Polské včelnice umí českého včelaře překvapit hned na první pohled. Často se zde setkáte s tzv. varšavským rozšířeným úlem (varšavský „pošeřovaný“), který stojí na úzkovysokém plástu. Historicky šlo o užší míru, ale postupně se ustálila na přibližně 30 cm šířky a 435 mm výšky.
Po Hromnicích se den viditelně prodlužuje, a to je pro včelaře praktická výhoda jelikož přibývá času, kdy se dá za světla něco udělat kolem stanoviště. Pokud je zima bohatší na sníh a teploty drží stabilně nízko, bývá to pro včelstva paradoxně příznivé: zimní chomáč sedí těsněji, spotřeba zásob je nižší a plodování se často rozbíhá později, tedy v okamžiku, kdy už je k tomu vhodnější počasí i první přínos.
Letošní zima ukazuje, jak rychle se může ze „standardního“ zimování stát období, kdy je potřeba mít stanoviště pod dohledem. Níže najdete přehledně zpracované poznatky a praktická doporučení, která se v podobných podmínkách vyplatí mít po ruce.
Mikroklima uvnitř úlu je pro zdraví a prosperitu včelstva klíčové. Dlouhodobě pozoruji, že nevhodné podmínky, zejména zvýšená vlhkost, se nevýhýbají žádnému včelstvu chovanému v úlech. Výjimkou byla v minulosti pouze volně žijící včelstva, která si vytvářela optimální prostředí samostatně – a právě díky tomu dokázala přežívat i bez zásahu člověka.
Září je klíčovým měsícem v životě včel i včelaře. Jak správně vyměnit matku, proč je to důležité, a na co si dát pozor během podzimu?
