Včelařství - medobraní

Medobraní je pro včelaře zhodnocení práce a celé sezóny. Medobraní přináší i spoustu práce.

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/m8.jpgNejprve  musíme vyndat a odvčelit plástve. Můžeme použít techniku vyfukování včel, s přístrojem podobným vysavači pak včely vyfukuje. Tato metoda je však závislá na elektrickém proudu. Nejčastěji se používá ometání včel. K tomu slouží jednoduchý smetáček. Je to pracné a neefektivní, ale pokud nemáte hodně včelstev je to nejjednodušší. Další možnost je použít výkluz. Je to jednoduchá pomůcka z plastu má tunely, které se zužují. Včela tedy projde jen jedním směrem z medníku do plodiště. Výkluz stačí umístit například navečer mezi medník a plodiště. Ráno je medník odvčelený a plástve tak můžeme odebrat. Nevýhoda je, že plástve jsou chladné a  med jde proto hůř vytočit, a proto musíme používat spirálu na rozehřátí nástavku či medometu, nebo někde kde máte teplotu cca 30 °C.

 

Odvíčkování buněk

Zavíčkovaná plocha plástu by měla zaujímat 1/3 plástu a med z buněk by neměl odkapávat. Tím docílíme zralost medu, tedy obsah vody do 18 %. Na odvíčkování používáme, odvíčkovací vidličku, kterou víčka odstraníme. Nebo můžeme použít některý ze strojů na odvíčkování.

 

Vytáčení medu

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/m4.jpgK vytáčení medu z odvíčkovaných nebo nezavíčkovaných buněk plástu používáme medometem. Medomet je přístroj, který s pomocí odstředivé sílu dostane med z plástů. Medomet může být poháněný buď ručně, nebo elektricky. Medomety dělíme na tangenciální, který má plásty umístěny po obvodu koše. Tangenciální zvratný medomet, kde jsou plásty umístěny po obvodu koše. Polotangenciální zvratný u kterého jsou plástve poskládány paprskovitě, při otáčení se koš nepřetáčí po obvodu, ale plástve jsou pouze šikmo opřené o stěny kazet. Med, vytékající z medometu musí být ještě přefiltrován cedníkem.

Prázdné souše pak vrátíme do úlu, jedná-li se však o poslední vytočení, tak si je uskladníme, případě vyměníme za mezistěny.

Zralost medu poznáme nejpřesněji refraktometrem.

 

Krystalizace medu

Krystalizace medu je přirozenou vlastností většiny květových medů, krystalizace je způsobena určitým poměrem jednoduchých cukrů v medu. Krystalizace v žádném případě nesnižuje jakost medu, ale naopak je signálem, že med nebyl zahříván na příliš vysokou teplotu. Při přirozené krystalizaci se také často vydělí z medu tekutá vrstvička s vyšším obsahem vody, která může začít kvasit. Zkrystalizovaný med je potřeba opatrně ztekutit zahřátím, ale dejte pozor teplota by neměla přesáhnou 45 °C, jelikož při vyšší teplotě dochází ke zničení biologicky hodnotných látek v medu.

 

Pastovaný med

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/m18.jpgDalší možností je, takzvané pastování medu. Med se speciálním postupem upraví do jemné, krémovité konzistence. V takto upraveném medu jsou zachovány všechny hodnotné látky. Pastovaný med je však na rozdíl medu zkrystalizovaného, měkký, snadno se roztírá a přitom, při nabírání nekape a neztéká. Krémovité konzistence je dosaženo tím, že se zabrání tvorbě velkých navzájem spojených krystalů medu; krystalky jsou jemné, nespojené. Pastovaný med má stálou konzistenci, téměř  bílou, nebo mírně nažloutlou barvu.

