Tvorba startéru pro chov včelích matek

Úspěšný chov včelích matek začíná dlouho před samotným přelarvováním. Rozhoduje příprava včelstva, dostatek kojiček, dostupnost potravy i správné uspořádání chovného prostoru. Důležitou roli přitom hraje startér – dočasně vytvořené bezmatečné prostředí, ve kterém včely přijímají nabídnuté larvičky a zahajují stavbu matečníků. Jak připravit uzavřený startér a následně zajistit kvalitní dochov?

Co je startér a k čemu slouží

Startér slouží k zahájení chovu matek z mladých larev přenesených do matečníkových misek. Včely v něm nemají matku a v popisované variantě ani vlastní otevřený plod, ze kterého by si mohly vychovat náhradní matku. Jejich chovný pud se tak soustředí na larvičky vložené v chovném rámku.

U uzavřeného startéru nemohou včely po omezenou dobu vyletovat. Včelař proto musí zajistit nejen dostatek vhodných včel a zásob, ale také vodu, účinné větrání a ochranu před přehřátím. Startér není určen k dlouhodobému uzavření včel. Po přijetí larev zpravidla následuje přesun do dochovného včelstva, označovaného také jako finišér.

Příprava včelstva: dostatek kojiček a přiměřený prostor

Základem je silné a zdravé včelstvo s početnou skupinou mladých včel schopných krmit larvy mateří kašičkou. Samotné množství včel však nestačí. Důležité je jejich věkové složení, výživa a husté obsednutí chovného prostoru.

Jednou z možností přípravy je vedení včelstva v kompaktním plodišti a postupné rozšiřování podle jeho síly. Plásty s otevřeným plodem lze v přípravném včelstvu přesouvat nad mateří mřížku, kde se kolem nich soustřeďují kojičky. Matce přitom musí zůstat prostor ke kladení a přemístěný plod musí být dostatečně obsednutý, aby neprochladl.

Práci usnadňuje jednotná rámková míra v plodišti i mednících, například 39 × 24 cm. Plodové plásty je pak možné přesouvat mezi nástavky podle aktuální potřeby. Jednotná míra ale není podmínkou úspěchu – rozhodující je uspořádání, které umožní soustředit dostatek kojiček k chovným rámkům.

Často zmiňované „zmáčknutí“ včel znamená především vysokou hustotu osazení. Nejde o nekontrolované přeplnění úlu. Nadměrné stísnění, nedostatečné větrání nebo nevhodné rozšiřování mohou naopak přispět k přehřátí či rojové náladě.

Co připravit pro uzavřený startér

Konkrétní sestava závisí na velikosti chovného prostoru a počtu přelarvených misek. Pro popisovanou variantu lze vycházet z následujícího uspořádání:

• Přibližně tři plásty se zavíčkovaným plodem: vhodný je především vybíhající plod. Na plástech nemají být vajíčka ani otevřené larvy, ze kterých by včely mohly založit vlastní nouzové matečníky. Vybíhající plod doplňuje osazenstvo, ale nenahrazuje již přítomné aktivní kojičky.
• Zásobní plást: poskytuje dostupný med nebo sladinu. Pro kondici chovných včel je důležitá také dostatečná pylová výživa.
• Dostatek mladých včel: orientačně lze pracovat s 1 až 1,5 kg včel. Potřebné množství se však řídí velikostí startéru a rozsahem chovné série.
• Voda: uzavřené včely si ji nemohou přinést zvenčí. Lze ji nabídnout například v části prázdných buněk čistého plástu tak, aby nevytékala a včely se nemohly topit.
• Vhodné krmítko: podle zásob a použitého postupu může zajistit průběžný přísun potravy. Musí být bezpečné, bez úniku roztoku a bez rizika utopení včel.
• Účinné větrání: důležitá je dostatečně velká větrací plocha, například zasíťované dno. Uzavření nesmí bránit proudění vzduchu.
• Chovný rámek s matečníkovými miskami: jeho konstrukce má umožnit dobrý přístup včel a ponechat prostor pro stavbu matečníků.

