Co kongres v Almatě v Kazachstánu přinesl jako celek pro evropské, případně české včelařství. Musím konstatovat, že téměř nic. Účast sice byla vysoká, vždyť ze 17 zemí se plenárního zasedání zúčastnilo 15 členských států. To ale bylo hlavní a víceméně jediné pozitivum. Jinak se po celou dobu plenárního zasedání účastníci zabývali vnitřními záležitostmi této organizace a ne řešením problémů, které současné včelařství trápí. Snad omluvou může být jen to, že v důsledku různé legislativy lze jen těžko skloubit řešení problémů v zemích EU a v zemích, které nejsou členy EU. Například v zemích EU je zakázáno ve včelařství použití antibiotik. Na kongresu v rámci výstavy nabízela ruská firma desítky léků na bázi antibiotik, sulfonamidů a chemoterapeutik k použití ve včelařství. Je samozřejmé, že chovatelé včel v zemích, které nejsou členy EU, tyto přípravky používají. V takovýchto případech se dohodnout na společném postupu tlumení nemocí nebo na obsahu reziduí léků ve včelích produktech je nemožné.
Zamítnutý návrh
Jedním z hlavních vnitřních problémů Apislavie není placení
členských příspěvků, což bylo charakteristické v minulém období, ale koho
přijmout za nového člena. V některých východních zemích vzniká mnoho včelařských
spolků, které chtějí do Apislavie vstoupit. To naráží na silný odpor spolků ze
zemí, které již jsou členy Apislavie, a brání tak vstupu těm ostatním. Jednání
byla tak zdlouhavá, že nebylo přijato ani společné usnesení. Česká delegace ve
svém vystoupení na plenárním zasedání jednak seznámila delegáty se včelařstvím v
České republice a dále navrhla, abychom společně na kongresu světové včelařské
organizace Apimondia, který se bude konat v roce 2017 v Turecku, prosazovali
ustavení komise pro práci s mládeží a zároveň, aby jejím předsedou byl RNDr.
Jiří Píza. Při realizaci tohoto záměru by se Jíří Píza stal automaticky členem
výkonného výboru této světové včelařské organizace. I když ve svém projevu
prezident Apimon-die Philip McCabe za jednu z hlavních příčin problémů světového
včelařství označil také vysoký věk včelařů, tento náš návrh nebyl přijat.
Zdařilou částí XXI. kongresu byly přednášky pojednávající o apiterapii, chovu
včel, včelařsky významných rostlinách a o problémech světového včelařství. Je
škoda, že přednášky z oblasti apiterapie probíhaly paralelně s plenárním
zasedáním, takže jsme se jich nemohli zúčastnit. Nejvíce posluchačů přilákalo
poslední téma. Vždyť i přednášející byli zárukou vysoké kvality - prezident
Apimondie Philip McCabe z Irska, Etienne Bruneau z Belgie, předseda komise
Apimondie pro včelařskou technologii a kvalitu a ing. Robert Chlebo ze
Slovenska, sekretář Apislavie. Lektoři se vzácně shodli na hlavních problémech
současného světového včelařství, kterými jsou boj s nemocemi a udržení dobrého
zdravotního stavu včelstev, falzifikace včelích produktů, otravy včel a
podvýživa včelstev způsobená pylovou monodietou. Jako další problémy uvedl
prezident Apimondie zvyšující se náklady do včelaření a již zmíněný vysoký věk
včelařů.
Varující zjištění
Úvodní části referátů byly věnovány významu včel v oblasti opylování rostlin. Podle FAO (Organizace pro výživu a zemědělství) bylo konstatováno, že 90 % světové potravy zajišťuje 100 rostlinných druhů. Z toho je 71 opylováno včelami. V této souvislosti o to více vyniká konstatování, že v příštích 50 letech bude lidstvo potřebovat více potravy než v předcházejících 10 000 letech. Proto je alarmující současné velké hynutí včelstev nejen v Evropě, ale v celém mírném pásmu naší planety. V Evropě byl přijat projekt COLOSS (colony losses ), který v jednotlivých zemí sleduje nejen zimní, ale i jarní a letní ztráty včetně jejich příčin. V projektuje zapojeno 17 evropských zemí (naše republika se bohužel v roce 2013 do projektu nepřihlásila), takže o stavu včelařství v těchto zemí jsou přesné údaje. Průměrné ztráty včelstev v roce 2014 a 2015 činily v Evropě 17,4 % a pohybovaly se v rozmezí od 5 % v Norsku a Makedonii až po více než 20 % v Rakousku a Belgii. Z příčin dominují nemoci včel, nejčastěji varroáza, mor včelího plodu, nosemóza a hniloba včelího plodu. Na druhém místě jsou udávány zootechnické příčiny, jako je ztráta matky, hladovění a slabost včelstev. Na třetím místě jsou otravy a jen nepatrné procento představují neznámé příčiny.
