Medovina - medové víno

Medovina (medové víno) je kvašený alkoholický nápoj vyrobený z medu, vody a kvasu. Název medovina pochází ze spojení medové víno. Základními složkami medoviny jsou med a voda. Vodu jelze nahradit ovocnou šťávou a ochutit nějakým druhem koření.

Historie medoviny a medových vín

Výroba medoviny ze zkvašeného medu je doložena už v nejstarších kulturách. Med byl prvním koncentrovaným sladidlem, které mohl člověk získat. Pivo a víno se začalo vyrábět až později. Starověkým Řekům a Římanům byla medovina sice známa, ale považovali ji spíše za podřadný nápoj, proto med používali k doslazování trpkého vína. Medovina si svůj status víceméně rovnocenného nápoje (vůči pivu a vínu) udržela do 13. století. Nejvíce se tradice výroby medoviny udržuje zřejmě v Polsku. V Čechách její výroba nikdy zcela nevymizela a dnes už lze opět na trhu sehnat poměrně širokou nabídku různých druhů medoviny.

Jaká je výroba medoviny?

Výrobu medoviny lze rozdělit na vaření, kvašení. dokvašování, filtraci a čeření.

Vaření medoviny.

Medovina se vyrábí z medu a vody. Med a voda se smíchají ve zvoleném poměru a vytvoří roztok s cukernatostí cca 20-32 %. Směs se povaří, což zahubí plísně a bakterie a vyplaví nečistoty. Druh použitého medu má značný vliv na chuť a barvu medoviny. Z květového medu je medovina světlá a z medovicového velmi tmavá.

Ke kvašení se používají čisté kultury různých kmenů vinných kvasinek. Kvasnice se nejprve nechají namnožit v malém množství roztoku (tzv. rozkvas) a poté se vmíchají do připravené směsi. K tomu si přidávají některé další látky, které mají zajistit správné kvasné prostředí – kyselina citrónová nebo kyselina vinná, živné soli (síran amonný, fosforečnan draselný), vitamíny atd. – velký vliv má opět zvolený druh medu, protože každý med má odlišné kvasící schopnosti. Za teploty 20-27° (podle druhu kvasnic) probíhá bouřlivé kvašení. Kvasit se medovina nechává od jednoho do čtyř týdnů, výjimečně i déle. Po ukončení bouřlivého kvašení se medovina přefiltruje a přelije do menší nádoby, v níž se nechá dokvašovat. V dřívějších dobách se zpravidla nechávala dokvašovat až dva roky, přičemž se zhruba jednou za tři měsíce odebraly kaly ze dna. V současnosti se v zájmu urychlení procesu dokvašování napomáhá několikerými filtracemi, dokvašování tak probíhá kolem půl roku. Čeření se nazývá úkon, kdy se do medoviny přimíchají některé látky (želatina, tanin, vaječný bílek), které na sebe navážou zbytky nečistot a tím získáme dokonale čistou medovinu. Kromě toho se do medoviny mohou přidat různé směsi koření a dochucovadel, které dodají medovině zamýšlenou chuť. Vzniká tak medovina mandlová, skořicová, oříšková atd.

Když je medovinář spokojen s fází dokvašování, zbývá medovinu dochutit a dobarvit. Medovina se obvykle dobarvuje karamelizovaným cukrem, aby měl jeden produkt stále stejný vzhled. Kromě toho se medovina dolihuje na zvolený objem alkoholu – kvašením lze vyprodukovat maximálně cca 13% medovinu. Přidávání lihu do medoviny je proto celkem běžným krokem (narozdíl např. od vína). Po přidání lihu se proces dokvašování téměř zastaví, takže se medovina může stočit do lahví.

Takzvaná. královská medovina se nevaří, díky čemuž je v medu zachováno maximum výživných látek; vyrábí se z vysoce kvalitního medu, který se různými způsoby pročišťuje. Kyselina citrónová nebo vinná se nemusejí přidávat do melomely, protože ovocné šťávy zajišťují kyselé prostředí samy o sobě,
koření – koření se může do medoviny přidat už během vaření (především chmel) nebo během bouřlivého kvašení. Dolihování se u méně kvalitních medovin provádí hned po ukončení bouřlivého kvašení a filtraci, takže fáze dokvašování zde už téměř neprobíhá. Medové pivo se vyrábí tak že místo vinných kvasnic se použijí pivní kvasnice, kvasný proces tak probíhá rychleji a medovina se stáčí do lahví ještě v průběhu kvašení, takže po otevření medovina obsahuje bublinky a vytváří pěnu.