Ve startéru nesmí být matka. Před odebíráním a ometáním včel ji proto vyhledejte a bezpečně zajistěte v původním včelstvu. Přítomnost matky by mohla přijetí chovných larev zásadně omezit nebo zcela zmařit.

Postup založení startéru krok za krokem

1. Připravte chovný prostor. Zkontrolujte větrání, uzavření česna, zásoby a dostupnost vody. Startér umístěte do stínu, nikoli na přímé slunce.
2. Vyberte vhodné plásty. Vložte zásobní plást a plásty se zavíčkovaným, nejlépe vybíhajícím plodem. Ověřte, že na nich není otevřený plod ani již založené matečníky.
3. Zajistěte matku a přidejte včely. Kojičky získávejte zejména z plástů s otevřeným plodem. Do startéru přemístěte včely, nikoli tyto plásty. Využívejte pouze zdravá zdrojová včelstva.
4. Nechte včely pocítit osiření. Chovný rámek vkládejte po krátké době bez matky, zpravidla v řádu několika hodin podle používané metodiky.
5. Přelarvěte vhodné larvičky. Vybírejte co nejmladší larvy, obvykle do 24 hodin po vylíhnutí z vajíčka. Při práci je chraňte před vyschnutím, sluncem a prochladnutím.
6. Vložte chovný rámek mezi hustě obsednuté plásty. Počet misek přizpůsobte síle osazenstva. Menší dobře ošetřovaná série má větší smysl než velké množství larev, na které včely nestačí.

Pokud při přípravě používáte rosičku, plásty pouze přiměřeně zvlhčete. Včely nepromáčejte a vodu nestříkejte přímo do misek s přelarvenými larvami. Voda ani krmný roztok zároveň nenahrazují dostatečné větrání.

Kontrola přijetí a přesun do dochovného včelstva

Při večerním vložení chovného rámku lze přijetí zkontrolovat následující ráno, přibližně po 12 hodinách. Podle konkrétní metody může úvodní fáze trvat zhruba 12 až 24 hodin. Přijaté larvy poznáte podle zahájené stavby matečníků a přítomnosti mateří kašičky. Kontrola má být krátká a šetrná.

Další vývoj může pokračovat v silném dochovném včelstvu s matkou. Chovný prostor musí být uspořádán tak, aby matka neměla k matečníkům přístup, zpravidla nad mateří mřížkou. Přemístit lze samotné chovné rámky nebo při odpovídajícím uspořádání celý nástavek. Není rozhodující, zda jde o třetí či čtvrtý nástavek, ale zda je místo dostatečně obsednuté a tepelně zajištěné.

Kojičky lze do dochovného prostoru předem přilákat plásty s otevřeným plodem umístěnými v jeho blízkosti, například v nástavku bezprostředně pod chovnými rámky. Zatímco v uzavřeném bezmatečném startéru otevřený plod představuje konkurenci pro nabídnuté larvy, při vhodně vedeném dochovu pomáhá soustředit krmičky tam, kde jsou potřeba.

Snůška, zásoby a podněcování

Příznivá snůška vytváří dobré podmínky pro chov, protože včelstvu přináší čerstvou potravu. Nelze se na ni ale spoléhat bez kontroly. Změna počasí může přínos nektaru rychle přerušit a uzavřený startér je navíc odkázán pouze na to, co mu včelař připravil.

Při potřebě podněcování podávejte krmivo tak, aby nevyvolávalo loupež a nehrozilo jeho vytékání. Zároveň zajistěte, aby se cukerný roztok nedostal do medu určeného k vytáčení. Zásobní plásty ani zbytky krmiva nenechávejte volně na včelnici – i když si jich včely během silné snůšky nevšímají, při jejím výpadku mohou rychle přilákat slídilky.

Plemenný materiál a načasování chovu

Dobře připravený startér je pouze jednou částí celého chovu. Stejně důležitý je výběr plemenného včelstva, ze kterého odebíráte larvičky. Posuzujte dlouhodobé vlastnosti včelstva, například zdravotní stav, mírnost, rojivost, užitkovost a průběh rozvoje. Samotný původ matky bez ověření vlastností jejího včelstva nestačí.

