Jak včely přebírají informace z tanců pomocí tykadel

Včelí tance fascinovaly lidstvo již od dob Aristotela, a tajemství jejich „řeči“ rozluštil během druhé světové války německý biolog Karl von Frisch. Po dlouhá léta však zůstávala záhadou otázka, jak včelí dělnice v temném úlu rozpoznají všechny detaily složitého tance. Nedávný vědecký výzkum přinesl odpověď – klíčovou roli v předávání informací hrají tykadla.

Kromě člověka jsou právě včely jedinými živočichy na Zemi, kteří dokážou sdělovat informace symbolickým jazykem. Během tzv. vrtivého tance opisuje včela na plástu dráhu tvaru osmičky. Osa této osmičky určuje směr ke zdroji potravy, přičemž její odklon od svislice odpovídá úhlu mezi polohou květin a sluncem na obloze. Vzdálenost pak včely určují podle frekvence třesení zadečkem. Ostatní dělnice v úlu jsou schopny na základě těchto parametrů přesně vyčíst, kam letět pro potravu. Protože však uvnitř úlu panuje tma, nemohou se při sledování tance spolehnout na zrak. Předpokládalo se, že včely vnímají přenášené vibrace plástem, ale tato informace sama o sobě nestačila ke správnému rozluštění tance.

Vědkyně Anna Hadjitofiová a Barbara Webbová z University of Edinburgh se zaměřily na detailní analýzu chování včel během tanců. Pomocí vysokorychlostní kamery a infračerveného osvětlení natáčely včelí dělnice v úlu a sledovaly, jak se včely dotýkají tykadly tančící družky. Zjistily, že včely mění polohu tykadel v závislosti na úhlu, který svírá jejich tělo s tělem tančící včely, a dokáží tak efektivně „číst“ taneční zprávu bez ohledu na orientaci vůči tanečnici a dokonce i během jejího pohybu. Úspěšné rozluštění poselství je podmíněno schopností kombinovat hmatové vjemy z tykadel s vjemy z orgánu vnímajícího gravitaci.

Vědkyně využily také počítačový model simulující známé nervové obvody z včelího mozku. Dokázaly tak, že včely zvládají integrovat hmatové a gravitační signály spolehlivě, a to při využití méně než stovky neuronů. „Je to mimořádně zajímavé, protože ukazuje, jak elegantně včelí nervový systém zpracovává složité informace s minimálními zdroji,“ vysvětluje Anna Hadjitofiová. „Porozumění těmto biologickým výpočtům nám může pomoci s vývojem menších a úspornějších technologií.“

Nové poznatky ocení nejen vědci, ale i včelaři. Lepší pochopení toho, jak včely komunikují, nám pomůže sledovat vliv negativních faktorů, jako je úbytek přirozeného prostředí nebo působení pesticidů, na život a zdraví včelstev.

z časopisu VČELAŘSTVÍ od Jaroslav Petr a Hadjitofi, A., & Webb, B. (2024). Dynamic antennal positioning allows honeybee followers to decode the dance. Current Biology, 34