Úspěšný chov včelích matek začíná dlouho před přelarvováním. Vyžaduje zdravá a silná včelstva, dostatek trubců, kvalitní plemenný materiál a promyšlené načasování. Důležitou roli přitom hraje startér, který zajistí přijetí nabídnutých larviček, a navazující finišér, v němž pokračuje péče o rozvíjející se matečníky.
Následující postup představuje jednu z možností odchovu: využití krátkodobého uzavřeného startéru a následné dokončení chovu ve včelstvu s matkou oddělenou mateří mřížkou. Konkrétní uspořádání je vždy potřeba přizpůsobit úlové sestavě, síle včelstev a podmínkám na stanovišti.
Příprava chovu a výběr včelstev
Při plánování chovu nezapomínejte na trubce. Nestačí, aby se v době líhnutí mladých matek ve včelstvech teprve objevoval trubčí plod. Pro úspěšné oplození jsou potřeba pohlavně dospělí trubci, a proto musí jejich odchov začít s dostatečným předstihem. Podle průběhu jara a místních podmínek lze stavební rámky podporující stavbu trubčiny vkládat do silných včelstev již na začátku dubna.
Zároveň je důležité rozlišovat dva pojmy, které se při chovu matek často zaměňují:
- Plemenné včelstvo poskytuje larvičky pro odchov budoucích matek. Vybírá se podle dlouhodobě sledovaných vlastností, například mírnosti, rojivosti, užitkovosti a zdravotního stavu.
- Chovné včelstvo zajišťuje vlastní odchov matečníků. Jeho úkolem je nabídnuté larvy přijmout, bohatě krmit mateří kašičkou a udržovat vhodné podmínky pro jejich vývoj.
Dobré vlastnosti plemenného včelstva samy o sobě nestačí. Výslednou kvalitu matek významně ovlivňuje také úroveň péče v chovném včelstvu, zejména množství kojiček, dostupnost potravy a tepelný režim.
Chovné rámky připravte s předstihem
Chovné rámky s matečníkovými miskami vložte do včelstva několik dní před plánovaným přelarvováním. Včely tak dostanou čas misky a lišty očistit. Rámky umístěte do dobře obsednuté části úlu, zpravidla do vyššího nástavku, a označte je datem nebo číslem chovné série.
K chovnému rámku je vhodné převěsit jeden až dva plásty s otevřeným plodem. Ten přitahuje mladušky a pomáhá soustředit kojičky do prostoru budoucího odchovu. Toto uspořádání se využívá při přípravě chovného prostoru a později ve finišéru. Do vlastního osiřelého startéru se naopak otevřený plod vhodný k založení náhradních matečníků nevkládá.
Po celou dobu sledujte zásoby a přínos potravy. V bezznůškovém období lze chov podpořit přiměřeným podněcováním cukerným roztokem. Ten však dodává především energii a nenahrazuje pyl jako důležitý zdroj bílkovin. Případná doplňková krmiva používejte podle jejich určení. Krmení zároveň organizujte tak, aby se cukerný roztok nedostal do medu určeného ke sklizni.
Tvorba startéru krok za krokem
Úkolem startéru je vytvořit silně obsazenou jednotku bez matky, která ochotně přijme přelarvené larvičky. Rozhodující je dostatek mladých včel schopných intenzivně produkovat mateří kašičku. Nestačí tedy pouze odebrat několik plástů a uzavřít je do nástavku.
1. Zajistěte původní matku
Ještě před oklepáváním nebo ometáním včel vyhledejte matku a zajistěte, aby zůstala v původním včelstvu. Do startéru se nesmí dostat. Její přítomnost by narušila požadovaný stav osiření a mohla způsobit nepřijetí chovné série.
2. Vyberte vhodné plásty
Do připraveného nástavku vložte zásobní a pylové plásty. V této variantě startéru lze využít také plásty se zavíčkovaným, nejlépe již vybíhajícím plodem. Plásty s otevřeným plodem ponechte mimo startér, aby včely neměly možnost založit vlastní náhradní matečníky. Zkontrolujte také, zda na vkládaných plástech nejsou již založené matečníky.
Pro chovný rámek ponechte místo v dobře obsednutém středu sestavy. Počet plástů musí odpovídat množství včel; příliš rozlehlý prostor s řídkým obsednutím vhodné podmínky pro odchov nevytvoří.
3. Doplňte dostatek mladušek
Včely do startéru oklepávejte nebo ometejte z vybraných plástů, zejména z plodové části, kde se soustřeďují kojičky. Cílem je husté obsednutí chovného prostoru. U některých sestav se pracuje přibližně s 1 až 1,5 kg včel, nejde však o univerzální dávku. Potřebné množství závisí na velikosti startéru, počtu nabídnutých larviček i podmínkách prostředí.
Současně hlídejte, abyste nadměrně neoslabili původní včelstvo. Musí mu zůstat dostatek včel pro krmení a zahřívání vlastního plodu. Dlouhé přerušení péče není vhodné riskovat u dělničích larev ani u odchovávaných matek.
