Co vše musí včelař udělat
Mezi úkony včelaře nepatří jen registrovat svá aktuální včelstva, zimovat je a vytáčet jejich med, patří sem také praktiky méně časté, avšak o nic méně potřebné pro chov kvalitních včelstev (například plodová zkouška, množení včelstev, spojování včelstev, jarní prohlídka, výměna matky, přesun včelstev a řešení nejrůznějších specifických problémů).
Plodová zkouška
Máme-li podezření, že naše včelstvo postrádá matku a je tedy tzv. osiřelé, zkontrolujeme nejdříve, zda se ve včelstvu nachází nějaký otevřený plod. Pokud tomu tak není, je velmi pravděpodobné, že matka včelstvu skutečně chybí. Jistotu však získáme až po provedení tzv. plodové zkoušky.
K plodové zkoušce potřebujeme ještě jedno včelstvo, kde se
nachází i ten nejmladší plod. Z tohoto včelstva odebereme jeden plást, který
obsahuje nejmladší plod i vajíčka a přesuneme ho do včelstva, ve kterém chceme
zjistit přítomnost či nepřítomnost včelí královny.
Pokud začnou včely tvořit nouzové matečníky, znamená to, že si hodlají vychovat
novou matku, a tedy, že jim nyní matka chybí. Pokud včely matečníky tvořit
nezačnou, někde ve včelstvu se nějaká matka nachází.
Spojování včelstev či oddělků
Spojováním včelstev chceme většinou dosáhnout silnějšího včelstva, než byla ta původní.
Osvědčeným postupem pro spojení dvou samostatných včelstev či oddělků je spojování přes obyčejné noviny, který však předpokládá nástavkové úly.
Metoda spočívá v tom, že na horní nástavek jednoho včelstva
(většího či staršího) položíme jeden list rozloženého novinového papíru. (Pokud
jsou včely slídivé, listy mohou být dva nebo i tři.) V mezerách mezi plásty
noviny několikrát propícháme za použití rozpěráku. Po nasazení nástavků s druhým
včelstvem přikryjeme úl, ve kterém jsme v horní části otevřeli očka, víkem.
Díky době, kterou včely stráví prokousáváním se k sobě, bude jejich vzájemné
přijetí lepší, neboť si na sebe za tu dobu dokáží zvyknout.
Pokud při další prohlídce shledáme, že jsou včely zcela propojené, odstraníme zbytky novinových listů.
První jarní prohlídka
Při první jarní prohlídce může včelař zkontrolovat, zda byla včelstva dobře zazimována, jestli mají dostatek zásob a podobně. Tato prohlídka by měla být provedena během prvního jarního oteplení, které obvykle přichází ke konci března. Správná doba nastane, pokud se teploty během dne běžně drží nad hranicí 10 °C.
Většina kroků kontroly je proveditelná bez nějakého extrémního rušení včel, rámky nemusejí být u úlu vytahovány. Nejčastěji kontrolujeme stav zásob a plodování. Na pomoc si samozřejmě můžeme přizvat osvědčený kouř, aby nám včelstvo nepřekáželo.
Důležitost první jarní prohlídky je zřejmá. Pokud by včelstvo nemělo dostatek zásob, dá se tento problém včas podchytit a včelař může dodat včelstvu zásoby z jiných úlů. Pokud jedno včelstvo více neploduje, je možné, že matka není aktivní. V takovémto případě je vhodné včelstvo spojit s jiným. Totéž můžeme udělat i se včelstvy, která zimu přečkala jen velmi slabá.
Pokud prohlídkou zjistíme projevy nosematózy (plástve včelstva jsou pokálené), je vhodné včelstvo vysířit, aby se nemoc nešířila do ostatních úlů.
Kontrolu se snažíme provádět šetrně a rychle. Největší pozor je třeba si dát na poškození matky.
Když potřebujeme najít matku
Není tajemstvím, že najít matku uprostřed včelího úlu je velmi těžké. Většina včelařů to nedělá, nemá cenu zabývat se složitým hledání matky, pokud to není nezbytně nutné.
Pokud však je nutné matku najít a vlastníme nízkonástavkový úl, můžeme si pomoci tím, že mezi jednotlivé nástavky vpravíme mateří mřížky, je tedy samozřejmé, že včelí matku jsme mohli uvěznit pouze v jediném. Tento nástavek poznáme po 3- 4 dnech, kdy zkontrolujeme, ve kterém nástavku se nachází nová vajíčka. Tam, kde jsou vajíčka, je jistě i matka, proto tento nástavek začneme prohledávat důkladněji.
Přesun včelstev
Pokud včelař vybral pro své včely nové stanoviště, obvykle se odhodlá k přesunu včelstev.
Nachází-li se míněná lokalita dále než tři nebo pět kilometrů, včelař se nemusí bát, že by včely našly cestu na své původní stanoviště. Stěhování může proběhnout po ukončení letu včel, kdy uzavřeme a pevně svážeme úl, ve kterém ale také zajistíme větrání, a tento úl (nejlépe v noci) odvezeme na nové stanoviště.
Rozhodne-li se včelař přesunout své včely jen o pár stovek metrů, hrozí zde nebezpečí, že včely naleznou cestu na své původní stanoviště a usídlí se opět tam. V takovém případě přijde jejich přesídlený úl o své létavky. Tomuto jevu předcházíme tak, že přesun naplánujeme na zimu, kdy včely nelétají, nebo odstraníme veškeré zbytky úlů (včetně podstavců) na předešlém stanovišti. Včely se sice na staré místo půjdou podívat, pokud však nenaleznou úl, zabydlí se brzy na místě novém.
Pro přesun včelstev je jistě nezbytné nastudovat si, jak je tento úkon právně ošetřen a podmíněn.
