásahu. Může způsobit příliš rychlý odpar a poškodit plod, dospělé včely i matku. Jde o zkušenosti autora, nikoli o ověřená obecná doporučení.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Rojení v šestirámkovém úlu: od odchytu roje po založení oddělku
Silná snůška, rychlý jarní rozvoj a několik dní zpoždění mohou stačit k tomu, aby se včelstvo dostalo do rojové nálady. V šestirámkovém úlu je potřeba sledovat dostupný prostor obzvlášť pečlivě. Když plodiště zaplní plod a zásoby, samotné přidávání medníků nemusí problém vyřešit. Co dělat, pokud už roj vyletěl, jak ošetřit původní včelstvo a jak odchyceným včelám připravit dobrý začátek?
Proč se včelstvo v šestirámku vyrojí
Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstev. K jeho rozvoji přispívá více okolností, ale nedostatek prostoru patří mezi významné podněty. V omezeném plodišti mohou včely rychle obsadit všechny plásty a volné buňky zanést sladinou či pylem. Matce pak ubývá místo ke kladení a včelstvo začne zakládat rojové matečníky.
Šestirámkové úly proto vyžadují včasné zásahy odpovídající jejich uspořádání. Pokud se plodiště dále nerozšiřuje, lze prostor uvolňovat odběrem plodových plástů se včelami pro tvorbu oddělků. Další možností je využití části mladých včel do oplozovacích úlků. Odběr však musí respektovat sílu včelstva, průběh snůšky i očekávané počasí.
Důležité je rozlišovat mezi místem pro ukládání nektaru a místem pro plodování. I včelstvo s několika medníkovými nástavky může mít plodiště natolik stísněné, že se vyrojí. Kontrola medníků proto nenahrazuje prohlídku plodového tělesa.
Když matka zůstane před česnem
Při rojení se před úlem objeví hustý oblak včel, který se postupně přesouvá k místu dočasného usazení. Ne vždy však matka odletí společně s rojem. Může zůstat v trávě před česnem, zatímco ostatní včely míří k blízkému stromu. Bez matky se roj nemusí ustálit v obvyklém chomáči a část včel se začne vracet.
Právě tehdy se vyplatí prohlédnout okolí úlu. Označenou matku lze mezi včelami a stébly trávy snáze najít. Samotný neúspěšný odlet přitom není spolehlivým ukazatelem jejího stáří ani kvality. Rozhodující je matku bezpečně zajistit a využít její přítomnost ke shromáždění roje.
Odchyt roje pomocí matky v klícce
Nalezenou matku lze opatrně zachytit vychycovačkou a umístit do vhodné klícky. Ta se upevní do dobře větraného rojáku tak, aby k ní včely měly přístup přes jeho otvory. Roják je vhodné postavit poblíž místa, kde se včely shromažďují, ideálně do stínu.
Přítomnost matky pomáhá včely soustředit. Jakmile začnou vstupovat do rojáku, přidávají se k nim další a orientaci podporují i pachové signály dělnic. Pokud se část roje drží nízko u země nebo pod úlem, bývá praktičtější přisunout roják přímo ke shluku a umožnit včelám vstoupit po náběhové desce než je opakovaně smetat a rozrušovat.
Ani zdánlivě klidný roj není důvodem odkládat ochranné pomůcky. Chování včel ovlivňuje počasí, délka pobytu mimo úl i způsob manipulace. Při odchytu je vhodné pracovat klidně, omezit prudké otřesy a hlídat, aby se včely v rojáku nepřehřívaly.
Krátkodobé uložení odchyceného roje
Pokud roj nelze usadit ihned, může krátkodobě zůstat v chladném, tmavém a dobře větraném prostoru. Zásadní je dostatečné větrání samotného rojáku. Silný roj vytváří značné množství tepla a v nevhodně uzavřené bedně se může rychle přehřát.
Usazování se často provádí v podvečer, kdy slábne letová aktivita. Není však nutné řídit se pevnou hodinou ani roj bezdůvodně držet do dalšího dne. Rozhoduje počasí, stav včel a připravenost nového úlu.

Prohlídka původního včelstva a prevence porojů
Odchytem roje práce nekončí. V původním úlu zůstává plod, část včel, zásoby a zpravidla několik rojových matečníků. Z nich se mohou vylíhnout mladé matky a včelstvo může vydat další roje. Druhoroj i následující poroje jej dále oslabují, někdy velmi výrazně.
Po sejmutí medníků a případné mateří mřížky je proto potřeba systematicky prohlédnout plodiště. Matečníky bývají na spodních a bočních okrajích plástů, ale mohou se ukrývat také v záhybech díla. Nestačí zkontrolovat jen několik nápadných míst. Současně je nutné posoudit množství zbývajících včel, plodu a zásob.
