Thiamethoxam - narušuje letové schopnosti včel

Jeden z nejběžnějších neonikotinoidových insekticidů byl usvědčen z dramatického snížení letových schopností včely medonosné.

Moratorium na tři nejběžnější neonikotinoidové insekticidy přijaté zeměmi Evropské unie dalo vědcům čas, aby se důkladněji zaobírali dopady těchto nejpoužívanějších insekticidů světa na zdraví blanokřídlých opylovatelů. Neonikotinoidy byly dlouho považované pro tento hmyz za bezpečné. Teprve v poslední době se ukazuje, že ošetřené rostliny vylučují insekticidy v pylu a nektaru v množství, které sice není pro opylovatele smrtelné, ale má významný dopad na funkce jejich nervové soustavy. Nejčastějším objektem studií zaměřených na dopady insekticidů na opylovatele jsou čmeláci a včela medonosná. Patří k nim i nejnovější studie publikovaná týmem pod vedením Jamese Nieha z University of California v americkém San Diegu v předním vědeckém časopise Scientific Reports. Ta přináší znepokojivé odhalení efektů thiamethoxamu na letové schopnosti včel. Tento neonikotinoidový insekticid se společně s clothianidinem a imidaclopridem řadí
к triu neonikotinoidů postavených evropským moratoriem mimo hru.

James Nieh a spol. nejprve nakrmili dělnice cukerným roztokem s poměrně vysokým obsahem thiamethoxamu a následně umístili včely do „letového trenažéru“. V tomto „kolotoči" je včela upoutána к otočnému rameni a létá tak dokola v kruhové aréně pod detailní kontrolou vědců. Včely reagovaly na jednorázovou dávku thiamethoxamu horečně zvýšenou aktivitou. Vydržely létat o tři čtvrtiny déle a urazily přitom o tři čtvrtiny delší vzdálenost. Rychlost tedy při těchto „zběsilých11 letech nijak nesnížily. Na laboratorním „kolotoči“ není patrné, jak by taková „nabuzená” včelí dělnice létala, ale jiné studie dokazují, že včely, čmeláci a další blanokřídlí opylovatelé pod vlivem neonikotinoidů ztrácejí orientaci, létají zmateně a čelí zvýšenému riziku, že zabloudí a netrefí zpátky do úlu. U včel „nabuzených11 thiamethoxamem proto nelze očekávat zvýšený výkon. Spíše naopak.

Zcela jinak se chovaly dělnice vystavené thiamethoxamu chronicky. Už po dvou dnech konzumace tohoto neonikotinoidů u nich bylo patrné zkrácení doby, po kterou dokázaly létat v „trenažéru", a to více než o polovinu. Stejně se zkrátila i vzdálenost, kterou včely nalétaly. Patrná byla i snížená rychlost letu, i když pokles činil jen 7%. Chronické vystavení včel neonikotinoidům je celkem pravděpodobné. Pokud včela přežije první dávku, která ji nabudí, pak má šanci konzumovat neonikotinoid v pylu a nektaru rostlin. Některé laboratorní pokusy dokonce naznačují, že včely dávají potravě s neonikotinoidy přednost před pylem a nektarem, které tyto látky neobsahují. Není ale jasné, jak včely přítomnost neonikotinoidů poznají, protože jejich chuťové buňky na ně nereagují.

Studie týmu Jamese Nieha je dalším významným příspěvkem к poznání rizik spojených s používáním neonikotinoidových insekticidů. Jako jiné podobné studie však proběhla v laboratorních podmínkách, a to nastoluje otázku, nakolik odpovídá krmení včel cukerným roztokem s thiamethoxamem reálným podmínkám, kdy včely sbírají pyl a nektar z rostlin ošetřených tímto insekticidem, ale zároveň navštěvují i planě rostoucí rostliny mimo zemědělské kultury. Také není úplně jasné, nakolik dopovídá chování včel upoutaných v laboratorním „kolotoči" chování včel ve volné přírodě. Na to všechno zcela jistě odpoví další výzkum.

Zajímavá je v souvislosti s hodnocením negativních dopadů neonikotinoidů na včely i nedávná studie z USA, kde se tento typ insekticidů stále používá bez omezení. V rozsáhlém šetření vědci neodhalili u včel detekovatelné hladiny neonikotinoidů. Naopak, s překvapením konstatovali přítomnost pesticidů, jejichž výskyt u včel nikdo nepředpokládal. Ve vysokých koncentracích se tu vyskytovaly například fungicidy, jejichž vlivu na zdraví včel se věnuje mnohem menší pozornost než vlivu neonikotinoidů.

Neméně důležitéje i to, jakými insekticidy zemědělci neonikotinoidy nahradí a jak budou moratorium dodržovat. Podmínky moratoria dovolují použití zakázaných insekticidů v „krizových situacích". Ukazuje se, že v některých zemích Evropské unie, např. v Rumunsku, Finsku, Estonsku a Bulharsku, je tato výjimka uplatňována v rozsahu, který vzbuzuje obavy.

Z časopisu včelařství.
prof. Ing. Jaroslav Petr