Varroáza a MVP
Protože v příčinách hynutí včelstev jednoznačně dominuje
varroáza, byla jí věnována největší pozornost. Byly porovnávány nejen způsoby
tlumení, ale i účinnost jednotlivých látek. Nejúčinnější je amitraz a fiuvakinát
(účinnost je vyšší jak 95 %), existuje zde však reálné nebezpečí rezistence
roztočů a vzniku reziduí ve včelích produktech. Thymol vykazuje účinnost od 74
do 95 %, přičemž se upozorňuje, že při teplotě vyšší než 30 stupňů Celsia
existuje nebezpečí úhynu včelstev. Kyselina mravenčí ničí roztoče Varroa
destructor v závislosti na vnější teplotě od 60 do 95 %. Kyselina šťavelová ve
formě postřikuje účinná v rozmezí od 82 do 95 %. Hopguard II (pásky napuštěné
extraktem z chmele) mají účinnost 75-88 %. Odstraňování trubčího plodu sníží
napadení včel roztočem Varroa destructor od 10 do 33 %. Výměna matek v důsledku
vyšší vitality snižuje napadení včelstev od 18 až do 41 %. Posypání včel
moučkovým cukrem a stejně tak síťové dno u úlů snižují napadení včel o méně jak
10 %. Bez vlivu na intenzitu napadení včel je výměna plástů. Naopak přerušení
plodování ve včelstvu zvyšuje účinnost všech léčebných zákroků.
Na druhém místě jako příčina hynutí včelstev v důsledku nemocí, je mor včelího
plodu. Proto v současné době Český svaz včelařů usiluje o plošné vyšetření všech
včelstev v naší republice na původce tohoto onemocnění. Důvodem je skutečnost,
že přesně neznáme nákazovou situaci. My víme o onemocnění ve většině případů,
kdy sami chovatelé včel mor včelího plodu zjistí. V poslední době ale víme, že
spory původce moru včelího plodu jsou u určitého malého počtu včelstev přítomny
v malém množství, aniž by se klinicky mor včelího plodu projevil. Tyto spory
„čekají na svojí šanci“, která vzniká při oslabení včelstev varroázou, otravou,
případně pylovou podvýživou, aby se onemocnění klinicky projevilo. Pokud by
chovatel včel věděl, že jeho včelstva jsou takto ohrožena, může onemocnění
předejít důkladnou výměnou díla a dezinfekcí úlů. Tyto předpoklady plně
potvrdila zjištění v Litvě. Tam při plošném laboratorním vyšetření včelstev v
roce 2014 byly spory Paenibacillus lawae zjištěny u 18,8 % a v roce 2015 již u
28,8 % včelstev, aniž by u nich byly zjištěny klinické příznaky nemoci.
Po nemocech je druhou vážnou příčinou ohrožující včelařství falzifikace medu. Od
roku 2007 do roku 2013 se stavy včelstev ve světě zvýšily jen o 8 % a naopak
export medu vzrostl za stejné období o 61 %. Zároveň v těchto letech výrazně
vzrostl vývoz fruktózového sirupu z Číny do asijských zemí vyvážejících med. V
této souvislosti uvádějí laboratoře skutečnost, že 25 až 30 % medů je
falzifikovaných.
Pesticidy a neonikotinoidy
V intenzivně zemědělsky obdělávané krajině jsou další vážnou
příčinou hynutí včelstev otravy. V této souvislosti je zajímavé porovnání
toxicity používaných pesticidů, a to jak v zemědělství, tak ve včelařství.
Jestliže u dříve používaného přípravku Dinocid na bázi DDT vyjádříme toxicitu
pro včely indexem 1, pak amitraz má index 2, coumaphos v přípravku Perizin je 9
krát toxičtější, a tau-fluvalinat v přípravku Apistan je dokonce 13,5 krát
toxičtější než DDT. Nejvíce jsou pro včely jedovaté neonikotinoidy s nejvěší
toxicitou imidac-lopridem v přípravku Gaucho, který má index toxicity k DDT - 7
297. To znamená, že uvedený přípravek je 7 297 krát toxičtější, než dříve
používaný Dinocid. Z přehledu jasně vyplývá, že z uvedených akaricidů, s
výjimkou organických kyselin, které používáme k tlumení varroázy, je nejméně
toxický amitraz. To ale neznamená, že ho můžeme používat neomezeně. Vždy musíme
dodržovat doporučenou koncentraci i způsob jeho použití.
Na průběh onemocnění, otrav a celkovou kondici včelstev má vliv správná výživa,
především v bílkovinné oblasti. Ztráta pestrosti pylové výživy s převahou
jedno-druhových pylů je dalším faktorem, který negativně ovlivňuje stavy
včelstev. Jako východisko ze současné situace uvedli přednášející pokračování v
projektu COLOSS monitorováním příčin ztrát včelstev, zajištěním pylové
rozmanitosti (projekt CSI Pollen), studiem genotypu evropské včely v projektu
SmartBees a studiem příčin poklesu divokých opylovačů v projektu COST. Kromě
těchto projektů je třeba větší mezinárodní spolupráce včelařů, jejich další
vzdělávání, podpora ekologického zemědělství a zavádění kvetoucích biopásů.
Nedílnou součástí je boj s falzifikací medu.
MVDr. Miloslav Peroutka, místopředseda ČSV, z.s.