Další postup musí zahrnovat jasný plán obnovy matky. Lze ponechat jeden vhodný rojový matečník a ostatní odstranit, nebo všechny matečníky zrušit a zajistit náhradní matku či zralý matečník z vlastního chovu. Vylámat všechny matečníky bez zajištěné náhrady by mohlo vést k osiření včelstva.
Přidání zralého matečníku z chovu
Při použití vlastního chovného matečníku je důležité odstranit konkurenční matečníky a ověřit, že ve včelstvu již není mladá matka. Pozornost si zaslouží nejen zavíčkované, ale také otevřené matečníky. Je-li přítomen vhodný mladý plod, mohou včely navíc založit nové nouzové matečníky.
Zralý matečník se přidává do prostoru obsazeného včelami, kde bude mít odpovídající tepelnou péči. Jeho stáří je nejlépe určovat podle chovného kalendáře. Zbytečné poklepávání, otřesy nebo prochlazení nejsou vhodným způsobem kontroly a mohou vyvíjející se matku poškodit.
Matečník ze známého chovu umožňuje cíleně vybírat mateřský původ. Neznamená však úplnou kontrolu genetiky budoucího včelstva. Při volném páření závisí vlastnosti potomstva také na trubcích v okolí. Ani vložení zralého matečníku samo o sobě nezaručuje, že další rojení nemůže nastat.
Tvorba oddělku z vyrojeného včelstva
Pokud v původním úlu zůstalo dost včel a plodu, lze prohlídku spojit s tvorbou oddělku. U již vyrojeného včelstva je ale namístě opatrnost. Další odběr nesmí být tak velký, aby zbylé včely nedokázaly obsednout a zahřívat ponechaný plod.
Základem oddělku mohou být například dva plásty s převážně zavíčkovaným plodem a dostatkem mladých včel. Doplní se zásobním plástem s medem a pylem, případně dalším vhodným dílem podle síly oddělku. Rozhodující je zdravotní stav a kvalita plástů, nikoli samotná tmavá barva. Staré nebo poškozené dílo není vhodnější jen proto, že už bylo mnohokrát zaplodováno.
Také oddělek musí dostat vlastní řešení obnovy matky, například vhodně přidanou oplozenou matku nebo zralý matečník. Při ponechání na stejném stanovišti je třeba počítat s návratem části létavek do původního úlu. Dostatek mladých včel, přiměřeně zúžený prostor a menší česno pomohou oddělku překonat první období.
Před ochlazením mají zásoby mimořádný význam. Malý oddělek nemůže spoléhat na pravidelný přínos z přírody a současně musí udržet plod v teple. Jeho sestavení proto vždy přizpůsobte předpovědi počasí.
Příprava úlu pro odchycený roj
Nový úl má být čistý, suchý a velikostí odpovídat síle roje. Silný roj lze usadit například do dvou nízkých nástavků Langstroth 2/3, slabšímu však prospěje menší prostor, který dobře obsadí. Univerzální počet nástavků pro každý roj neexistuje.
Roj má výraznou stavební aktivitu, kterou lze využít vložením mezistěn. Několik kvalitních souší ze zdravotně prověřeného chovu mu zároveň usnadní začátek. Matka na vystavěném díle získá místo ke kladení, aniž by musela čekat na dokončení nových buněk.
Předem je vhodné připravit i možnost krmení. Za chladného a deštivého počasí mohou včely spotřebovat přinesené zásoby dříve, než získají dost potravy z okolí.
Usazení náběhem přes česno
Za příznivého počasí lze roj usadit náběhem. Před česno se položí šikmá deska nebo jiná vhodná plocha, na kterou se včely opatrně vysypou. Postupně pak vstupují do úlu. Matka může přejít společně s nimi; pokud byla odchycena zvlášť, je potřeba zajistit její bezpečné spojení s rojem.
Výhodou náběhu je přehledný a pozvolný přesun včel. Za chladu, deště nebo při rychlém večerním ochlazování však hrozí, že část roje zůstane venku a prochladne. V takové situaci je praktičtější přímé vsypání.
Rychlé usazení vsypáním do prázdného nástavku
Práci může usnadnit prázdný nástavek postavený přímo na dno úlu. Vytvoří prostor, do kterého se roj vysype, aniž by se včely okamžitě rozlézaly po horních loučkách rámků. Na něj se následně opatrně usadí připravený nástavek nebo nástavky s dílem.
Pokud je matka v klícce, lze ji bezpečně vypustit mezi připravené plásty při sestavování úlu. Manipulaci je nutné sladit tak, aby neuletěla a nebyla přimáčknuta. Včely se ze spodního prostoru postupně přesunou vzhůru na plásty a spojí se s matkou.
