Cementový med – co s ním?
Výskyt cementového (nebo také betonového a melecitózního) medu je ve včelařství značně nežádoucí. Jedná se o med z medovice s nadměrným obsahem trisacharidu melecitózy, který způsobuje přílišnou krystalizaci. Tento med je problematický zejména kvůli nemožnosti vytáčení a proto, že je nepřístupný včelám.
Výskyt pro med závadné medovice
Medovice, která je zodpovědná za vznik cementového medu, se nachází na většině stromů se mšicemi, i když se původně myslelo, že se jedná pouze o medovici modřínu. V některých oblastech se s cementovým medem setkáváme obvykleji než v jiných. Často se melecitózní med objevuje například v některých částech Rakouska.
V místech, kde je výskyt méně častý, zaznamenáváme nejčastěji cementový med na přelomu léta a podzimu (během srpna a září).
Největší nebezpečí přináší cementový med, který se vyskytne těsně před zazimováním včelstev, protože zásoby tohoto medu nedokáží včely využít.
Neblahé účinky trisacharidu melecitózy
Pokud si včely donesou do úlu medovici s vysokým obsahem trisacharidu melecitózy, do tří dnů proběhne v buňkách nadměrná krystalizace. Takový med nelze vytočit, včely ho nemohou odebírat, a pokud nemají dostatek jiných zásob, hynou hladem či na úplavici.
V případě, že takovou medovici sbírají včely před zazimováním, je nutné podpořit jejich zásoby 10-15 kilogramy bílého řepného cukru, což přibližně odpovídá 5-8 kilogramům medu, které jinak během zimy včely spotřebují.
Jak rozpoznáme snůšku cementového medu?
Pokud naše včelstva sbírají medovicoví med, po každé medovicové snůšce je vhodné zkontrolovat, zdali med příliš nekrystalizuje.
Mezi první známky toho, že něco není v pořádku, patří matnění lesklé hladiny nezavíčkovaných buněk s donesenou medovicí. Zdali dochází k nadměrné krystalizaci, můžeme ověřit pomocí párátka nebo stébla trávy.
Jestliže se stane, že při vytáčení medu v medometu vylétávají z pláství špunty, nikoli tekutý med, jedná se o signál nástupu cementového medu. Při objevení špuntů plásty důkladně prostříkáme vodou, která krystalky rozpustí – zabraňujeme tak alespoň na nějakou dobu zacementování celého plástu při jeho navrácení do včelstva. Poté med vytáčíme co nejčastěji a odebrané plásty příliš dlouho neskladujeme.
Co si počít s cementovým medem
V oblastech s velmi častým (neustálým) výskytem melecitózního medu je možné umístit nad horní plodištní nástavek zcela prázdný nízký nástavek, ve kterém včelstvo vystaví divočinu s cementovým medem. Po zahřátí obsahu prázdného nástavku (70-75 °C) se vosk oddělí od medu, který je pak vhodný k výrobě medoviny nebo v pekařství.
Pokud melecitózní snůška byla pouze přechodná a před zazimováním skončila, a pokud máme po ruce dostatek rezervních souší, vyjmeme z úlu plásty s cementovým medem a nahradíme je soušemi. Je nutné v plodišti ponechat krycí plásty (třeba i s melecitózou), plásty bez výskytu cementového medu, plásty s plodem a plásty, ve kterých se vyskytuje maximálně jedna třetina cementového medu. Po tomto úkonu dodáme včelstvu 10-12 kg cukru k zakrmení. Zimní chomáč má tak dostatek cukerných zásob, které ovšem můžeme doplňovat i na konci září, neboť zimování s cementovým medem přináší včelám mnohem více nebezpečí. Pokud včelstvo odmítá odebírat krmivo (obvykle se to stává, pokud teplota klesne pod 10 °C), je nutné krmítko zateplit.
Pokud chcete cementový, neboli melicitózní med zachránit, takřka jedinou možností je použít separátor medu a vosku. Toto zařízení jako jediné dokáže oddělit vosk od medu bez překročení doporučených teplot, a tedy med je vhodný pro další využití či prodej.
Čistění plástů s cementovým medem
Pokud nevlastníme rezervní souše, plásty s cementovým medem odvíčkujeme, do buněk nastříkáme vodu, která se postará o narušení struktury melecitózního medu. Poté plásty zcela ponoříme do vody na 2-3 dny, po jejichž uplynutí plásty vytočíme. V případě, že se neuvolnil všechen cementový med, máčení opakujeme. Pro sladkou vodu, kterou vytáčením získáme, nemáme žádné využití, neboť se vyznačuje nepříjemnou pachutí louhovaných košilek, spor a podobně. Tato nepříjemná chuť se neztratí ani při výrobě medoviny nebo při vypálení na kořalku.
Na jaře jsou samotné včely schopné plásty s cementovým medem vyčistit. Poté, co plásty nastříkáme vodou a na 2–3 dny namočíme, můžeme na přelomu března a dubna vložit do úlu blízko česna 2–7 plástů. Při zimování v medníku je možné vložit 8–10 plástů s cementovým medem. Při používání nástavkových úlů umístíme nástavek s melecitózními plásty dospodu.
Včely tekutou část spotřebují nebo přenesou nad plodové těleso, nepotřebné krystalky vyhodí z úlu ven a my získáváme čisté souše. Tento způsob čištění je možné použít také před dokončením utváření zimních zásob v případě, že se melecitózní med objevil v červenci nebo počátkem srpna.
Následky nezájmu včelaře o cementový med
Pokud by se včelař nestaral o výskyt cementového medu ve svých úlech, jeho včelstva by mohla během zimy snadno zahynout. Práce s čištěním cementových pláství za záchranu včelstev jistě stojí.
