Původ včely medonosné: nový pohled na výzkumy

Debata o původu včely medonosné (Apis mellifera) mezi vědci probíhá již několik dekád. Ačkoliv analýzy DNA představují zásadní nástroj pro odpovědi, otázka stále zůstává ne zcela vyřešena. Poměrně nedávná rozsáhlá genetická studie umístila domovinu včely medonosné do západní Asie, zatímco nejnovější výzkum ji spatřuje na severu Evropy.

Při hledání původu této klíčové včely nelze spoléhat na oblasti, kde je její chov nejrozšířenější. Včela medonosná se dokáže přizpůsobit velmi rozdílnému prostředí, přežívá jak v tropických pralesích, tak v suchých oblastech, a dokonce i v mírném klimatu s chladnými zimami. Vědci střídavě považují za původní domovinu všechny oblasti jejího přirozeného výskytu – Afriku, Asii a Evropu. Jasnější obrázek nabízí analýzy genetické informace včel z různých částí světa.

Studie, která vzbudila velkou pozornost, byla publikována ve vědeckém časopise Science Advances. Tým vedený Amrem Zayedem z York University v Torontu dospěl k závěru, že včela medonosná pochází ze západní Asie, odkud se rozšířila do Afriky a Evropy, a vytvořila sedm samostatných geograficky a geneticky odlišných evolučních linií.

Zayed a jeho spolupracovníci sekvenovali 251 genomů z 18 poddruhů z původního areálu včely medonosné. Tato data umožnila rekonstruovat šíření včely medonosné takzvaným Starým světem. Výsledky genetické analýzy naznačují její západoasijský původ. Studie rovněž identifikovala v genomech včel několik "horkých míst", která usnadňují jejich expanzi do nových oblastí a adaptaci na místní podmínky. Díky těmto adaptacím se vyvinulo přibližně 27 různých poddruhů včely medonosné.

Proč je důležité znát původ včel? Odpovídá Amre Zayed: „Jedná se o jednoho z nejvýznamnějších opylovačů na světě. Porozumění jeho původu je klíčové pro pochopení evoluce včel, jejich genetických vlastností a způsobů, jakými se přizpůsobují měnícím se podmínkám v různých regionech po světě.“

Ačkoliv Zayed a jeho kolegové doufali, že jejich studie otázku původu včely medonosné definitivně vyřešila, následující výzkumy tuto naději zpochybnily. Nová studie, kterou vedl Steven Carr z Memorial University of Newfoundland a publikovaná v časopise Scientific Reports, situuje původ včely medonosné na sever Evropy.

Nová analýza odhaluje původ včel medonosných

Steven Carr nedávno provedl podrobnou analýzu DNA 78 včel, které reprezentují 22 poddruhů včely medonosné. Porovnáním jejich genetických sekvencí zjistil, které poddruhy jsou si geneticky nejbližší. Tato data mu umožnila sledovat, jak se včely během tisíciletí rozšířily do různých oblastí světa.

Z výsledků jeho studie vyplývá, že včely pocházejí ze severu Evropy, kde se objevily před přibližně 780 000 lety. Dnešní včely z této oblasti zahrnují včely Skandinávie, Británie a severní části evropského Ruska. Asi před 720 000 lety se včely medonosné rozšířily do jihovýchodní Evropy, Malé Asie a Kavkazu. Odtud se kolem před 540 000 lety přes východní Středomoří dostaly do Levanty, údolí Nilu, Arábie a dále do Afriky. Asi před 192 000 lety začaly expandovat do subsaharské Afriky. Včely ze severní Afriky poté překonaly Pyrenejský poloostrov směrem k ostrovům západního Středomoří, a nakonec se vrátily na severoafrické pobřeží, čímž vytvořily jakousi "okružní jízdu".

Podle Stevena Carra, kanadského genetika, tyto výsledky přinášejí nový pohled na původ včel medonosných, který byl dosud považován za africký nebo asijský. Carrova analýza zahrnovala široké spektrum poddruhů, což nabízí detailnější obraz, než předchozí studie. Přestože ne všichni odborníci souhlasí s jeho závěry, jeho práce přispívá k diskuzi.

Kathleen Dogantzisová, která spolupracovala na studii, jež umisťovala původ včely do západní Asie, poznamenává: „Studium většího počtu poddruhů poskytuje lepší výsledky, protože odhaluje vztahy, které předtím nebyly patrné.“ Nadále se přiklání k západoasijské hypotéze o původu včel a považuje Carrovu studii za alternativní náhled na data.

Otázka původu včel medonosných tak zůstává otevřená a pro její vyřešení bude třeba dalších genetických dat z různých regionů. Podle Kathleen Dogantzisové čekají některé podruhy na své odhalení a definici, jak ukazuje například objev nové evoluční linie včely na Madagaskaru.

z časopisu včelařství Jaroslav Petr