Obsah vody v medu je mezi včelaři často diskutované téma. Rád bych přidal zkušenost z vícenástavkového včelaření: ani plně zavíčkované plásty nemusí zaručit med s dostatečně nízkým obsahem vody.
Na přednášce MVDr. Zdeňka Klímy zaznělo, že přílišné rozšíření úlového prostoru může vést k menšímu soustředění včel na medných plástech a slabšímu odvětrávání vody ze sladiny. Ze své praxe vím, že včely mohou i větší přidaný prostor vystavět, zaplnit a zavíčkovat, přesto může mít med vyšší obsah vody i pod víčky.
Včelařím převážně v nástavkových úlech Langstroth 3/4. Na jiném stanovišti mám několik včelstev v úlech s rámkovou mírou 37 × 30 cm a polonástavkem 37 × 15 cm. Zpočátku jsem rozdíly v obsahu vody připisoval především rozdílným snůškovým podmínkám: v dosahu Langstrothů jsou kulturní plodiny, zatímco druhé stanoviště leží v přírodnější krajině.
Med z Langstrothů však býval řidší i při lipové snůšce, nejen při intenzivní snůšce z řepky. Všiml jsem si také rozdílů podle umístění plástů: ve středu nástavku býval med hustší než na okrajích.
Po zhlédnutí přednášky jsem začal úlový prostor rozšiřovat opatrněji, což zároveň vyžaduje pečlivější kontrolu rojové nálady. V následujících dvou letech jsem pozoroval nižší obsah vody a menší rozdíly mezi stanovišti. Jde o osobní zkušenost; výsledek mohou ovlivnit i snůška, počasí a další podmínky.
Obsah vody je vhodné před vytáčením ověřit refraktometrem. Rozšiřování úlového prostoru přizpůsobujeme síle včelstva a průběhu snůšky.
Zdroj: časopis Včelařství, Zdeněk Bělohlávek.