 

Postup při pastování medu

Při výrobě pastovaného medu je vždy je potřeba 3% takzvaného "startéru" z celkového množství medu, který se má pastovat. Startér připravíme tak, že například do 800g  tekutého medu se při teplotě 20-25 °C intenzívním mícháním zapracuje 200g jakéhokoliv zkrystalovaného medu. Tato směs se uloží při teplotě 10 °C a každých 12 hodin se opět intenzívně promíchá, až do té doby dokud není med ztuhlý. Startér je potřeba během několika dní zpracovat, časem se krystalizace ukončí.

Poté je potřeba naočkovat med startérem. Startér se nesmí před vmícháním ohřát na pokojovou teplotu, proto jej nejprve rozmícháme ve stejném množství tekutého medu, teplého ne více než 20 °C. Tuto směs intenzivním mícháním zapracujeme do tekutého medu, který nesmí být teplejší než 27 °C. Med plníme do sklenic, které uložíme do chladné místnosti (nejlépe 10-12°C).

 

Který med je nejlepší

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/m16.jpgTak na to jistě není snadné odpovědět. V současnosti má u nás módní oblibu takzvaný tmavý lesní medu. Jde však o ryze středoevropskou záležitost. Zbytek světa preferuje nadále světlý květový nektarový med. Nejlepší je tedy med, který Vám nejvíce chutná.

V obchodech bývá med označován jako "květový" a "medovicový", podle původu. Pokud se nechceme řídit módou a kupovat jen "tmavý lesní", můžeme si vybírat z pestré škály vůní, chutí, barev a konzistence. Přímo u včelařů můžete pak ochutnat med lipový, pampeliškový, z ovocných stromů, vrb, malin, ostružin, jetele a nebo ještě spíše různé místní přirozené směsi, typické pro daný rok a roční období.

 

Medy dělíme podle původu na

Květové, nektarové, tj. pocházející z nektaru tvořeného ve květech hmyzosnubných rostlin  medovicové, které včely tvoří z výmětů mšic a červců parazitujících na některých rostlinách

 

Akát
Akátový med je bezbarvý až nažloutlý se zelenavým nádechem, zvlášť výrazné vůně a chuti po akátových květech. Čistý akátový med jako jeden z mála medů zůstává velmi dlouho tekutý.

 

Jetel, vojtěška, vičenec
Produkují nažloutlý med výborné chuti. Krystalizuje sněhobíle v celé hmotě, dá se krájet a balit do papírových obalů jako máslo. Vynikající pro pastování. Populární zejména v severní Americe.

 

Lípa
Nektarový lipový med je jedním z našich nejkvalitnějších medů. Bývá zlatožlutý, čirý, má typickou lipovou vůni a chuť. Po zkrystalizování má typickou "škrablavou" konzistenci.

 

Luční květy
Takzvaný luční med je smíšený med z různých rostlin, nejčastěji malin, ostružin a vrbovky. Často obsahuje i medovici a má pak tmavší barvu.

 

Medovice
Medovicové medy jsou vždy tmavší než nektarové, od červenohnědých až po tmavohnědé, často se zelenavým nádechem. Je to způsobeno vyšším obsahem rostlinných barviv a minerálních látek. Mají typickou lahodnou chuť způsobenou vyšším obsahem dextrinů. Jsou velmi viskozní a zůstávají až na vyjímky (např. modřínový med) dlouho tekuté. Pocházejí od různých producentů (mšic, červců) parazitujících na různých rostlinách. Nejčastěji medovicový med pochází ze smrku, jedle, borovice, dubu, lípy a javorů.

 

Ovocné stromy
Med z ovocných stromů je světle nažloutlý, znamenité vůně a chuti. Snadno a brzy krystalizuje.

 

Pohanka
Pohankový med je hnědé barvy, ne zvlášť příjemné vůně (mírně řečeno), je hustě kašovitý, částečně krystalický. V Rusku, na Ukrajině a v Polsku je velmi ceněn pro své léčivé účinky. Je také vynikající pro pečení; pečivo s přídavkem pohankového medu zůstá dlouho vláčné.

