Promarněná příležitost: úl Optimal

Výběr úlu Optimal má své klady, které byly zmíněny v červnovém čísle časopisu Včelařství. Letos uplynulo 42 let od chvíle, kdy úlová soustava Optimal debutovala na stránkách tohoto časopisu v květnu a červnu 1981. RNDr. Vladimír Ptáček představil tuto variabilní úlovou soustavu, která slibovala široké možnosti využití v moderním a racionálním chovu včel. Nejednalo se pouze o teorii, ale o několikrát ověřený systém praktického využití. Přes všechny tyto výhody se však nepodařilo získat podporu racionalizační komise ČSV.

Historie úlu Optimal sahá do poloviny 70. let, kdy kolem RNDr. Vladimíra Ptáčka vznikla skupina moravských včelařů. Ti po důkladných úvahách navrhli revoluční úlovou soustavu se záměrně zvolenou délkou rámku 420 mm. Tato konstrukce s výškou 170 mm a použitím 11rámkového nástavku poskytuje čistou plástovou plochu 66 dm², což nabízí mnoho možností nejen pro nízkonástavkové včelaření, pro které jsou primárně navrženy, ale také jako medníky v systému Dadant. Tři nízké Optimaly s vysokým rámkem o rozměru 420 × 360 mm by dosáhly ideální plástové plochy 153 dm², kterou by snad mohly konkurovat jen systémy jako Dadant - Blatt. Tato soustava by byla ideální také pro stále populárnější kombinovaný styl včelaření s rámky 420 × 275 mm.

Další výhodou úlu Optimal je snadný přechod z tradičního Adamcova rámku na nový systém. Stačí odstranit ouška horní rámkové lišty a Adamcův rámek jednoduše vložit do rámků 420 × 275 mm. Navíc se o stabilitu postará vosková konstrukce nebo jediná vruta na horní liště.

Včelaři tehdy očekávali, že úly Optimal budou brzy k dispozici v sériové výrobě a jejich nabídka bude rozšířena ve specializovaných včelařských obchodech. K tomu však bohužel nedošlo. Vedení ČSV nemělo žádný zájem na zavádění této moderní a víceúčelové úlové soustavy do českého a moravského včelařství. Namísto podpory Optimalu se soustředilo na vyzdvihování úspěchů Langstrothova úlu ve světovém včelařství.

I když je pravda, že Langstrothův úl má svou historii, je třeba si uvědomit, že tato technologie vznikla před 150 lety. Důvod, proč Český svaz včelařů (ČSV) tehdy nepodporoval úl Optimal, je opravdu pozoruhodný. Ústředí se totiž rozhodlo zaměřit na obnovu staršího modelu Langstrothova 10rámkového úlu, včetně propagace 2/3 nástavků s plástovou plochou 55 dm². Mezi včelaři vyvstala otázka: Proč zrovna tento výběr, když už existovaly osvědčené 11rámkové nástavky o rozměrech 390 × 170 mm s plochou 61 dm²?

Není divu, že mnoho včelařů bylo skeptických vůči zavedení těchto 2/3 úlových systémů a považovali je za nepotřebné. Konec 80. let minulého století přinesl paradox; místo moderní a víceúčelové úlové soustavy Optimal začalo zavádění historického Langstrothova úlu s délkou rámků 448 mm, který byl ve světovém včelařství již dávno překonán. Skutečně překvapivé bylo, že tento jednoúčelový typ začal v Česku získávat pozornost, ačkoli v minulosti ani současnosti se nikde jinde v Evropě moc nepoužíval. Jen několik německých retro nadšenců jej občas oživovalo.

Autoři, kteří tento úl na stránkách Včelařství propagovali, často sami s Langstrothovým úlem nevčelařili a jejich argumenty byly spíše teoretické, založené na zahraničních zdrojích. Tvrzení, že Langstrothův úl je ve světě nejrozšířenější a používá se k těžbě největšího množství medu, bylo zavádějící. Opravdu nejrozšířenější jsou úly s rámky délky 435 mm a výšky mezi 145 mm a 300 mm. I když 75 % světové medné produkce pochází z úlových systémů typu Langstroth, nejedná se o konkrétní úl Langstroth. Ve světovém včelařství je Langstrothův úl obecně označen za jakýkoliv vrchem přístupný úl se zavěšenými, vrchem vyjímatelnými rámky, bez ohledu na jejich konkrétní rozměry.

