Včelařské
potřeby

Včelařské potřeby

Včelařské prodejny:
PRAHA
RADVÁNOVICE

Adresa sídla:
JaHan s.r.o. Praha 4, Jaurisova 515/4, PSČ 140 00 IČO: 24816191, DIČ: CZ24816191

Email:
objednavky@vceliobchod.cz

Telefon:
+420 724 937 999

×
 x 

Košík je prázdný

Přihlášení

nebo

Proč jsem si oblíbil včelaření v systému Dadant

Od té doby, kdy jsem začal včelařit, jsem vyzkoušel několik typů úlů. Nakonec jsem si nejvíce oblíbil úlový systém Dadant, který kombinuje vysoké a nízké nástavky. Dvě rámkové míry v jednom úlu se mi navzdory kritice nejeví jako problém, ale naopak jako výhoda.

Na začátku byl Moravský univerzál Podobně jako u většiny včelařů to i u mě byla klasická rámková míra 39 x 24 cm, na které jsem nakoupil první včelstva. Zde jsem získával první zkušenosti hlavně díky dobrému včelařskému příteli, který mě naučil základní metodiku vedení včelstev. Hned od počátku mě dokonalé společenství včel fascinovalo svým řádem a nesobeckou službou pro úspěch celku. O životě včel jsem chtěl vědět stále více, a proto jsem se zájmem studoval včelařskou literaturu a po několika letech včelaření jsem se přihlásil ke studiu včelařského učiliště v Nasavrkách. Měl jsem štěstí na výborné učitele a skvělou partu spolužáků, přičemž řada z nich dnes patří k velmi uznávaným odborníkům v našem oboru.
Dalším úlem byl „Třeboňák“

Uznávám, že úl Moravský univerzál byl ve své době velmi pokrokový, ale již po pár letech jsem pochopil i jeho nedostatky. Vedle „drobností“, jako jsou nízký podmět, velký objem až zbytečně tlustých stěn a chybná mezinástavková mezera, byl pro chov silných včelstev největší nevýhodou malý prostor plodiště i medníku. Když jsem začal pošilhávat po větších úlech, dostal jsem nabídku koupit nástavkové úly s větší rámkovou mírou - tzv. třeboňskou 39 x 27,5 cm. Přestože byl úl nástavkový, stále se jednalo o dvouprostorové včelaření a pro chov silných včelstev bylo i dvanácti-plástové plodiště malé. Unikla myšlenka rozšířit prostor o poloviční nástavek s rámky 39 x 14 cm.

Další zkušenost ukázala mnohá pozitiva tohoto opatření. Včelstva měla podstatně větší prostor pro plodování a do spodního nízkého nástavku bylo možné umístit i několik stavebních rámků pro chov trubců. Díky většímu prostoru plodiště a dostatku trubčiny se rázem vyřešil i problém s roji-vostí včel, když se počet rojů snížil na naprosté minimum. To se samozřejmě projevilo i na podstatně lepším medném výnosu oproti minulým „rojovým“ letům.

Zvláště v dobrých letech bohatší nektarové nebo medovicové snůšky se stávalo, že vysoký medník byl již téměř plný, ale snůška trvala. Silnějším včelstvům jsem tedy při dobré snůšce začal pravidelně podhazovat i v medníkové části úlu nízký nástavek. Někdy byl při medobraní naplněn jen zčásti, ale často byl plný. Výhodou byl relativné velký prostor úlu, více medu a hlavně možnost vybírat jej v době jeho zralosti.

Přirozeným vývojem se tedy u mě původní vysokonástavkový systém včelaření změnil na kombinovaný. Tolik kritizované dvě rámkové míry v úlu nebyly problémem, ale výhodou. Mnoho let jsem takto včelařil a s přibývajícím věkem mě začalo stále více zmáhat zvedání těžkého medníku. Proto jsem přemýšlel o jednodušším způsobu včelaření. Oprášil jsem dávnou radu Ing. Řeháčka, který mi tehdy řekl, že můj vysoký a nízký rámek společně s prostornými nástavky na 12 plástů umožňuje využít v praxi systém Dadant. K pochopení, jak to dělat, mi potom velice pomohla metodická brožurka a DVD od přítele Františka Kamlera.

Náhradou vysokého medníku za nízké vznikl Dadant

Tomu se musel přizpůsobit i nový způsob včelaření. Nespornou výhodou pro včely bylo ponechání vysokého nástavku v plodištní části úlu. Včelí matky ho upřednostňují, protože umožňuje zakládat plod do tvaru kruhu. Takzvaně „nad hlavu“ si přirozeně ukládají medové zásoby. Pokud tedy vkládáme nad plodiště relativně nízké plástové plochy, nebude prostor šokově rozšířen a ochlazován, jako je tomu při převěšování do vysokých nástavků. Včelařit je možné bez mateří mřížky, protože

matky jsou přirozeně udržovány na vysokém plodištním nástavku a do panenského díla v nízkých nástavcích zpravidla nekladou.

Jako nedostatek je u Dadantu uváděna nemožnost dostatečně měnit dílo ve vysokém nástavku. Toto může platit u převážně používaných čtvercových nástavků na 10 rámků o Šířce loučky 28 mm nebo na 11 plástů s loučkou 25 mm. U obdélníkového půdorysu na 12 až 14 plástů lze naopak obměňovat dílo velmi snadno.

