Efektivní řízení včelařského provozu
Proces zefektivnění a inovace provozu za účelem zvýšení jeho produktivity, známý jako racionalizace, nachází uplatnění ve všech aspektech včelařství. Cílem racionalizace je optimalizovat procesy týkající se nákladů na získávání včelařských produktů. Praktičtí včelaři a jejich podniky by měli klást důraz na efektivní využití dostupných zdrojů, aby mohli produkovat co nejvíce s co nejnižšími náklady.
Klíčové oblasti racionalizace zahrnují produktivitu pracovního času, efektivní využití materiálů, investice, organizaci práce a využití pracovní síly. Racionalizace úzce souvisí s maximalizací efektivity času a materiálů.
Optimalizace pracovního času
Pracovní náklady výrazně ovlivňují ekonomiku každého včelařského provozu. Práce včelaře, která je fyzicky středně náročná a vyžaduje specifické znalosti, je zásadní částí těchto nákladů. Průměrná mzda v ČR je kolem 40 000 korun měsíčně, což odpovídá přibližně 242 Kč za hodinu. Po přidání povinných odvodů (sociální a zdravotní pojištění) přibližně ve výši 35 % dostáváme cenu práce pro podnikatele kolem 327 Kč za hodinu.
Každá neefektivně využitá minuta při péči o včelstva představuje ztrátu, proto je důležité minimalizovat neproduktivní čas a využívat vhodnou mechanizaci. To je klíčové zejména pro včelaře s omezeným časem, kteří chtějí zvládnout více včelstev.
Strategie správy včelstev
Často se diskutuje o tom, kolik včelstev může včelař efektivně udržovat. Podle přístupu můžeme rozlišit extenzivní a intenzivní ošetřování včelstev:
-
Extenzivní způsob: Včelař udržuje velké množství včelstev s minimálním počtem zásahů a věnuje méně času jejich ošetřování, což vede k nižším nákladům na produkci medu. Tento přístup ale vyžaduje značné znalosti a zkušenosti.
-
Intenzivní způsob: Zahrnuje větší péči o včelstva, s cílem zvýšit průměrný výnos. Tento přístup vyžaduje více času, ale může vést k vyšší produkci medu na včelstvo.
Rovnováha mezi extenzivním a intenzivním včelařením
Hranice mezi extenzivním a intenzivním včelařením je dána počtem včelstev, které může včelař efektivně zvládnout během období rojení, aniž by došlo ke zbytečným ztrátám. Tento počet ovlivňují faktory jako snůškové podmínky, dovednosti včelaře, genetická kvalita matek a typ úlů. Mnozí zkušení včelaři, kteří začínali s velkým počtem včelstev, postupně přešli k menšímu počtu úkazek, což jim umožnilo lépe kontrolovat rojení a zjednodušilo proces péče o včely.
Možná se zdá, že racionalizace je důležitá pouze pro velké a profesionální včelaře. Ve skutečnosti se však týká všech, kteří chovají včely za účelem zisku. Většina včelařů s 10 a více včelstvy již kalkuluje s určitou úrovní ekonomického zisku, i když tento kalkul je často omezen na materiální náklady bez zohlednění pracovního času. Téměř 50 % včelařů u nás spadá do této kategorie. Tipy a zkušenosti z úspěšných provozů mohou být užitečné i pro menší včelaře.
Význam silných včelstev
Pro dosažení ekonomického zisku ze včelstva je klíčové, aby byla v době snůšky dostatečně silná. Včela medonosná není plně domestikována a její genetický základ se příliš nezměnil ani přes dlouhou evoluční historii. Tyto vlastnosti jí umožňují přežít v přírodních podmínkách, což zahrnuje i schopnost přežít v případě vhodně umístěných rojů.
Respektování přirozených požadavků včelstva je klíčové. Pokud nejsou respektovány, včelstva sice přežijí, ale může to být za cenu nižšího užitku, například menšího výnosu medu.
Teplotní regulace včelstva
Hlavním faktorem v životě včel je teplota. Včely jako jednotlivci nemají vlastní schopnost termoregulace. Teplo se produkuje během trávení cukrů a mechanicky za pomoci hrudních svalů, když křídla přestanou pohybovat. Při teplotách pod 10 °C se včelstvo smršťuje do chomáče ve tvaru koule, což minimalizuje tepelné ztráty.
Tato zákonitost platí i pro teplotu uvnitř plodového tělesa mimo zimní období, kdy je udržována kolem 35 °C. Udržování této teploty vyžaduje cukernou složku potravy, což dokazuje důležitost silného včelstva. Silná včelařská kolonie produkuje vyšší výnos, protože spotřeba tepla na včelu je menší, což umožňuje uvolnit více včel pro snůšku a získávání většího množství nektaru a pylu.
Nároky včelstva a zásady pro chov silných kolonií
Pro udržení základního životního cyklu potřebuje včelstvo přibližně 100 kg medu a 35 kg pylu ročně. Jakýkoli med, který od včel vezmeme, musí sami včely nahradit dodatečnou produkcí. Efektivní vzdálenost, do které včely dosáhnou při snůšce, činí asi 2 km. Hlavní zdroje snůšky by proto měly být v této vzdálenosti od stanoviště. Neméně důležitý je i počet včelstev na stanovišti; doporučuje se mít na jednom místě maximálně 20 až 30 včelstev. Nedostatek pylu může dlouhodobě vést ke zhoršení zdravotního stavu včelstev.
Předpoklady pro chov silných včelstev
-
Zazimování a vyzimování silných včelstev
-
Dobrý zdravotní stav, zejména vzhledem k varroáze a nosemóze
-
Kvalitní snůškové zdroje, s možností kočování, pokud nejsou dvě hlavní snůšky k dispozici na stanovišti
-
Kvalitní genetický materiál zaměřen na ekonomický výnos medu, nikoliv roje
-
Prostorný úl umožňující efektivní prohlídku a přípravu včelstva
-
Vhodná tepelná izolace úlové stěny
Milí přátelé a čtenáři!
Tento článek je prvním z cyklu věnovaného racionalizaci ve včelařství, který budeme publikovat v nadcházejících číslech časopisu Včelařství. Racionalizace představuje nepřetržitý proces vylepšování provozu s cílem zvýšení produktivity. Je inspirativní sledovat své okolí, číst odbornou literaturu a neustále zlepšovat svůj provoz.
Z časopisu včelařství Dr. Ing. František Kamler