Rojení včelstva
Rojení je přirozený způsob rozmnožování včelstva. Část dělnic při něm opustí původní úl spolu s matkou a část zásob si odnese s sebou. Zbylé včelstvo pokračuje v úlu a vychová novou matku. Odchod roje může oslabit využití snůšky, proto se mu včelaři často snaží předcházet.
Příčiny rojení včel
Rojovou náladu může ovlivnit například nedostatek prostoru, přehřívání úlu, stav a složení včelstva či dědičné vlastnosti. Včelaři se snaží rojení omezit vhodnou péčí a výběrem méně rojivých linií.
Starší výklad v původním článku spojoval rojovou náladu také s nepoměrem mezi otevřeným a zavíčkovaným plodem a s omezeným prostorem pro kladení. Popisoval změny v chování mladých dělnic označovaných jako anatomické trubčice, které podle tohoto výkladu nekladou vajíčka. Včely při přípravách na rojení zakládají matečníky. Matka může omezit kladení a před odletem snížit hmotnost. K odletu často dochází po zavíčkování matečníku za příznivého počasí. První roj zpravidla odlétá se starou matkou; obvykle se nejprve usadí poblíž původního úlu a vytvoří rojový hrozen. Na místě může zůstat několik hodin, někdy i déle.
Pátračky hledají vhodnou dutinu pro nové hnízdo a ostatním včelám sdělují informace o nalezených místech. Jakmile se roj rozhodne, přemístí se na vybrané stanoviště.
Rojící se včely bývají klidnější, přesto mohou bodnout. K roji proto přistupujte opatrně a jeho usazení přenechte zkušenému včelaři.
