Jak vychovat silná včelstva s kvalitními matkami?

Otázka, zda chovat silná včelstva, je mezi včelaři již desítky let zodpovězena. Silná včelstva mají nesporné výhody: jsou schopna lépe zvládat teplotní výkyvy během jarního rozvoje, mají vyšší odolnost proti nemocem (například nosemóze) a pružně reagují na nárazové snůšky. Významnou předností je také schopnost rychle obnovovat populaci létavek po nepředvídaných ztrátách způsobených civilizačními vlivy (jako jsou dálnice či postřiky) nebo zvýšeným tlakem predátorů (vlha pestrá, případně sršeň asijská). Z vlastní zkušenosti víme, že včelstvo disponující dostatečnou zásobou „rezervních létavek“ je schopno tyto ztráty efektivně zvládat.

Některé výhrady proti silným včelstvům vycházejí především z praktických omezení, např. při chovu v historických brtích či některých typech úlů, jejichž prostor se obtížně přizpůsobuje narůstajícím potřebám včelstva.

Základní faktory ovlivňující sílu včelstva jsou jasně dány: plodná a zdravá matka, dobrý zdravotní stav včelstva, vhodná péče odpovídající typu úlu a dostupnost bohatých snůškových zdrojů v okolí.

Proč je důležitá kvalitní matka?

Matka v úlu hraje při vytváření silného a produktivního včelstva rozhodující roli. Schopnost klást dostatek vajíček závisí na více faktorech: genetických předpokladech po předcích, aktuálním stáří, zdravotním stavu, fyzické kondici a kvalitním prostředí v úlu samotném.

Kvalitní prostředí znamená dostatek prostoru pro kladení v plodišti, adekvátní regulaci teploty včelstvem, vhodnou velikost plástů, pravidelný přínos pylu a nektaru a dostatek místa mimo plodiště pro ukládání zásob.

Dědičné vlastnosti matky

Zkušený včelař snadno rozpozná rozdíl mezi matkami stejného stáří – zatímco jedna klade intenzivně, druhá kladení sotva stačí pokrýt potřeby včelstva. Tato schopnost je výrazně ovlivněna genetickými dispozicemi získanými od rodičů matky. Vlastnosti matky můžeme cíleně zlepšovat promyšleným výběrem rodičovských linií. Dědičnost této vlastnosti je velmi silná, její kvalitu však můžeme definitivně posuzovat nejdříve až po první celé chovatelské sezóně, kdy máme možnost vyhodnotit výkonnost jejího potomstva.

Stáří matky ovlivňuje sílu včelstva

Obecně platí, že nejvýkonnější matky bývají do stáří dvou let. Ve třetím roce života matky se již často projevuje nerovnoměrnost kladení. Typicky nastává situace, kdy jarní rozvoj probíhá zpočátku dobře, ale v průběhu léta výkon matky výrazně klesá. V tento okamžik je na místě uvažovat o její výměně. Přesto občas existují výjimky: některým našim včelařům vydrží matka zdravá a produktivní i po čtvrtý či dokonce pátý rok. Takové případy však patří mezi rarity a nelze s nimi automaticky počítat.

Zdravotní stav včelí matky – základ zdravého a produktivního včelstva

Zdravý vývoj a kondice matky zásadním způsobem ovlivňují výkon celého včelstva. Během pravidelných kontrol proto věnujeme pozornost nejen kladení vajíček, ale také fyzickému stavu samotné matky.

Jak poznáme zdravou matku?

Základní znaky zdravé matky jsou jasně viditelné i pouhým okem:

• Matka má všechny nohy kompletní, zdravé a pohyblivé.

• Křídla jsou symetrická, neporušená a správně složená.

• Zadeček matky má typický pravidelný tvar bez deformací.

Matky, které mají poškozená křídla či nohy, byly pravděpodobně během chovu napadeny dělnicemi. K tomu může dojít při nepříznivém počasí, kdy se včely snaží vyhnat matku ven na snubní let. Matka se v takovém případě často trvale poškodí natolik, že již není schopna letu. Matku s viditelným poškozením je potřeba včas vyměnit za novou.

Mechanické poškození matky během manipulace se vyskytuje méně často, ale může se stát při neopatrném zacházení s rámky. Taková matka často dál klade, ale její výkonnost bývá omezená a neuspokojivá.

Nosemóza – častý zdravotní problém matek

Mezi nejčastější zdravotní potíže matek patří nákaza nosemózou (způsobená mikroskopickými střevními parazity rodu Nosema). Nejčastěji k ní dochází v chovných oplodňáčcích s nedostatečně silným obsazením včel, které pak nejsou schopné udržovat stabilní teplotní podmínky. Nová matka se v prvních hodinách života krmí sama a je vystavena zvýšenému riziku nakažení. Později nastupuje krmení od dělnic, čímž se riziko výrazně sníží.

Pokud matka nákaze podlehne, často ještě absolvuje úspěšný snubní let a zahájí kladení vajíček. Krátce poté však většinou hyne na vyčerpání a nedostatečnou výživu, jelikož poškozená žaludeční výstelka jí již neumožní přijímat dostatek živin. Včelstvo pak na otevřeném plodu zakládá tzv. nouzové matečníky.

Jak předcházet nosemóze u matek?

• Využívejte větší chovné úlky s dostatečně silným obsazením mladšími, zdravými včelami, které zvládnou zajistit optimální tepelný režim.

• Úlky pravidelně dezinfikujte před sezónou kvalitním dezinfekčním prostředkem (např. termoterapie se výborně osvědčuje jako prevence).