Langstrothův úl je sériově vyráběn a je proto cenově dostupný.

Toto tvrzení není pravdivé. Pohled na aktuální ceníky našich a německých výrobců ukazuje opak. Například německý Imker shop Holtermann nabízel v roce 2020 Langstrothovy úly za 174,50 EUR, zatímco srovnatelné 10rámkové úly dr. Liebiga stály 133,90 EUR. Rozdíl přesahuje 1 000 Kč v neprospěch Langstrothova úlu.

Langstrothův rámek má dlouhou rovnavací dráhu a včelstva přes zimu nevyhladoví.

Toto je zcela mylný argument, původně uvedený Gerhardem Schehlem v 60. letech minulého století. Zkušenosti z včelaření ve dvouprostorových, zadem přístupných úlech s rámky DNM (370 × 223 mm) ukázaly, že malý rámek neumožňoval dostatečné uložení zimních zásob. V důsledku toho včelstva občas uhynula, jakmile došly zásoby, zejména v úlech uspořádaných v jediné etáži. Tuto obtíž včelaři používající nástavkové úly s DNM rámky nezažívali.

Mýtus o tzv. izolační zóně, která vyžaduje rámek délky 448 mm.

Tento mylný názor je snadno vyvratitelný, i když by to vyžadovalo širší objasnění teplotních podmínek zimujícího hroznu včel. Stačí říci, že není pravda, že by délka rámku musela být právě 448 mm. I naši včelaři úspěšně pracují s jednostěnnými úly s rámky délky 390 mm a výšky 170–300 mm. V Severním Německu a Dolním Rakousku se používají úly s německou normální mírou 370 × 223 mm, a tato technika funguje i ve Výzkumném ústavu včelařském v Lunz am See, ve výšce kolem 600 m n. m.

Příkladem je Roger Delon, který v 70. letech 20. století včelařil s více než tisícovkou včelstev ve svých jednostěnných Alpských úlech s rámky délky 280 mm a výšky 100 mm v náročných podmínkách francouzských Alp. Ale to už je jiný příběh.

Výhrady, které k Langstrothovu úlu mám, nevycházejí z doslechu nebo četby, ale ze zkušeností nasbíraných při vlastním včelaření s těmito úly. Impuls k přechodu z 11rámkových nástavkových úlů na Langstrothy jsem získal v druhé polovině 60. let od německého profesionálního včelaře Gerharda Schehleho. Ten tehdy publikoval chválu na Langstrothovu úlovou soustavu a po několikaletém testování převedl svůj provoz s 600 včelstvy na tento systém. Vzhledem k tomu, že Schehle působil ve Schwarzwaldu, kde jsou běžně používané Zanderovy úly, jsem předpokládal, že je používal také on. Měl jsem zkušenosti se Zanderovými úly, které měly 11 rámků 420 × 220 mm, podobně jako mé úly s 390 × 240 mm, což mě přimělo k rozhodnutí.

Získat informace a dokumentaci k Langstrothově úlu v té době bylo ale velmi obtížné. Proto jsem musel svůj záměr dočasně odložit. O několik let později jsem objevil článek od Williama Anýže v Českém včelaři z roku 1941, který popisoval včelaření v Americe a obsahoval i náčrty a rozměry rámku „amerického standardního úlu.“ To mi umožnilo začít pracovat, ale brzy jsem narazil na problém s mezistěnami. Včelařské a bednářské družstvo v Brně totiž tehdy přestalo vosk zpracovávat a Dřevotvar Chlumec nad Cidlinou, tehdejší monopolista, ukončil výrobu atypických mezistěn na zakázku. Nakonec jsem se uchýlil k použití rolovaných mezistěn o šířce 215 mm, produkovaných pro Adamcův rámek. Přesto jsem byl nucen mezistěny nařezávat a upravovat.

Vybavení nástavků a jejich osazení včelami se ukázalo být snadným úkolem – stačilo je připojit ke stávajícím včelstvům, která vystavěla nové rámky a zahájila plodování. Do dvou sezón jsem měl kompletně vybavené šestery Langstrothy a byl zvědav na jejich výkon.