Před založením série myslete také na dostatek pohlavně zralých trubců a připravené oplodňáčky či malé chovné jednotky. Trubci se nestávají schopnými páření ihned po vylíhnutí. Raný chov proto vyžaduje plánování s předstihem a vhodné počasí pro snubní lety.

Na začátku sezony bývá v úlech méně kojiček a teplotní podmínky jsou méně stabilní. Počet přelarvených misek proto přizpůsobte skutečné síle včelstev. Rozšiřování z jednoho chovného rámku na dva má smysl teprve tehdy, když včely zvládnou celou sérii kvalitně ošetřovat.

Evidence, která usnadní další chov

Každou sérii přehledně označte. Základem je datum přelarvení, číslo série a původ plemenného materiálu. Zapisujte také počet vložených misek, přijatých larev a později využitelných matečníků. Označení například „L6“ může sloužit jako jednoduchý kód šesté série, pokud jej používáte jednotně.

Počet založených matečníků není totéž co počet úspěšně odchovaných matek. Pro vyhodnocení chovu sledujte také líhnutí, oplození a zahájení kladení. Podle stáří přelarvených larev si předem určete termíny dalších zásahů, zejména včasného odebrání nebo zabezpečení matečníků před líhnutím.

Bezpečnost při práci se včelami

Při ometání včel, hledání matky a sestavování startéru používejte včelařský klobouk se závojem nebo jinou spolehlivou ochranu obličeje. Bodnutí do oka může mít vážné následky a ani běžně mírné včelstvo není zárukou bezpečné manipulace. Pracujte klidně, mějte vše připravené a zbytečně neprodlužujte dobu otevření úlů.

Základem je rovnováha, ne co největší série

Kvalitní startér spojuje dostatek aktivních kojiček, nepřítomnost matky, vhodné zásoby, dostupnou vodu a bezpečné větrání. Na jeho práci musí navázat dobře připravené dochovné včelstvo a promyšlený harmonogram. Úspěch nespočívá v co největším počtu přelarvených misek, ale v tom, aby každá přijatá larva dostávala po celou dobu vývoje odpovídající péči.

Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.

Tvorba oddělků při rojové náladě

Jarní rozvoj včelstev dokáže včelaře předběhnout. Stačí několik dnů příznivého počasí, silná snůška a nedostatek prostoru v plodišti a při další prohlídce už nacházíme rojové matečníky. Tvorba oddělku v takové chvíli pomáhá zvládnout rojovou náladu, využít přebytek včel a zároveň připravit prostor pro výměnu matky. Postup je však potřeba přizpůsobit tomu, zda původní matka stále klade, jak daleko pokročil vývoj matečníků a jakou genetiku chceme na včelnici dále rozchovávat.

Jak poznat, že se včelstvo připravuje k rojení

Při prohlídce nestačí sledovat pouze sílu včelstva. Důležitý je stav plodiště, přítomnost matky a především obsah a stáří matečníků. Samotné prázdné matečníkové misky ještě nemusí znamenat rozvinutou rojovou náladu. Jinou situací jsou matečníky s vajíčkem nebo larvou uloženou v mateří kašičce.

• Otevřené rojové matečníky: včelstvo už zahájilo přípravu nových matek. Původní matka může stále klást, přesto není vhodné zásah odkládat.
• Zavíčkované rojové matečníky: jde o pokročilou fázi rojové nálady. Roj může odejít v době kolem zavíčkování prvních matečníků, případně už odešel.
• Omezení kladení a zeštíhlení matky: před rojením se může měnit krmení matky a její zadeček se zmenšuje. Matka je potom pohyblivější a hůře se hledá.
• Omezený prostor pro kladení: zanášení plodiště nektarem a pylem může rojovou náladu podporovat, zejména pokud matka nemá dostatek volných buněk.