4. Zajistěte krmení, vodu a větrání
Startér musí mít dostupnou potravu i vodu. Cukerný roztok podávejte ve vhodném krmítku, které omezuje riziko utopení včel. Vodu lze podle použité sestavy zajistit bezpečným napájením nebo doplněním do buněk vhodného plástu. Zvláštní pozornost vyžadují teplé dny, kdy početné osazenstvo snadno přehřeje uzavřený prostor.
Uzavřený startér neznamená vzduchotěsně uzavřený nástavek. Včelám je potřeba zabránit ve výletu, ale současně zajistit vydatné větrání přes síťované dno nebo dostatečně velké větrací plochy. Startér chraňte před přímým sluncem. Samotné pokropení plástů nedostatečné větrání nenahradí.
Osiření a vložení chovné série
Po oddělení od matky potřebují včely určitý čas, aby na bezmatečný stav zareagovaly. U popsaného postupu se chovná série vkládá přibližně po 4 až 6 hodinách osiření. Jde o orientační časování, které je nutné přizpůsobit konkrétní metodě a stavu včel.
K přelarvování vybírejte co nejmladší larvičky, ideálně mladší než jeden den po vylíhnutí z vajíčka. Při práci je chraňte před vysycháním, přímým sluncem a ochlazením. Počet misek přizpůsobte síle startéru: menší dobře živená série má větší smysl než nadměrný počet matečníků s nedostatečnou péčí.
Po vložení chovného rámku startér zbytečně neotevírejte. Předčasné umožnění výletu v blízkosti původního úlu může vést k návratu části včel na původní místo a k oslabení chovné jednotky.
Přijetí larev se kontroluje zpravidla následující den. U tohoto krátkodobého postupu se počítá s přechodem do finišéru zhruba během prvních 24 hodin od sestavení startéru. Přijetí poznáte podle rozestavovaných matečníkových misek a larev uložených v dostatku mateří kašičky. Tím je úspěšně zahájen odchov, nikoli zaručena výsledná kvalita matek.
Finišér a další péče o matečníky
Finišér přebírá péči o přijaté matečníky. V popsané sestavě lze chovný nástavek vrátit na původní včelstvo nad mateří mřížku. Matka zůstává v plodišti, zatímco dělnice mají přístup do chovného prostoru. Mřížka musí být správně osazená, aby se matka nemohla dostat k matečníkům.
Do blízkosti chovného rámku umístěte jeden až dva plásty s otevřeným plodem. Ty pomáhají soustředit kojičky tam, kde jsou pro další odchov potřeba. Oproti startéru se tedy mění uspořádání plodu: při zahájení chovu je žádoucí vyloučit možnost založení náhradních matečníků, ve finišéru se otevřený plod využívá k přitažení mladých včel.
Převěšované plásty kontrolujte také kvůli nežádoucím matečníkům. Nadále hlídejte zásoby, obsednutí a tepelnou pohodu. Manipulaci s chovnou sérií omezte na nezbytné zásahy a veďte si přehled o termínech přelarvování, předpokládaného líhnutí a plánovaného zužitkování matečníků.
Křížení a mírnost včel: pozor na jednoduché soudy
K chovu matek patří také otázky dědičnosti. V diskusích se často objevuje tvrzení, že křížení kraňky se včelami typu Buckfast automaticky vede k bodavosti. Takový závěr je příliš zjednodušující. Samotné označení původu včelstva nestačí k tomu, abychom spolehlivě předpověděli jeho chování.
Stejně opatrně je ale potřeba přistupovat k opačnému tvrzení, že mírní rodiče vždy zaručují mírné potomstvo. Obranné chování má složitý genetický základ a vlastnosti se mohou v dalších generacích různě kombinovat a štěpit. Projevy včelstva navíc ovlivňuje počasí, snůška, zdravotní stav i způsob manipulace.
Pro chovatelskou práci je proto podstatné dlouhodobé hodnocení konkrétních včelstev, nikoli závěr z jedné klidné prohlídky. Sledujte mírnost společně s rojivostí, vitalitou, užitkovostí a přizpůsobením místním podmínkám. Při volném páření zároveň nelze plně kontrolovat původ trubců, s nimiž se mladá matka spáří. Ani vlastní odchov trubců na stanovišti sám o sobě kontrolované páření nezajistí.
Pečlivost se promítá do kvality matek
Dobře připravený startér vytváří podmínky pro přijetí larviček, silný finišér zajišťuje pokračující péči. Obě fáze musí spojovat dostatek kojiček, kvalitní výživa, vhodná teplota a správné načasování. Záznamy o jednotlivých sériích, sledování výsledků a praktické vzdělávání pomáhají postup postupně zdokonalovat. Cílem není pouze vysoký počet přijatých misek, ale především kvalitní matky pro další vedení včelstev.
Inspirováno videem od Včelařství Sedláček.
