Moderní technologie ve včelařství – pohybové senzory, GPS trackery a kamery

Včelařství se stále posouvá vpřed a díky moderním technologiím můžeme své včely efektivně sledovat a zabezpečit proti nehodám a krádežím. Každý včelař se někdy setkal se situací, kdy došlo k poškození nebo dokonce odcizení úlu. Díky pohybovým senzorům a GPS trackerům můžete takovým událostem předcházet nebo alespoň rychle reagovat.

Jak fungují pohybové senzory?

Pohybový senzor je malé zařízení vybavené citlivými čidly, která v případě otřesů či neočekávaného pohybu okamžitě odešlou upozornění majiteli včelstva.

Musí být senzory připojené k internetu?

Ano, senzory vyžadují připojení k síti pro odesílání upozornění. O připojení se však nemusíte starat, protože o něj obvykle pečuje dodavatel. Nejčastěji využívají úsporné IoT sítě (Internet věcí) nebo mobilní sítě.

Napájení senzorů a výdrž baterie

Senzory většinu času „spí“, energii spotřebovávají jen minimálně. Aktivují se pouze tehdy, když zaznamenají otřes. Díky tomu vydrží fungovat na běžné baterie několik měsíců, někdy až několik let.

Jak najít ukradený úl?

Pokročilejší senzory mohou být vybaveny GPS trackerem, který vždy při pohybu zašle přesnou polohu úlu přímo na váš telefon. Tím je hledání ukradeného úlu mnohem jednodušší – zařízení diskrétně ukryté uvnitř úlu zloděje snadno odhalí.

Využití kamer ve včelařství

Dnes jsou kamery dostupným řešením nejen pro monitorování domácností, ale také pro sledování stavu a aktivity včelstev. Pokud svou včelnici nemáte přímo u domu, online kamera vám umožní mít stálý dohled odkudkoliv.

Proč kamerami sledovat česno a podmet?

Každý zkušený včelař ví, že před otevřením úlu je potřeba si všimnout dění před česnem a v podmetu (dně úlu). Získáte tím mnoho rychlých informací:

• Česno: Aktivní včely nosící pyl ukazují přítomnost otevřeného plodu a tedy i matky. Včely zápasící nebo stopy vosku na česně mohou naznačovat loupež.

• Podmet: Množství mrtvých včel vás informuje o zdravotním stavu v zimě. Přítomnost větviček, trávy nebo voskových kousků signalizuje nežádoucí návštěvníky či neklid v úlu. V létě vás pohled na shromážděné létavky upozorní například na možnost vytvoření nových smetenců.

Jsou kamery drahé?

Ceny kamer v posledních letech výrazně klesly. Webové a malé IP kamery pořídíte již ve stovkách korun, kvalitní kamery nebo fotopasti v řádu nižších tisíců korun. Pro většinu stanovišť stačí jedna kamera do podmetu a jedna až dvě kamery pro celkový přehled česnové aktivity.

Je složité kameru zprovoznit?

Pokud si netroufáte na vlastní instalaci a nastavení, zkušený odborník to zvládne do hodiny. Malá investice do pomoci specialisty zajistí dlouhodobý a spolehlivý provoz kamer.

Jak řešit chybějící připojení k elektrické síti?

Pokud je včelnice mimo dosah elektrické energie, vhodnou alternativou jsou fotopasti nebo solárně napájené IP kamery s GSM modemem. Taková kamera může zasílat snímky jednou denně či uskutečňovat nepřetržitý přenos při využití solární energie.

Nebudou včely kameru v podmetu zalepovat?

Moderní kamery jsou navrženy tak, že jejich objektiv tvoří hladká skleněná nebo plastová plocha. Včely obvykle tuto plochu nezalepují propolisem, a pokud ji příliš těsně neobestaví plásty, nemusíte se o funkčnost kamery vůbec obávat.

Jsou kamery schopny natáčet v temnu podmetu?

Ano, dnešní kamery využívají nočního infračerveného přisvícení, které včely neruší a kamera tak dokáže zaznamenávat kvalitní obraz i za úplné tmy.

Bude vidět pyl na zadních nohou včely?

Dnešní kamery mají vysoké rozlišení (Full HD, případně 4K). To zajistí detailní záběry, díky kterým lze snadno sledovat i drobné detaily, například pyl na zadních nožičkách včel, i při vzdálenosti jednoho metru nebo větší.