Vystavěná mezistěna zaplněná pylem není sama o sobě spolehlivým důkazem přípravy k rojení. Stejně tak otevřené matečníky a přítomnost kladoucí matky nezaručují, že máme na zásah ještě několik dnů. Rozhodující je vždy celkový stav včelstva, nikoli jediný znak.

Oddělek se starou matkou jako protirojové opatření

Pokud je původní matka stále ve včelstvu, můžeme ji využít k založení oddělku. Tento postup patří mezi účinná protirojová opatření: oddělíme matku s částí plodu a včel a v původním včelstvu zajistíme řízenou obnovu matky. Nestačí však pouze přemístit několik rámků. Pozornost vyžaduje také osud matečníků v obou částech rozděleného včelstva.

Jak oddělek sestavit

1. Připravte plemenáč nebo menší úl. Prostor musí odpovídat množství včel. Neobsazenou část oddělte přepážkou či komorovačkou.
2. Vložte plodové plásty. Pro menší oddělek lze podle podmínek použít například dva plásty s plodem, přednostně s větším podílem vybíhajícího zavíčkovaného plodu, a s obsedajícími včelami.
3. Zajistěte zásoby. Přidejte plást s mednými a pylovými zásobami. Jejich množství musí vystačit i při přerušení snůšky nebo ochlazení.
4. Vytvořte prostor pro kladení. Vhodná souš umožní matce pokračovat v kladení bez čekání na stavbu díla. Mezistěnu přidávejte s ohledem na sílu oddělku a snůškové podmínky.
5. Přemístěte původní matku. Při manipulaci ji chraňte před poraněním a případným odlétnutím. Na plástech určených do oddělku odstraňte rojové matečníky.
6. Doplňte mladé včely. Podle potřeby přidejte včely z dalších plástů, ideálně s vybíhajícím plodem. Při odběru z jiného včelstva vždy ověřte, že nepřenášíte také jeho matku.

Zůstane-li oddělek na stejné včelnici, značná část létavek se vrátí do původního úlu. Proto je důležité vytvořit jej s dostatkem mladých včel. Ty musí po odletu létavek bezpečně obsednout plod, udržovat potřebnou teplotu a pečovat o matku. Počet přidaných včel se řídí množstvím plodu a počasím, nikoli pevně daným počtem sklepaných rámků.

Lze zachovat i matku připravenou k odletu?

Ani zeštíhlená matka v pokročilé rojové náladě nemusí být automaticky ztracená pro další chov. V dobře osazeném oddělku s dostatkem zásob může znovu rozvinout kladení. O jejím dalším využití rozhoduje především věk, zdravotní stav a dosavadní vlastnosti včelstva. Pokud se opakovaně projevuje nežádoucí rojivost, je vhodné počítat s její pozdější výměnou.

Co dělat při nálezu zavíčkovaných matečníků

Při opožděné prohlídce nejprve zjistěte, zda původní matka ještě zůstává v úlu. Samotná přítomnost zavíčkovaných matečníků neříká, zda roj už odešel. Posuzujte také množství včel, stav plodu a nález matky; čerstvá vajíčka mohou pocházet ještě z doby před jejím odletem.

Je-li matka přítomná, lze ji odebrat do oddělku a následně upravit matečníky v původním včelstvu. Pokud ji nechcete dále chovat, naplánujte její výměnu. Samotné odebrání nebo usmrcení staré matky však není zárukou zastavení rojení. Při ponechání více matečníků může silné včelstvo vypravit další roj s mladou matkou.

Také pouhé opakované vylamování matečníků bez změny podmínek v úlu bývá nespolehlivé. Účinný zásah musí řešit nejen matečníky, ale i sílu včelstva, prostorové poměry a další vedení obou vzniklých částí.

Tvorba oddělku s matečníkem z ověřeného chovu

Chceme-li současně zlepšovat vlastnosti včelstev, můžeme odebrané plodové plásty využít pro oddělek, který dostane zralý matečník z vybraného chovu. Tím oddělíme samotné množení včelstev od nekontrolovaného rozchovu matek z rojivých včelstev.