Průběh včelařského roku v systému Dadant

Včelstva jsou zimována zpravidla v jednom vysokém a v jednom až dvou nízkých nástavcích. Po odejmutí nízkých medníkových nástavků v Červenci zůstává sestava dno, nízký a na něm vysoký. Nejjednodušší je po úpravě plodiště a nakrmení ponechat toto uspořádání.

Další možností je přesunout nízký nástavek před krmením na vysoký. V tomto uspořádání si včelstvo uloží většinu zásob nahoru - nástavek je příznačné označován jako krmná komora.

Osobně mám nejraději sestavu dno, nízký a vysoký nástavek a na něm proplodovaný nízký nástavek obsednutý včelami s mladou matkou.

Po jarní prohlídce je v době okolo jarní rovnodennosti vložena přibližné před poslední dva plásty zateplená přepážka - jde o takzvanou metodu komorování. Za ní jsou zpravidla zásobní plásty, z nichž včely přenášejí med k plodovým, což má značný podněcovací efekt. Současně s touto úpravou je v úlu nainstalováno napajedlo.

Další důležitý zásah přichází ihned na počátku rozkvětu prvních ovocných stromů, kdy jsou plásty za přepážkou odebrány a do blízkosti plodu je vložen stavební rámek a mezistěna. Přepážka zůstává za posledním plástem. Spodní nízký nástavek je přemístěn na vysoký a i sem je vloženo několik mezistěn. Jde o první „medníček“, do kterého včely ihned ukládají květový med. Plodiště je současně rozšířeno o nízký nástavek, který je vložen pod vysoký. Vystrojen je žemlovými soušemi, stavebními rámky a mezisténami. Ty jsou v průběhu sezóny postupně vystavěny a matka i v něm klade jak trubčí, tak také dělničí plod.

Na přelomu dubna a května, tedy v době, kdy většina včelařů teprve nasazuje medník, bývá nízký medníkový nástavek naplněn medem. Včelstvo zesílilo a je nutné vyplnit plodiště dalšími mezistěnami na plný počet plástů a současně je pod první medník vložen další nízký nástavek, vybavený panenskými plásty a několika mezistěnami.

V průběhu měsíce května je v závislosti na sile včelstva a intenzitě snůšky postupně přidáván na plodištni nástavek další nízký medniček s panenskými soušemi a několika mezistěnami. Nejsilnější včelstva mají zpravidla tři až čtyři medníky. První medobraní bývá u nás na Vysočině pravidelně na přelomu května a června a po dobré snůšce bývá z jednoho medníku vytočeno okolo 10 až 15 kg medu.

Po postupném vytočení medných plástů umístím na začátku června na plodiště dva nízké nástavky. Pokud bude v přírodě bohatý zdroj medovice a lípy, bude opět pod naplněné vložen další nízký medník. V letech chudých na „druhý med“ je to zbytečné, protože by stejně zůstaly prázdné. Ne-ní-li v přírodě nabídka medných zdrojů, ani nejsilnější včelstvo medník nenaplní.

Přirozenou součástí metodiky je tvorba oddělků. Ty tvořím takto: Nízký nástavek, který byl v době rozkvětu prvních ovocných stromů přemístěn na vysoký, bývá ihned zakladen, protože zde je vždy několik žemlových souší. Zavíčkované plodové plásty odebírám počátkem května a tvořím z nich pomocí zralých matečníků první oddělky. Odchovávám je ve čtyřplástových zateplených plemenáčích po dvou vedle sebe. Po rozplodování matek umístím na jejich místo úl s nízkým nástavkem a oba oddělky spojím.

Jedna ze dvou matek poslouží k další tvorbě oddělků, tentokrát na vysokých plástech. Ze silných včelstev odebírám vždy jeden plodový plást se včelami. Oddělky zakládám v šest i plástových plemenáčích v pořadí zásobní plást, dva plodové se včelami a jeden krycí. Klíckou přidám matku, a jakmile se rozklade, je prostor rozšířen o dvě mezistěny. Později je oddělek z plemenáče přeložen do vysokého nástavku a rozšiřován. Do konce Července je z něj včelstvo k zazimování.

Z výše uvedeného vyplývá, že metodika včelaření v Dadantu je nejvhodnější pro vyšší rámkové míry, u nichž je možné rozšiřovat o nízké nástavkyjak plodiště, tak také medník. Pro snadnou obměnu díla je výhodný prostorný nástavek, nejlépe na 12 až 14 plástů. Velkou výhodou včelaření v Da-dantech je minimum zásahů, úspora času a tím i možnost při stejné Časové náročnosti obsloužit větší množství včelstev.

Z časopisu včelařství.
Jiří Sláma


 

Máme dostatek mezistěn skladem i bez nutnosti měnit za vosk.

Včelařské potřeby vhodné pro EU dotace 2021. Vosk nově vykupujeme i přímo z vašeho domova. Více zde!

Novinky a aktuality

Vzhledem k požadavkům našich zákazníků zvyšujeme výkupní cenu vosku na 210 Kč/kg. Výměna mezistěn za 35 Kč/kg. Mezistěny jsou vyráběny výhradně v České republice z vosku, který vykoupíme od českých včelařů.


TOP