724 937 999 objednavky@jahan.cz
Přihlásit se / Registrovat
Přihlásit se / Registrovat
Moje přání

Váš seznam přání je prázdný.

Porovnat

Nejsou přidány žádné položky k porovnání.

Košík

Váš nákupní košík je momentálně prázdný.

První jarní zásah do včelstev výrazně ovlivňuje průběh nadcházející sezony. Vedle uspořádání plodiště přichází na řadu kontrola zásob a podle potřeby také doplnění krmiva. Následující postup popisuje jarní rotaci v sestavě vysokého a nízkého nástavku, podávání těsta i úpravy včelnice zaměřené na snazší manipulaci s úly a omezení fyzické námahy.

Princip jarní rotace nástavků

Jarní rotace spočívá ve vzájemné výměně pozic nástavků. V popsané sestavě se používá vysoký nástavek na rámkovou míru 39 × 24 cm a nízký nástavek na míru 39 × 15 cm. Po zimě se plodové těleso nachází ve spodním vysokém nástavku, zatímco horní nízký nástavek obsahuje zimní zásoby.

Smyslem tohoto uspořádání je přesunout plod do horní, teplejší části úlu. Zdůvodnění postupu vychází z toho, že teplo vytvářené včelstvem stoupá do zásobního nástavku, zatímco spodní část plodiště zůstává vystavena chladu. Včelstvo potom neploduje až ke spodním loučkám a na udržování teploty plodu spotřebovává více energie. Při rotaci se proto vysoký nástavek s plodem přemístí nahoru a nízký zásobní nástavek pod něj.

Proč plod později nevracet do spodního nástavku

U plodiště tvořeného dvěma vysokými nástavky tento způsob vedení nepočítá s pozdější zpětnou rotací, při které by se plod vrátil dolů a prázdný nástavek nad něj. Pokud je plod nahoře, může matka postupně zaklást horní nástavek od kraje ke kraji a podle potřeby přejít do spodního.

Při zpětné rotaci na začátku snůšky hrozí rychlé zanesení horního nástavku medem. Část původního plodiště se tím změní v medník, matka má méně prostoru ke kladení a včelstvo se může snadněji dostat do rojové nálady.

Souvislost mezi zakrmováním a polohou plodu

Některá včelstva mají plod v horním nástavku již po zimě, takže popsané prohození nepotřebují. Vysvětlením uváděným pro tuto situaci je nedostatek volného prostoru nahoře během zakrmování: včely pak ukládají zásoby do spodní části úlu. Stejně je zde vykládáno i příliš časné zakrmování v červenci, kdy horní nástavek ještě zabírá plod.

Jak se na jarním stavu projevilo přemetení na mezistěny

V předchozí sezoně byl ze všech včelstev odebrán veškerý plod pro tvorbu oddělků a včelstva byla přemetena na mezistěny. Výsledkem bylo světlé dílo, ale také odlišné rozložení zásob. Při menší krmné dávce, přibližně 20 kg cukru na včelstvo, skončila většina zásob v horním nástavku a spodní zůstal téměř prázdný.

Popsaný postup zároveň vychází z předpokladu, že si včely zásoby z horního nástavku dolů nepřenesou. Po jarním prohození tak může být spodní zásobní nástavek již poměrně lehký, zatímco horní nástavek s plodem zůstává bez zásob. Při zásahu je proto důležité posoudit nejen jejich množství, ale také polohu vůči plodovému tělesu.

Rychlý zásah bez zbytečného rozebírání včelstva

Ošetření posledních čtyř včelstev na stanovišti probíhalo za jarního počasí, kdy včely intenzivně nosily pyl z lísek. Práce se soustředila na prohození nástavků a zhodnocení zásob, aby otevření úlů netrvalo zbytečně dlouho.

Součástí tohoto zásahu nebylo ometání den od mrtvolek, protože silná včelstva si úlový prostor vyčistí sama. Na další prohlídku bylo odloženo také centrování plodového tělesa. Pokud včely seděly u boční stěny, rámky se tentokrát neposouvaly ke středu. Na větší včelnici by taková práce první jarní zásah výrazně prodloužila.