1. Připravte bezmatečný oddělek. Vložte přiměřené množství plodu, zásob a mladých včel. Ověřte, že mezi nimi není původní matka.
2. Odstraňte nežádoucí matečníky. Prohlédněte všechny přenášené plásty. Přehlédnutý matečník může zmařit plánovanou výměnu genetiky.
3. Přidejte zralý matečník. Po osiření oddělku jej umístěte do prostoru obsednutého včelami, kde bude dobře zahříván.
4. Matečník bezpečně upevněte. Použijte vhodný držák nebo plastovou patku. Případné upevnění musí vést mimo vlastní matečník; ten nesmí být propíchnutý, zmáčknutý ani vystavený otřesům.
5. Upravte velikost prostoru. Oddělek zúžte podle jeho síly, zajistěte zásoby a přiměřeně zmenšete česno, aby se lépe bránil loupeži.

Práci usnadňuje jednotné uspořádání plemenáčů. Pokud jsou plásty, krmítko a přepážka pokaždé ve stejném pořadí, je další obsluha rychlejší a bezpečnější. Vkládání plástů například vždy zleva je užitečný provozní návyk, nikoli podmínka úspěšného chovu. Důležité je především nepřitlačit matečník přepážkou nebo sousedním plástem.

Teplo a zásoby rozhodují o výsledku

I během května mohou přijít chladné noci. Slabě osazený oddělek obtížně zahřívá plod a přidaný matečník, proto jej zbytečně neroztahujte na velký počet rámků. Podle konstrukce úlu a počasí lze omezit proudění vzduchu přes zasíťované dno. Vždy však musí zůstat zajištěné potřebné větrání; úl se nesmí neprodyšně uzavřít.

Při nedostatku snůšky oddělek podle potřeby přikrmujte. Krmivo podávejte tak, aby nevyvolávalo loupež. Zvláštní pozornost věnujte oddělkům ponechaným na původním stanovišti, které po návratu létavek do mateřského úlu přijdou o část zásobovací síly.

Jak dále vést původní včelstvo

Po odebrání staré matky musí mít původní včelstvo jasně zajištěnou její náhradu. Podle zvoleného postupu lze ponechat jeden vhodný matečník, nebo odstranit původní matečníky a použít matečník z ověřeného chovu. Pokud zůstává otevřený plod, počítejte také s možností založení dalších nouzových matečníků a tomu přizpůsobte následnou kontrolu.

V některých postupech vedení optimalizovaného plodiště se plodiště po rozdělení vrací do takzvaného startovacího stavu, například na tři plodové plásty doplněné mezistěnou. Nejde však o univerzální návod pro každé včelstvo. Rozsah zúžení musí odpovídat rámkové míře, množství včel, zásobám a uspořádání celé úlové sestavy.

Zásobní či manipulační nástavek a medníky upravte tak, aby včely měly přístup k zásobám a dostatek prostoru ke zpracování přinášeného nektaru. Cílem není včelstvo bez rozmyslu oslabit, ale změnit podmínky podporující rojení a umožnit mu další rozvoj.

Rojivost a genetika: nerozmnožujte pouze to, co je právě po ruce

Využít pěkně vystavěné rojové matečníky je snadné a levné. Pokud však pravidelně množíme včelstva, která se brzy a opakovaně dostávají do rojové nálady, můžeme si na včelnici upevňovat vlastnosti, o které nestojíme. Pro další chov proto vybírejte matky podle dlouhodobých výsledků, nejen podle momentální dostupnosti matečníků.

Rojivost má dědičnou složku, ale ovlivňuje ji také vedení včelstva, prostor v úlu, stáří matky, snůška a počasí. Jedna rojová příhoda proto sama o sobě nestačí k označení včelstva za geneticky nevhodné. Ani rojový původ matky automaticky neznamená špatnou kvalitu. Podstatné je, z jakého včelstva pochází a jaké vlastnosti se u něj opakovaně projevují.