 

 

 Umělá inteligence ve službách moderního včelaře

Kvalita fotografií a videí pořízených běžnými mobilními zařízeními se neustále zlepšuje. To umožňuje stále širší využití umělé inteligence (AI) pro přesné rozpoznávání detailů obrazu. Tato moderní technologie našla uplatnění i ve včelařské praxi, a to nejen ve vědeckém prostředí, ale částečně už i mezi běžnými včelaři.

Mezi nejznámější a nejpoužívanější patří aplikace zaměřené na rozpoznání roztočů Varroa destructor na monitorovacích podložkách v úlu. Ruční počítání spadu roztočů je zpravidla časově náročné a často málo pravidelné. Díky počítačovým aplikacím pro mobilní telefony nebo PC však můžete zjistit rozsah napadení včelstva během několika sekund: stačí podložku vyfotografovat a umělá inteligence roztoče automaticky najde a spočítá.

Je placená aplikace spolehlivá?

Většina těchto aplikací bývá zpravidla dostupná zdarma nebo s bezplatným zkušebním obdobím. Vždy je však potřeba aplikaci důkladně otestovat na vlastních podmínkách. Některé programy vyžadují čistější podložky bez větších voskových nečistot, aby bylo rozpoznávání spolehlivé. Stále tedy platí pravidlo: „Důvěřuj, ale prověřuj“.

Mám obavy instalovat nové aplikace na telefon či počítač

V tomto případě je vhodné využít webové aplikace. Ty fungují jednoduše ve vašem internetovém prohlížeči přímo online na serveru poskytovatele bez nutnosti jakékoliv instalace.

Pozná umělá inteligence i skryté roztoče?

Bohužel, AI není schopna identifikovat předměty zakryté voskem nebo jinými nečistotami stejně jako lidské oko. Pro úspěšnou identifikaci tedy doporučujeme pravidelně podložky čistit a pořizovat snímky častěji – v sezóně každých několik dní, v zimním období postačí monitorovat v intervalech několika týdnů.

Existují automatické systémy s kamerou umístěnou přímo ve dně úlu?

Tato řešení nejsou běžně dostupná hlavně kvůli technickým omezením. Kamera vyžaduje větší odstup od podložky pro získání kvalitních a zkreslení prostých snímků, což běžné úlové konstrukce většinou neumožňují.

Zvládla by umělá inteligence rozpoznat sršeň asijskou?

Systémy schopné identifikovat sršně asijské (Vespa velutina) už byly ve výzkumném prostředí vyvinuty, nicméně jejich plošné nasazení je zatím stále problematické. Hlavním důvodem je vysoká zátěž pro síť i servery při neustálém vyhodnocování obrazového videostreamu. Nadějnější cestou do praxe se tak jeví rozpoznávání sršní pomocí citlivých zvukových senzorů.

Identifikace čipem: technologie moderního včelaření budoucnosti

Automatické identifikování objektů pomocí miniaturních čipů známé z obchodních či zabezpečovacích systémů našlo již první využití i mezi včelaři. Vědci dnes úspěšně nahrazují klasické opalitové značky včelích matek malými čipy, čímž mohou okamžitě lokalizovat jejich aktuální polohu bezdrátovým snímačem.

Zatím jde bohužel o finančně náročnější zařízení vhodná spíše pro výzkum. Lze však očekávat jejich zpřístupnění širší veřejnosti v blízké budoucnosti. Hlavním přínosem bude snadná kontrola přítomnosti matky v oplodňáčcích bez nutnosti důkladných a častých fyzických prohlídek. Běžní včelaři poté mohou např. chystat preventivní opatření proti rojům, když snímač odhalí matku poblíž česna, nebo rychleji lokalizovat její pohyb v úlu při výměně.

Další praktické využití čipů se rýsuje v případě sledování hnízd sršní. Ideálně by stačilo odchycenému sršni umístit čip a následovat jej do hnízda. S dnešními zařízeními však tento postup zatím funguje pouze na krátké vzdálenosti, což zatím brání širší praktické aplikaci. Vzhledem k rychlosti vývoje lze ale předpokládat další technologické pokroky již brzy.

Z časopisu včelařství RNDr. Pavel Mach