Při práci s elektronovým mikroskopem jsem na hlavě a zadečku včely objevil útvary, jejichž funkci jsem nedokázal určit. V následujícím textu přibližuji termoregulaci včelstva a nabízím vlastní domněnku o možném významu některých otvorů.
Včely společným chováním pomáhají udržovat vhodnou teplotu plodu. U druhů, které stavějí volně zavěšená hnízda, tvoří dělnice na plástu vrstvu svých těl; mohou se semknout nebo pohybem křídel napomáhat proudění vzduchu. Včela medonosná často hnízdí v dutinách, které poskytují ochranu před okolním prostředím.
Včely topičky
Včely vytvářejí teplo činností hrudních svalů. Některé dělnice zahřívají zavíčkovaný plod přitisknutím hrudi k buňkám, jiné vstupují do prázdných buněk mezi plodem a pomáhají zahřívat okolní buňky. Ohřívání se může střídat s klidovými obdobími.
Výzkum těchto včel popisuje například studie o zahřívání plodu z prázdných buněk. Včelstvo reguluje teplotu plodu společně a využívá více mechanismů; teplota se může podle podmínek měnit.
Otázka otvorů na hlavě
Funkce útvarů pozorovaných na hlavě mi nebyla známá. Uvažoval jsem, zda mohou souviset s mechanickou stavbou hlavy nebo s ochlazováním hemolymfy. Jde pouze o hypotézu autora, nikoli o prokázané vysvětlení; k určení jejich funkce je třeba další odborné posouzení.
Při vyšších teplotách se na ochlazování hnízda podílí také voda a větrání křídly. Způsoby zahřívání a ochlazování plodu popisuje i výzkum tepelné regulace včelstva.
Zdroj původního článku: časopis Včelařství, Jindřich Zejda, učitel včelařství.