Stejně obezřetně je potřeba přistupovat ke srovnávání kraňky a linií Buckfast. Barva včel ani přítomnost žlutých proužků spolehlivě neurčuje jejich původ či rojivost. Jednotlivé linie mohou navíc vyžadovat odlišné načasování zásahů. Sledujte proto konkrétní matky a jejich potomstvo v podmínkách vlastní včelnice.

Evidence a následné kontroly

Záznam po zásahu ušetří při další návštěvě mnoho nejistoty. Na úl, evidenční kartu nebo do elektronických poznámek si poznamenejte zejména:

• datum vytvoření oddělku a označení původního včelstva,
• rok, původ a označení přemístěné matky,
• původ a předpokládaný termín líhnutí přidaného matečníku,
• způsob zajištění nové matky v původním včelstvu,
• plánovanou kontrolu zásob, matečníků a kladení,
• případný záměr starou matku později vyměnit.

Oddělek s přidaným matečníkem zbytečně nerušte častým rozebíráním. Kontrolu přítomnosti vajíček plánujte podle stáří matečníku a počasí, zpravidla přibližně dva až tři týdny po vylíhnutí matky. Nepříznivé podmínky mohou snubní lety a začátek kladení oddálit. U oddělku se starou matkou sledujte především pokračování kladení, dostatek zásob a schopnost včel obsednout všechen plod.

Závěr: řešte rojovou náladu i budoucnost chovu

Tvorba oddělků je více než způsob, jak zvýšit počet včelstev. Při správném provedení pomáhá zvládat rojovou náladu, využít sílu jarních včelstev a plánovat obnovu matek. Úspěch stojí na včasném rozpoznání situace, dostatku mladých včel, zásobách a promyšlené práci s matečníky. Dlouhodobě se pak vyplácí rozchovávat především včelstva, která vedle výkonu a dobrého zdravotního stavu vykazují také mírnost a nízký sklon k rojení.

 

Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.

Jarní práce ve včelstvu: tvorba oddělků, medníky a medobraní

Vrchol jarní sezóny přináší včelařům několik úkolů najednou. Silná včelstva potřebují prostor pro ukládání nektaru i další plodování, medníky se postupně plní a roste riziko vzniku rojové nálady. Současně nastává vhodné období pro tvorbu oddělků. Dobře naplánovanou prohlídkou lze tyto práce propojit: zkontrolovat zásoby, připravit zralý med k odebrání, odebrat část plodu a upravit prostor v úlu podle aktuální síly včelstva.

Stavební rámky a jarní rozvoj včelstev

Jaro přináší do včelaření rychlé změny. Včelstva rozšiřují plodové hnízdo, přibývá mladých včel a nastupující snůška zvyšuje nároky na prostor v úlu. Do dobře rozběhnutého vývoje však může zasáhnout několik chladných dnů. Právě proto záleží nejen na načasování jednotlivých zásahů, ale také na umístění stavebních rámků, uspořádání plástů a přiměřeném rozšiřování. Jak při jarních prohlídkách postupovat, aby zásahy odpovídaly skutečné síle včelstva?

Kočování se včelami: bezpečná přeprava a zkušenosti z praxe

Kočování se včelami umožňuje využít snůšku i tam, kam by včelstva ze svého stálého stanoviště nedolétla. Přesun k rozkvétajícím porostům může přinést více medu, lepší návaznost snůšek i nové možnosti pro rozvoj včelařského provozu. Současně ale znamená nakládání těžkých úlů, plánování dopravy, sledování počasí a zodpovědnost za živý náklad. Úspěch proto nezačíná až na rozkvetlém poli, ale už při přípravě přívěsného vozíku.

Jarní management včelstev: medníky, stavební plásty a prevence rojení

Jarní období patří ve včelařství k nejdůležitějším částem sezóny. Včelstva se po zimě rychle rozvíjejí, matky intenzivně plodují a s nástupem hlavní snůšky je nutné včas reagovat na jejich sílu i potřebu prostoru. Následující článek shrnuje praktické poznatky z práce na včelnici a zaměřuje se především na nasazování dalších medníků, čtení stavebních plástů, hodnocení rojové nálady a jarní obnovu včelstev.