 

Řepka olejka a jiné brukvovité
Med z řepky, hořčice a jiných brukvovitých je žlutý až citronově žlutý, krystalizuje během několika dnů po vytočení v celé hmotě. Obsahuje brasiny, látky s protirakovinnými účinky. Vynikající med pro pastování.

 

Vřes
Vřesový med je jedním z nejlepších a nejdražších medů. Má červenohnědou barvu a výraznou vůni a chuť. Je gelovité konzistence, často obsahuje bubliny vzduchu. Je tixotropní, po zamíchání na krátkou chvíli zkapalní, ale brzy opět zgelovatí.
 

 

Med v obchodě

Český med má vynikající vlastnosti vyplývající z genotypu včely a složení flóry na našem území. Vyznačuje se také nízkým zatížením cizorodými látkami. Jeho vlastnosti jsou velmi ceněny i v zahraničí, zejména v Německu. Tamější dovozci za něj platí ceny 2krát až 3krát vyšší, než za jaké naši zpracovatelé medu dovážejí med, Často pochybné kvality, a někdy i kontaminovaný antibiotiky nebo jinými látkami z Ukrajiny, Ruska, Číny nebo ze subtropických oblastí. Kvalitní český med je exportován do zahraničí a na náš trh přicházejí směsi různých medů dovezených z pochybných zdrojů. Nejkvalitnější med koupíte přímo u včelaře, pokud včeličkám rozumí a dobře se o ně stará.



Pár čísel:

http://www.vcelarske-potreby.on-line-obchod.cz/obr-0/m17.jpgV Česku je spotřeba v rovnováze s produkcí. V České republice spotřebuje jeden obyvatel průměrně 0,6 kg medu ročně,  v Německu je to průměrně 1,4 kg na obyvatele. V ČR je zhruba půl milionu včelstev, přičemž průměrný výnos jednoho včelstva je 25 až 30 kilogramů medu za rok. Zhruba 55 procent tohoto medu jde do výkupu, zbytek si včelaři nechávají pro svou potřebu. V Evropské unii se za komerční včelařské provozy považují subjekty s více než 150 včelstvy, což představuje v ČR 2,6 procenta z celkového stavu včelstev. Aby včelaření chovatele uživilo, musel by mít minimálně 200, ale spíše 300 až 400 včelstev.

Při vybírání medu v obchodě je pro zákazníka jedinou orientací etiketa. Podle našich předpisů musí obsahovat označení druhu medu podle původu včelí pastvy, tedy lesní med nebo květový med. U květových medů bývá obvykle v názvu uvedena i převažující rostlina, kvetoucí v době snůšky - například akát, řepka, jetel, lípa a podobné. Lesní med je tmavší, pomaleji krystalizuje, je bohatší na minerální látky. Tmavé druhy mají většinou kořeněnou chuť a vůni. Jak již bylo řečeno, krystalizace kvalitě neublíží. Tekuté zůstávají medy jen určitou dobu, řepkový dokonce jen několik dní. Pak začnou krystalizovat. Zkrystalizovaný med má naprosto stejnou kvalitu jako tekutý, a někdy je jeho tuhá konzistence i určitou výhodou.

Protože většina zákazníků dává přednost tekutému medu, zpracovatelé medy před distribucí za hřívají, a tím je zkapalní, pokud med překročí teplotu 50 °C nebo jej ohřívají opakovaně, vytvoří se v medu látka hydroxymethylfurfural. Tím se hrubě poškozuje biologická hodnota medu. Proto je její přítomnost omezena normou na maximálně 40 mg v l kg. Český svaz včelařů má. ve své normě pro Český med přísnější limit - 20 mg/kg

Kvalitní medy prodávají kromě včelařů i specializované obchody, zejména když spolupracují se Svazem včelařů. Zárukou kvality medu je logo Český med na etiketách.

You have no rights to post comments