• Upřednostňujte světlé dílo – tmavé plásty jsou náchylnější k uchovávání infekčních spor.

• Provádějte průběžnou obnovu včel v chovném úlku.

• Zajistěte tepelnou izolaci chovných úlků – jak proti chladu, tak proti přehřívání v letním období.

Z naší více než dvacetileté zkušenosti mohu potvrdit, že preventivní ošetření včelstev termoterapií na počátku sezóny dlouhodobě přináší vynikající výsledky.

Fyzická kondice matky – je větší matka vždy lepší?

Mnozí včelaři automaticky hodnotí kvalitu matky podle její velikosti, zejména zadečku. Je pravda, že matka, která již klade vajíčka, má zadeček zpravidla větší a vizuálně atraktivnější než právě začínající matka s minimem nakladených vajíček.

Pro posouzení dlouhodobé kvality matky je však vhodnější zaměřit se na velikost hrudníku, která je stabilní po celý život matky. Je však třeba zdůraznit, že fyzická velikost matky, přestože bývá jedním ze znaků kvalitní larvální výživy, nemusí automaticky znamenat vyšší plodnost ani zdravější potomstvo. Jde pouze o jeden z faktorů.

Vliv výživy na velikost a kvalitu matky

Zajímavé je sledovat rozdíly ve velikosti matek podle podmínek chovu. Během snůškově silného období často bývají odchované matky o něco menší než ty, které se vyvíjejí během období bez výrazné snůšky. Je to pravděpodobně důsledek toho, že včely se kvůli bohaté snůšce více soustředí na sběr nektaru než na péči o plod.

Nejkvalitnější výživa matky obecně nastává během rojové nálady nebo při tiché výměně matky. Právě v těchto situacích mají larvy od prvního dne vývoje nadbytek mateří kašičky, což se pozitivně projeví na fyzické kondici budoucí matky. Naopak nouzově odchované matky z larviček staršího plodu bývají často drobnější a méně výkonné.

Optimální fyzickou kondici matky tedy ovlivňuje nejen genetika, ale především kvalitní a včasná výživa během larválního stadia, kterou včelstvo matce poskytne.

Plodová pauza matky a její význam pro zdraví včelstev

Jedním z významných znaků kraňky (Apis mellifera carnica), který byl v minulosti často opomíjen, je schopnost matky přerušit na podzim plodování. Toto období se označuje jako plodová pauza a obvykle nastává koncem října a trvá přibližně do období zimního slunovratu. Plodová pauza má zásadní vliv na zdravotní stav včelstva, zejména na možnost efektivního zvládnutí varroázy.

V době, kdy se ve včelstvu nenachází žádný zavíčkovaný plod, je léčebný zásah proti kleštíku včelímu (Varroa destructor) nejúčinnější. Další důležitou předností této přirozené vlastnosti je nízká spotřeba zásob – včelstvo díky redukované aktivitě přezimuje v energeticky úsporném režimu.

Plodová pauza je typickou vlastností kraňky, kterou naopak nenajdeme např. u včely italské (Apis mellifera ligustica) nebo včely buckfastské. Proto bývá přezimování včelstev těchto plemen v běžných podmínkách střední Evropy problematičtější.

Zajímavým tématem k diskusi mezi včelaři je genetická pevnost a variabilita plodové pauzy. Zejména jde o otázku, jak silně dokáže její průběh ovlivnit případná pozdní snůška. V souvislosti se stále častějšími květnatými biopásy dochází v některých oblastech právě k prodloužení podzimní snůšky.

Pozorování z praxe v roce 2023

V roce 2023 jsem osobně pozoroval významné rozdíly v nástupu plodové pauzy mezi včelstvy v různých nadmořských výškách:

• 715 m n. m. – včelstva byla již k 22. říjnu bez jakéhokoliv plodu.

• 510 m n. m. – ve stejný čas pouze malý počet zavíčkovaných buněk (2 až 20 buněk).

• 210 m n. m. – včelstva měla díky příznivým podmínkám během celého října snůšku pylu i sladiny. Při kontrole 1. listopadu byly zaznamenány větší plochy zavíčkovaného plodu i vajíčka, zatímco ke 20. listopadu došlo k výraznému omezení plodové aktivity. Ze 16 sledovaných včelstev bylo 8 kompletně bez plodu, 7 mělo již jen roztroušené zbytky plodu a pouze jedno mělo stále souvislou plochu zavíčkovaného plodu. V tomto případě došlo později (v průběhu září) k výměně matky.

Zkušenosti zahraničních chovatelů

Pro ověření stability této vlastnosti kraňky jsem oslovil také zákazníky ze zahraničí. Všichni z nich potvrdili typickou podzimní plodovou pauzu matek linie Carnica-Cimala:

• Belgie (100 m n. m.) – P. Vandesteene

• Jihovýchodní Francie (450 m n. m.) – D. Blampey

• Italské Dolomity (425 m n. m.) – M. Todesco

• Bulharsko (20 m n. m.) – G. Dikov

• Lotyšsko (52 m n. m.) – A. Smilga

Z výše uvedených skutečností vyplývá jasný závěr: genetický potenciál k podzimní plodové pauze je u kraňky velmi dobře zakořeněný. Přítomnost pozdní snůšky tuto pauzu sice může oddálit, ale nikoliv zcela potlačit.

Při hodnocení a výběru matek je důležité zohledňovat všechny vlastnosti komplexně. Pokud se zaměří pouze na jednotlivou charakteristiku a ostatní vlastnosti budou zanedbány, může dojít ke snížení celkové vitality, síly a zdraví včelstva.

z časopisu včelařství Ing. Pavel Cimala