Odhad zásob podle hmotnosti nástavku

Při zvedání nástavků lze orientačně posoudit množství zásob podle jejich hmotnosti. V popsané sestavě se u plného nízkého nástavku na rámkovou míru 39 × 15 cm počítá s hmotností kolem 10 kg. Pokud nástavek vážil přibližně 5 až 6 kg nebo více, další krmivo se nepřidávalo.

Z kontrolované čtveřice dostalo těsto pouze nejlehčí včelstvo, které mělo zásoby na minimu. Nešlo o plošné krmení všech úlů, ale o doplnění krmiva tam, kde byla jeho rezerva nejmenší.

Těsto jako pojistka při návratu mrazů

K doplnění krmiva bylo použito medocukrové těsto Apikand od výrobce Lyson. Účelem nebylo podněcování, ale pojistka proti vyhladovění. Pokud by po teplých dnech následovalo například desetidenní období mrazů, včely u plodu by se nemusely dostat k zásobám ve spodním nástavku.

Z těsta se odřízne pruh a položí přímo na horní loučky rámků pod vysoké víko. Krycí fólie, používaná místo strůpku, se v tomto případě nevrací dovnitř úlu. Položí se na střechu, kde slouží jako jednoduché označení včelstva, které dostalo těsto.

Vlhkost srážející se uvnitř úlu při plodování pomáhá udržovat těsto vláčné a omezuje jeho vysychání.

Nedostatek zásob se může projevit zvýšenou bodavostí

I běžně mírná včelstva mohou při nedostatku zásob reagovat podrážděně. V popsané zkušenosti se zvýšená bodavost objevuje zejména ve dvou situacích: při opožděném rozšíření, kdy jsou včely natěsnané a chybí jim prostor k činnosti, a na jaře, pokud nemají větší rezervu zásob a zůstávají téměř „na suchu“. Při práci s takovým včelstvem je vhodné nasadit si včelařskou kuklu.

Přesun úlů a lepší přístup autem

Jarní příprava se netýká pouze včelstev. Úpravy rozmístění úlů a stojanů mohou podstatně usnadnit práci během celé sezony. Kmenová včelstva, která původně stála v řadě pod ořešákem, byla na nová místa přemístěna již v lednu. Při jarních proletech se zorientovala na nových pozicích a na původní stanoviště se nevracela.

Hlavním cílem reorganizace je vytvořit průjezd pro automobil až do zadní části pozemku. Těžké plemenáče a nástavky tak nebude nutné přenášet desítky metrů v rukou. Nové uspořádání stojanů má především zkrátit manipulační vzdálenosti a snížit fyzickou náročnost obsluhy včelnice.

Štěrkové cesty a uspořádání stojanů proti zvěři

Mezi stojany vznikla štěrková cesta, která omezuje klouzání při chůzi po dešti. Součástí úprav bylo také hustší přesazení levandulí. Dalším plánem je propojit řady stojanů do uzavřeného okruhu s průchody přibližně po každých 20 úlech.

Takové rozmístění se na stanovišti již osvědčilo jako přirozená překážka pro srnčí zvěř. Ta dříve na pozemku poškozovala netkanou textilii a okusovala levandule.

Zúžení česen u slabších včelstev

Za teplých jarních dnů, kdy teplota vystoupá i k 18 °C, mohou být slabší včelstva ohrožena loupeží. Zatímco u silných včelstev zůstávají česna otevřená naplno, u slabších se vstup omezuje česnovou vložkou na průchod jedné až dvou včel.

Sezona 2026 s důrazem na produkci medu

Po sezoně zaměřené na rozsáhlou tvorbu oddělků se hlavní pozornost přesouvá k produkci medu, po kterém je velká poptávka. Tvorba oddělků má zůstat omezená na nejvýše jeden až dva z každého včelstva, a to až ve vhodnou dobu.

Cílem je ponechat včelstvům prostor k dosažení plné síly, aby mohla dobře využít snůšku. Tomuto zaměření odpovídá jarní uspořádání nástavků, kontrola dostupnosti zásob i reorganizace včelnice pro jednodušší práci v průběhu sezony.

Inspirováno videem z kanálu Včelařství u Raula