Zbylé včely z rojáku je vhodné setřást na náběhovou desku těsně před česnem. Pomocný prázdný nástavek se odstraní po přesunu roje na rámky, ideálně dříve, než v něm včely začnou stavět divočinu. Při skládání úlu je důležitější šetrnost než rychlost.
Kdy roj přikrmovat
Včely si při rojení odnášejí zásoby v medných váčcích, jejich množství však není neomezené. Potřeba přikrmování závisí na délce pobytu roje mimo úl, dostupné snůšce, počasí a zásobách v připraveném díle. Pevné pravidlo, že se smí krmit až třetí den, proto není vhodné pro každou situaci.
Čerstvý roj s dostatečnými zásobami a dobrou snůškou nemusí okamžitou podporu potřebovat. Vyhladovělý roj nebo včely usazené před delším ochlazením naopak nelze nechat bez potravy jen kvůli dodržení časového odstupu. Krmení se podává uvnitř úlu, přiměřeně potřebám včel a s ohledem na riziko loupeže.
Zahájení stavby a plodování pomáhá roj v novém úlu stabilizovat. Přítomnost vajíček ale není absolutní zárukou, že jej neopustí. Důležité jsou také vhodné podmínky, klid a šetrná manipulace.
Následná péče a návrat včelstva do síly
U usazeného roje se při vhodné následné kontrole sleduje obsazení plástů, stavba, zásoby a začátek kladení. Původní včelstvo i nový oddělek potřebují ověřit úspěšnou obnovu matky. U matky z matečníku je nutné počítat s časem na vylíhnutí, dozrání, snubní lety a rozkladení; chladné počasí může tento průběh prodloužit.
Zavíčkovaný plod ponechaný v původním úlu postupně doplní počet včel. Rychlost obnovy však závisí na rozsahu oslabení, úspěšném oplození nové matky i dalších podmínkách. Nelze automaticky očekávat, že každé vyrojené včelstvo bude při nejbližší snůšce opět v plné síle.

Nejlepší prevence vychází ze stavu včelstva
Včelaření v šestirámcích vyžaduje pozorné sledování rozvoje. Včasné rozšíření, přiměřený odběr plodu pro oddělky a udržování prostoru pro kladení mohou rojovou náladu omezit. Jakmile je však rojový proces rozběhnutý, pouhé přidání mezistěny nebo jednorázové vylámání matečníků nemusí stačit.
Rozhodovat by měl skutečný stav včelstva, nikoli datum, které se osvědčilo minulý rok. Rychlé oteplení a vydatná snůška mohou potřebu zásahu posunout výrazně dopředu. Pokud už k rojení dojde, klidný odchyt, promyšlená obnova matky a správné usazení roje pomohou omezit ztráty a případně využít vzniklou situaci k rozšíření včelnice.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Tvorba květnového oddělku nad kmenovým včelstvem
Květen patří k nejrušnějším měsícům včelařské sezony. Včelstva rychle sílí, přibývá plodu a zároveň roste riziko rojení. Je to také vhodná doba pro tvorbu oddělků, které mohou posloužit k rozšíření chovu nebo k výměně starších matek. Jednou z prostorově úsporných možností je založení oddělku v nástavku nad silným kmenovým včelstvem.
Jak připravit oddělek nad kmenovým včelstvem
Základem je plodový plást s dostatkem přisedlých mladých včel, zásobní plást a prostor odpovídající síle vznikajícího oddělku. Při odběru plástů je nutné dávat pozor, aby se do horního nástavku nepřenesla také původní matka. Včely musí spolehlivě obsedat přidaný plod, jinak zejména během chladnějších nocí hrozí jeho zachlazení.
Při zakládání oddělku na stejném stanovišti je třeba počítat s návratem létavek do původního úlu. Rozhodující proto není jen množství včel bezprostředně po vytvoření oddělku, ale především počet mladých včel, které v něm zůstanou. Umístění nad silným včelstvem může při vhodném uspořádání usnadnit udržení tepla, nenahrazuje však dostatečné obsazení plástů.

Mateří mřížka a oddělení obou částí
Mateří mřížka slouží k omezení pohybu kladoucí matky mezi nástavky. Sama o sobě ale nevytváří samostatný oddělek, protože dělnice mohou nadále procházet mezi horní a spodní částí úlu. Její vložení proto nelze považovat za záruku přijetí matečníků ani bezpečného soužití dvou matek.
