Povinné vyšetření zimní měli – přínos nebo zbytečná zátěž?
O čem vlastně diskutujeme? V českém včelařství je již mnoho let každoroční povinností sbírání a laboratorní vyšetření zimní měli na přítomnost roztoče Varroa destructor. Toto vyšetření by mělo sloužit k odhadnutí zimního napadení včelstev a indikovat potřebu léčebných zásahů. Přesto odborná veřejnost dlouhodobě kritizuje nízkou vypovídací schopnost této metody, přičemž žádosti včelařů o její zrušení nebyly až dosud vyslyšeny.
Číst dál: Povinné vyšetření zimní měli – přínos nebo zbytečná zátěž?
Včelí svíčky: zvolit tažení, rolování nebo odlévání?
Vlastnoručně vyrobené svíčky z pravého včelího vosku představují ideální vánoční dárek, který potěší každého příjemnou vůní a příjemným teplým světlem. Víte, proč jsou svíčky ze včelího vosku tak oblíbené? Protože podobně jako med, i svíčky se spotřebují během roku a mohou být snadno nahrazeny dalšími z čerstvé produkce. Možností, jak vyrobit svíčku, je několik – můžete ji táhnout (namočením knotu do vosku), modelovat ručně, rolovat ze včelích mezistěn nebo odlévat do připravených forem. Každá z metod má svá pro a proti:
Číst dál: Včelí svíčky: zvolit tažení, rolování nebo odlévání?
Monitoring sršně asijské pomocí pastí
Téma přítomnosti sršně asijské (Vespa velutina nigrithorax) stále více znepokojuje české včelaře i veřejnost. Důvodem jsou opakované nálezy jejího výskytu v České republice a riziko, které představuje nejen pro medonosné včely, ale i pro další volně žijící hmyz. Sršeň asijská pochází původně z východní Asie, v Evropě se poprvé objevila před dvaceti lety ve Francii a od té doby se intenzivně šíří napříč kontinentem. Do České republiky se dostává nejen přirozenou cestou, ale také dálkovou nákladní dopravou.
Kvasnice i sůl mají ve včelařské praxi stále své místo
Proč a jak správně používat osolenou vodu pro včelstva?Včelaření jsem měl od samotných počátků organizačně specifické: včelstva byla vždy umístěna ve vzdálenosti zhruba 25 km od mého bydliště a mimo intravilán obce. Z tohoto důvodu jsem jejich péči musel omezeně plánovat pouze na víkendové dny. Abych potřebám včelstev vyhověl, již v časném předjaří jsem měl pro ně připravena speciální napajedla. Jako praktická a osvědčená napajedla mi sloužily běžně známé skleněné lahve o objemu 3,7 litru. Ty byly natřené černou barvou, přičemž jsem ponechával pouze úzký průhledný proužek, díky kterému bylo možné kontrolovat stav vody. Tmavý nátěr pomáhal na jaře vodu rychleji ohřívat slunečním teplem a během léta bránil vzniku řas uvnitř lahve.
Racionalizace kočování a ošetřování včelstev
V tomto dílu naší série o racionalizaci ve včelaření se důkladně zaměříme na dvě aktuální témata: kočování včelstev a jejich efektivní ošetřování během celého roku. Cílem je minimalizovat počet potřebných zásahů a tím snížit časovou náročnost obsluhy jednoho včelstva. Budeme také řešit doplňování zimních zásob, což představuje důležitou oblast, kde lze dosáhnout výrazného zlepšení efektivity a úspory času. Kočování včelstev – kdy a proč je nutné? Na stanovištích bez dostatečného přísunu kvalitní a trvalé snůšky je pro dosažení optimálního ekonomického výnosu medu (obvykle okolo 30–50 kg na včelstvo) nutné převážení včelstev.
Včelí vosk a mezistěny
Jak se vyrábějí, co znamenají barvy a jaké je správné použití? Včelí vosk je jednou z klíčových surovin ve včelaření. Používáme ho především k výrobě mezistěn – tenkých voskových plátů, které včelám pomáhají při stavbě nových plástů. Mnoho včelařů však často nerozumí rozdílům mezi jednotlivými druhy vosků, jejich barvám, ojínění nebo výrobním postupům. V tomto článku si vše detailně vysvětlíme. Jaké jsou typy mezistěn? Mezistěny podle způsobu výroby Existují dvě základní metody výroby mezistěn: Lití mezistěn: Tento způsob spočívá v lití roztaveného vosku přímo mezi dva chlazené válce. Vosk zde rovnou získává potřebnou strukturu buněk.
