Celý rok proti varroáze

Kleštík včelí (Varroa destructor) patří k nejvážnějším hrozbám současného včelaření. Úspěšná ochrana včelstev proto nestojí na jednom zásahu, ale na pravidelném sledování a včasném ošetření během celého roku.

Proč je kleštík včelí tak nebezpečný

Kleštík včelí, celosvětově známý jako Varroa destructor, je vnější parazit včel. Původně žil v přirozené rovnováze se včelou východní (Apis cerana). Teprve ve druhé polovině 20. století se vlivem lidské činnosti a přesunů včel rozšířil na včelu medonosnou (Apis mellifera) a postupně pronikl téměř do celého světa.

Varroáza výrazně oslabuje včelstva a zhoršuje průběh dalších včelích onemocnění. Kleštík navíc přenáší některé viry, například virus deformovaných křídel (DWV). Právě proto je systematický boj s tímto roztočem jednou ze základních podmínek zdravého a udržitelného chovu včel.

Základem je celoroční a společný postup

Účinná ochrana proti varroáze vyžaduje, aby včelaři měli průběžný přehled o míře napadení včelstev. Podle aktuální situace je pak nutné zvolit vhodné opatření a provést ho včas. Velký význam má také koordinace v dané oblasti, protože neošetřená nebo kolabující včelstva mohou být zdrojem reinvaze pro okolní stanoviště.

Nový včelařský rok začíná po medobraní

Po posledním medobraní je potřeba připravit včelstva na období podletí, zimy a následný jarní rozvoj. Právě v této době se rozhoduje o tom, zda včelstvo vytvoří dostatek zdravých dlouhověkých zimních včel.

Kontrola spadu na podložkách

Od poloviny července do konce září bývá populace kleštíka ve včelstvech nejpočetnější. Silné napadení podletního plodu může poškodit nebo zcela zničit generaci včel, která má včelstvo převést přes zimu.

Jednou z nejdůležitějších preventivních metod je sledování přirozeného denního spadu roztočů na podložkách umístěných na dně úlu. V období bez snůšky, kdy včely více slídí, se může nákazová situace rychle zhoršit vlivem reinvaze – tedy přenosem roztočů z okolních napadených včelstev.

Přirozený spad je vhodné kontrolovat přibližně v týdenních intervalech. Pokud se objeví denní spad kolem deseti roztočů, je to signál k rychlému zásahu. Při silných invazích může denní spad přesáhnout i 100 roztočů, taková včelstva však bývají už velmi vážně ohrožena.

Při odečtu je nutné počítat s tím, že včely dno úlu čistí. Výsledky mohou zkreslit také mravenci, kteří roztoče odnášejí jako potravu. Proto se používají dvojité podložky nebo varroadna, která umožňují přesnější sledování spadu.

Podle grafu sestaveného Dr. Liebigem odpovídá přirozený denní spad deseti roztočů přibližně dvěma a půl tisícům roztočů ve včelstvu. Za příznivých podmínek se přitom jejich počet může během dvou týdnů minimálně zdvojnásobit.

Monitoring pomocí moučkového cukru

Roztoči na včelách často nejsou na první pohled vidět, protože se ukrývají mezi články zadečku. K orientačnímu zjištění míry napadení lze využít monitoring moučkovým cukrem.

Do zkušební nádoby se odměří přibližně 100 ml včel a nádoba se uzavře děrovaným víčkem. Přes víčko se přidá stejný objem extra jemného moučkového cukru. Po nasazení pevného víčka se včely v cukru asi minutu opatrně, ale důkladně překlápějí. Princip připomíná popelení drůbeže – jemný prach roztoče dráždí a ohrožuje vysušením, proto opouštějí své hostitele.

Cukr se poté vysype přes víčko na jemné síto s otvory menšími než 1,5 mm. Většina cukru propadne a na sítu zůstanou tmavě hnědí roztoči, které lze snadno spočítat. Výsledek se následně vyhodnotí podle měsíce, ve kterém byl odběr proveden.

Samotný posyp moučkovým cukrem nelze považovat za léčebný zásah. Tato metoda je užitečná především pro rychlý monitoring. Je však třeba mít na paměti, že nezachytí roztoče ukryté pod víčky plodových buněk, kde se nachází velká část populace kleštíka.

Doporučené vyhodnocení monitoringu moučkovým cukrem

Měsíc	Akutní stav nehrozí	Brzy naplánujte ošetření	Včelstvo je ohroženo, ošetřete bez odkladu
Červenec	Méně než 5 roztočů	5–25 roztočů	Více než 25 roztočů
Srpen	Méně než 10 roztočů	10–25 roztočů	Více než 25 roztočů
Září	Méně než 15 roztočů	15–25 roztočů	Více než 25 roztočů

Ošetření proužky s dlouhodobým účinkem

Při vyšších denních spadech roztočů může být vhodným záchranným opatřením použití dlouhodobých nosičů léčiva. Přípravek Gabon FLUM obsahuje účinnou látku flumethrin. Po dvou letech použití je nutné ho alespoň na jeden rok vynechat nebo vystřídat jiným povoleným přípravkem, aby se nepodporoval vznik rezistentních populací kleštíka.

Proužky Gabonu se zavěšují na háček do rozšířené uličky mezi plodové plásty. Háček zajišťuje, aby proužek visel uprostřed mezery. Ve většině včelstev se používají dva proužky. Třetí se přidává pouze tehdy, pokud je plod ve dvou nástavcích, zatímco zvlášť slabým včelstvům může stačit jeden proužek.

Účinná látka se z proužků neuvolňuje samovolně do prostoru úlu. Dostává se na povrch proužku a dále se šíří především kontaktem včel s proužkem a následně kontaktem včel mezi sebou. Proto musí mít včely k proužku dobrý přístup z obou stran, aby dávkování odpovídalo doporučenému použití.

Ve srovnání s ošetřením kyselinou mravenčí nebo šťavelovou mohou mít dlouhodobé nosiče výhodu v tom, že zasahují také roztoče postupně se líhnoucí z plodu. Účinnost však závisí na citlivosti místní populace kleštíka. Pokud se na stanovišti rozšířila rezistentní mutace, může být výsledek ošetření výrazně slabší. Citlivost populace lze ověřit molekulárním rozborem.

Při každém ošetření je nutné postupovat podle aktuálně platných pokynů, příbalové informace přípravku a veterinárních pravidel pro tlumení varroázy.

Z časopisu včelařství Ing. Dalibor Titěra, CSc., a spolupracovníci ČZU a VÚVč Dol.