Má-li horní nástavek fungovat jako samostatná jednotka pro odchov a oplození nové matky, použijte vhodné oddělovací dno s vlastním výletem. Konstrukce se síťovanou částí může umožnit využití tepla spodního včelstva, aniž by se včely obou částí volně mísily. Horní oddělek musí mít vlastní přístup ven, nezávislý na česnu kmenového včelstva.
Přidání matečníků vyžaduje správné načasování
Do připraveného bezmatečného oddělku se přidává zralý zavíčkovaný matečník známého původu a stáří. Při použití dvou matečníků je rovněž nutné znát jejich očekávaný termín líhnutí; vyšší počet sám o sobě úspěch nezaručuje. S matečníky zacházejte šetrně, chraňte je před otřesy a prochladnutím.
Matka se obvykle líhne přibližně 16. den od nakladení vajíčka. Pro plánování kontrol je proto důležitý údaj o stáří matečníku, nikoli pouze skutečnost, že je zavíčkovaný. Pokud oddělek obsahuje vajíčka nebo mladé larvy, mohou včely založit také vlastní nouzové matečníky. Před přidáním chovného matečníku je zkontrolujte a při cíleném odchovu vybrané matky odstraňte.
Klid při líhnutí a snubních proletech
Horní očko nebo česno musí být otevřené, aby mladá matka mohla absolvovat orientační a snubní prolety. V tomto období omezte prohlídky na nezbytné minimum a neměňte polohu úlu ani jeho výletového otvoru. Časté rozebírání oddělku může průběh odchovu zbytečně narušovat.
Pravidelný kruhový otvor na špičce matečníku obvykle svědčí o vylíhnutí matky. Včely však mohou prázdný matečník znovu uzavřít, takže jeho vzhled nemusí být jednoznačný. Úspěšné oplození potvrdí až následná kontrola kladení a později dělničího plodu. Termín zahájení kladení ovlivňuje také počasí a podmínky pro páření.

Využití oddělku k výměně staré matky
Pokud nechcete zvyšovat počet včelstev, můžete oddělek využít k omlazení kmenového včelstva. Nejprve ověřte, že mladá matka pravidelně klade a její plod je v pořádku. Teprve potom odeberte původní matku a obě části šetrně spojte osvědčeným postupem, například přes novinový papír. Pouhé odstranění přepážky nemusí být pro novou matku bezpečné.
Spojením lze soustředit sílu včel pod mladou matku a podpořit další rozvoj včelstva. Vyšší medný výnos však není automatický: záleží na snůšce, počasí, zdravotním stavu i počtu létavek. Včely z vajíček nově rozkladené matky se do sběru zapojí až s časovým odstupem. Odběr plodu pro oddělek může zároveň pomoci zmírnit rojovou náladu, nenahrazuje ale průběžné sledování včelstva a zajištění dostatečného prostoru.
Osamostatnění oddělku a přesun na jiné stanoviště
Druhou možností je ponechat oddělek jako nové včelstvo. Po ověření kladení jej můžete sejmout, usadit na vlastní dno a přemístit. Převoz na jiné stanoviště omezuje návrat létavek do původního úlu; běžně se volí vzdálenost alespoň kolem tří kilometrů.
Kratší přesun, například na vzdálenost 1,3 až 1,5 kilometru, může za určitých podmínek fungovat, nelze na něj však spoléhat. Návrat včel ovlivňuje členitost krajiny i jejich dosavadní letový okruh. Při převozu vždy zajistěte dostatečné větrání a ochranu před přehřátím.
Včasný začátek dává oddělku prostor k zesílení
Brzy založený květnový oddělek má před sebou dlouhé období rozvoje. Za příznivých podmínek může začínat i na jediném plodovém a jednom zásobním plástu, musí však mít dostatek mladých včel a odpovídající péči. Sledujte zásoby, podle potřeby přikrmujte, prostor rozšiřujte postupně a nepodceňujte kontrolu zdravotního stavu včetně napadení kleštíkem včelím.
O úspěchu rozhoduje především správné načasování, dostatečná síla oddělku a klid během odchovu matky. Dobře vedený oddělek může do podzimu vyrůst v životaschopné včelstvo nebo posloužit jako spolehlivá rezerva pro výměnu matky v produkčním včelstvu.
Inspirováno videem Tomáše Märze.
Strana 1 z 44










Skladem
















































































































































































