Invaze sršně asijské: Hrozba pro včelařství a biodiverzitu
Predikce vědců z Univerzity Palackého se vyplnila – sršeň asijská dorazila do západní části Česka. Tento nebezpečný druh, který ohrožuje místní včelstva, byl nedávno poprvé zachycen a identifikován v okolí Plzně. Kvůli příhodným podmínkám ohrožuje zejména západní území republiky. Zvýšenou pozornost by měli věnovat zejména odborníci a včelaři v okolí Plzně, Českých Budějovic a Podkrušnohoří.
Odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vyvinuli unikátní počítačový model, který mapuje šíření tohoto nebezpečného predátora. „Výskyt sršně na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, zvláště v městských oblastech,“ uvádí Jan Brus z katedry geoinformatiky.
V rámci Evropské unie je sršeň asijská považována za hmyzí hrozbu ohrožující původní biologickou rozmanitost. „Sršeň asijská představuje vážnou hrozbu pro místní ekosystémy a ohrožuje zdravotní stav českých včelstev,“ říká Jiří Danihlík, včelař a odborný asistent katedry biochemie.
Na základě výskytu sršně asijské v západní Evropě, odborníci nasbírali přes 2000 záznamů o tomto druhu. Použitím klimatických dat z let 1991 až 2020, zahrnujících proměnné jako průměrný roční teplotní rozsah či krajinný pokryv, vědci vytvořili model, který identifikuje vhodné podmínky pro šíření tohoto predátora. Model byl pak aplikován na území České republiky a srovnán s dalšími evropskými státy.
Rizikové oblasti invaze sršně asijské a jejich klimatická podmíněnost
Podle výsledků počítačového modelu jsou oblasti v západní části České republiky zvláště náchylné na invazi sršně asijské. „Místa jako okolí Českých Budějovic, Plzně a Podkrušnohoří nabízejí příhodné podmínky pro tento hmyz,“ uvádí Jan Brus.
Model odhaluje významné rozdíly mezi západním a východním Českom, pokud jde o klimatické podmínky vhodné pro šíření sršně. „Zjistili jsme, že konzistentní teplotní a srážkové rozdíly mezi západem a východem, obzvláště menší sezónní změny na západě, přitahují sršně kvůli stabilnějším klimatickým podmínkám,“ vysvětluje Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky.
Sršeň asijská se v Evropě často vyskytuje blízko lidských sídel, což vytváří ideální prostředí i pro její šíření v České republice. Tento druh dravého hmyzu může budovat hnízda na různých místech, včetně budov, zahradních domků a stromů. Přítomnost potravy a specifické městské klimatické podmínky, jako jsou vyšší teploty v důsledku městských tepelných ostrovů, přispívají k jejímu rozvoji.
Predikce modelu pro období do roku 2050 naznačují výrazné zvýšení vhodnosti oblastí, které již nyní poskytují ideální podmínky pro šíření sršně. Klimatické změny, zejména rostoucí teploty, umožní sršním nejen expandovat v letních měsících, ale také úspěšně přečkat zimu. „Díky modelu a jednotlivým scénářům můžeme cíleně směřovat preventivní opatření na oblasti nejvhodnější pro sršeň asijskou, což je klíčové pro ochranu včelařství,“ dodává Jan Brus.
Sršně asijská v Česku: Hrozba pro včelaře a ekosystémy
Podle odborníků aktuální klimatické podmínky v Česku sršním asijským zatím příliš nevyhovují, zejména kvůli chladným zimám, které mohou být pro ně fatální. Nicméně, s ohledem na očekávané klimatické změny v příští dekádě, je nezbytné se připravit na její možný výskyt. Jak zabránit šíření tohoto invazního druhu je klíčovou otázkou. Veřejnost může pomoci tím, že nahlásí případnou přítomnost sršně asijské. Fotografie a lokalizaci můžete zaslat pomocí mobilní aplikace Nahlaš sršeň,“ uzavírá Jiří Danihlík.
Sršně asijská (Vespa velutina) je invazní druh pocházející z jihovýchodní Asie. V roce 2004 byla její poddruh (Vespa velutina nigrithorax) náhodně zavlečen do Francie z Číny, odkud se postupně šíří k hranicím Česka. Sršně asijské jsou o 10 až 20 % menší než běžná sršeň obecná (Vespa crabro). Královny dosahují velikosti přibližně 32 mm a dělnice 22 mm. Jsou velmi dravými predátory, specializujícími se na lov hmyzu, zejména včel, což činí včely 70 % jejich potravy. Tím výrazně ohrožují včelstva a vyvolávají oprávněné obavy mezi včelaři po celé Evropě. Kromě toho způsobují škody i v ovocných sadech a na vinicích.
Z časopisu včelařsví RNDr. Jan Brus, Ph.D.