Moje kmenová včelstva sídlila v 11rámkových nástavcích podle návrhu Václava Váchy z Brandýsku, s vysoce izolačními stěnami z 50mm polystyrenu. Běžně jsem během produkční sezóny používal čtyři nástavky a zimoval ve dvou. Stejný postup jsem sledoval i s Langstrothy. Pozoruhodným rozdílem byla síla včelstev po zimování. Včelstva v 11rámkových úlech 390 × 240 mm byla po rozpuštění zimního hroznu připravena k produkci o více než dva týdny dříve než ta v Langstrothech, přestože plocha nástavků byla prakticky stejná. Včelstva v těchto úlech se tedy ukázala být silnější ve srovnání s včelstvy na 10 rámcích 448 × 232 mm.

Potvrdilo se letité pravidlo, že včelstvo svou sílu přizpůsobuje nejkratší straně úlu. To vedlo k tomu, že včelstva v této skupině nedosahovala špičkových výnosů, ale spolehlivě se udržovala na průměrné úrovni. Obsluha těchto úlů byla srovnatelná s mými standardními 11rámkovými úly, a proto jsem byl s testovanými Langstrothy celkově spokojen. I když mě nijak zvlášť neoslnily ani nepřekvapily, sloužily k výstavbě díla o rozměrech 448 × 170 mm (původně 6 5/8 palců, což odpovídá asi 168 mm v metrické soustavě) pro Farrárovy 12rámkové nástavky a rovněž pro plodištní 12rámkové Dadant úly 448 × 285 mm. Používal jsem je tak variabilně, jak jen to šlo.

Schehlemu jsem bohužel nemohl sdílet nadšení. Včelstva na rámcích 390 × 240 mm nebyla překonána ani v obsluze, ani ve výnosech. Nicméně, musím uznat, že Langstrothův rámek nabízel poněkud snazší manipulaci díky 20mm silné horní loučce a delším „ouškům“. Po pátrání po důvodu Schehlemu nadšení jsem zjistil, že jeho přechod na Langstrothy byl změnou od úlů typu Listovák, které zdědil po svém otci. Proto byl tak nadšený. Myslím si, že podobné nadšení by následovalo i při zavedení Zanderova nebo Segebergerského úlu.

Langstrothův rámek sám o sobě není ničím výjimečný. Jeho rozměr a tvar byly výsledkem náhody, kdy Langstroth použil levné bedny od francouzského šampaňského, které byly k dispozici, a díky znalostem včelí mezery vznikl rámek o rozměrech daných těmito bednami. Ačkoliv Langstrothovy úlové systémy, tedy úly přístupné shora se zavěšenými rámky, získaly velkou popularitu, vzniklo mnoho jejich modifikací. V dnešní době termín "Langstrothův úl" označuje pouze systém Langstroth, nikoliv jeho původní verzi, která se vyskytuje zejména v Severní Americe (s výjimkou Kanady) a částečně na Novém Zélandu a v Austrálii ve variacích.

Šíření Langstrothova úlového systému do světa není dáno jeho rámkem, ale spíše jednoduchostí a dostupností jeho úlu. Právě v tom spočívá genialita Langstrotha – v samotné konstrukci úlového systému. Na druhou stranu, úlová soustava Optimal si musela sama najít své místo mezi včelaři. Je paradoxem, že Nařízením vlády č. 373/2010 Sb. byl systém Langstroth zařazen do dotačního programu, zatímco Optimal, mnohem všestrannější a perspektivnější, nikoliv! K tomu nejsou zapotřebí úly s názvem, ale spíše systém. Proč nebyly do dotací zahrnuty také modernější rámkové rozměry jako 390 × 170 mm, 390 × 275 mm nebo 390 × 300 mm?

Zavedení 10rámkových langstrothových úlů s délkou rámku 448 mm v jakékoliv výšce se mi zdálo zbytečné, ačkoliv současná situace můj názor nezměnila. Přitom 12rámkové úly by mohly nabídnout širší využití, avšak ve světle variabilních možností, které poskytuje Optimal, by jejich opodstatnění bylo diskutabilní, spíše ovšem zbytečné. Na otázku, zda nám délka rámku 448 mm chyběla, lze odpovědět jasně: nechyběla. Tyto soustavy nemají zásadní vliv na modernizaci či racionalizaci včelařství.

z časopisu včelařství: Vladimír Louda - ZO ČSV Turnov