Včelaři vedle potěšení ze své záliby zvažují také náklady a výnosy. Automatické vážení úlů může poskytnout podklady pro rozhodování o vedení včelstev a načasování medobraní.
Tento článek vychází ze zkušeností autorů z let 2008–2011. Uvedené ceny a odhady návratnosti jsou dobovým modelovým příkladem, nikoli aktuální nabídkou ani zaručeným výsledkem.
Jak registrační vážení funguje
Registrační úlová váha automaticky váží úl v pravidelných intervalech a zaznamenává naměřené hodnoty. Graf zachycuje změny celkové hmotnosti úlu; po zohlednění hmotnosti úlových součástí lze odhadovat stav zásob. Výsledek zahrnuje i hmotnost včel a dalších součástí, proto jej nelze považovat za přesné přímé měření množství medu. Některé váhy zaznamenávají také okolní teplotu.
Průběžný záznam může upozornit na změny snůšky, spotřeby zásob nebo na neobvyklé události, například rojení či loupež. Samotná změna hmotnosti však příčinu jednoznačně neurčí a podle situace je třeba včelstvo zkontrolovat.
Co lze ze záznamů sledovat
Přehled možností registračního vážení autoři představili také ve Včelařství č. 10/2010 a 4/2011. Váha může pomoci sledovat zejména:
- přírůstky při podzimním krmení a pozdní snůšce, včetně situací, které vyžadují kontrolu zásob;
- úbytek zásob během zimy a jejich vývoj do jara;
- průběh snůšky a období bez přínosu a podle toho plánovat kontroly a medobraní;
- odhad množství zásob před odběrem medu s ohledem na potřeby včelstva.
Dvě nebo více vah na stanovišti umožňují porovnávat vývoj hmotnosti jednotlivých úlů a doplnit další informace používané při výběru chovného materiálu. Váhy na různých stanovištích umožňují porovnávat průběh snůšky v různých lokalitách a při dlouhodobém sledování také jejich vývoj v jednotlivých letech. Vážené úly však nemusí vystihovat stav každého neváženého včelstva.
Autoři při čtyřletém ověřování v letech 2008–2011 dosáhli dobrých medných výnosů a potvrdili si část uvedených poznatků. Upozorňují však, že dílčí zkušenosti nelze zaměňovat za úplné hodnocení efektivnosti registračního vážení.
Dobový příklad pořizovacích nákladů
Podmínky nasazení váhy se mezi včelaři liší. Autoři uvádějí možnost začít se sestavou se záznamem dat a později ji doplnit o dálkový přenos nebo další váhy. V tehdejším modelu s váhou EMMA předpokládali využití již dostupného počítače a přibližně 5 000 Kč za vážení každého dalšího úlu.
- Základní sestava s osobním načítáním dat nebo kabelem do 500 m: přibližně 10 000–11 000 Kč.
- Sestava s dálkovým přenosem prostřednictvím GSM: přibližně 15 000–17 000 Kč.
Pro srovnání autoři uvádějí ceny z roku 2011: mechanickou váhu do 150 kg asi za 5 000 Kč, do 200 kg asi za 7 000 Kč a zahraniční registrační váhu s přenosem GSM přibližně za 35 000–40 000 Kč.
Dobový odhad návratnosti
Autoři vycházeli z předpokladu, že vhodně načasované medobraní a omezení vyrušování včelstev přinese v průměru o 10 kg medu na včelstvo za sezonu. U stanoviště s deseti úly tak model počítal se 100 kg medu navíc. Při tehdejší ceně medu tomu odpovídala přibližně cena základní váhy; autoři proto odhadovali návratnost kolem jednoho roku.
U sestavy s dálkovým přenosem zahrnovali také možnou úsporu cestovních nákladů a odhadovali návratnost kratší než dva roky. Skutečný výsledek závisí na ceně zařízení, provozních nákladech, počtu včelstev, snůškových podmínkách a způsobu využití údajů. Uvedený přínos nelze zaručit a před investicí je vhodné provést vlastní aktuální výpočet.
Zdroj: časopis Včelařství, Ing. Josef Karásek a Ing. Pavel Karásek.
