Pohanka obecná - 1 kg

Pohanka obecná (Fagopyrum sagittatum)

Pohanka obecná je nenáročná jednoletá rostlina z čeledi rdesnovité, dosahující výšky 30–80 cm. Včelám poskytuje nejen nektar, ale i pyl, což z ní činí důležitou rostlinu pro včelařství. Pohanka má velice krátkou vegetační dobu a za vhodných podmínek kvete již do 40 dní po zasetí. Je citlivá na jarní mrazy, proto by se její vysev měl provádět až v průběhu května. Pohanka je kvalitní meziplodina a zelené hnojení, a kromě toho se využívá také jako krmivo pro hospodářská zvířata a v potravinářství.

Pohanka, známá také jako hana, brank či buchwheat, se rozšířila po celém světě, včetně Asie, Austrálie, Evropy a obou Amerik. Jedná se o jednoletou bylinu s červenohnědou dutou lodyhou, která může být jemně větvená. Listy mají srdčitý nebo šipkovitý tvar a květy jsou oboupohlavní, s bílou, růžovou nebo červenou barvou. Plodem je trojboká nažka hnědočerné nebo šedé barvy. Semena, po oloupání známá jako kroupy, se ve svém složení a tvaru podobají obilninám a jejich slupka je lehčí než voda, což usnadňuje jejich zpracování. Pohanka je významná pro své bezlepkové kvality a očistné vlastnosti.

Pohanka obecná se využívá především ve stravování pro svou bezlepkovou mouku, z níž se připravují speciální koláče, lívance a další pečivo. V Indii a dalších zemích slouží jako důležitá potravina během půstů. V Japonsku, kde je známá jako Soba, se z její mouky vyrábějí těstoviny, knedlíčky a chléb Manju. Mladé listy se konzumují jako zelenina, zatímco ostatní části rostliny slouží jako krmivo pro dobytek. Z pohanky se také destilují různé druhy destilátů, včetně whisky či shochu.

Pohanku oceňují studie za její bohatý obsah rutinu, který podporuje zdraví cév, a za přítomnost D-chiro-inositolu, zkoumaného v terapii syndromu polycystických ovarií. Dále se výzkumy zaměřují na možný vliv pohanky na redukci cholesterolu, tělesného tuku a žlučových kamenů, stejně jako na její příznivý vliv na kardiovaskulární systém a respirační funkce.

Pohankové semínko je bohaté na minerály, vitamíny a má optimální složení mastných kyselin. Neobsahuje lepek, což ji činí vhodnou alternativou pro osoby s celiakií. Čaj z pohanky se připravuje z jedné lžičky sušených natí, které se zalijí 250 ml vroucí vody a nechají se louhovat 15 minut. Tento čaj je možné konzumovat až 3x denně.

Pohanka je nenáročná plodina, která dobře prosperuje na lehkých, písčitohlinitých půdách. Tato rostlina nevyžaduje specifické půdní živiny ani pravidelnou agronomickou péči, díky čemuž je oblíbená mezi zemědělci. Hlavními požadavky jsou dostatek vláhy a tepla během kvetení a zrání. Pohanka je citlivá na jarní mrazíky, proto se výsev doporučuje až v květnu s následnou sklizní mezi srpnem a zářím. Její krátké vegetační období, 10-12 týdnů, ji činí vhodnou i jako meziplodinu.
Pěstování pohanky je možné i na méně úrodných nebo kyselých půdách, důležité je vhodné zavlažování. Přebytek umělých hnojiv, hlavně dusíkatých, může naopak snížit produktivitu pohanky. V teplém klimatu rostlina více roste vegetativně, zatímco chladnější počasí podporuje kvetení.

Termín výsevu: květen
Doba kvetení: červenec – září (záleží na době výsevu)
Hloubka setí: 2–3 cm.
Výsevek: 60–80 kg/h