Včelaření je nádherné, ale i náročné.
Včelařská sezóna je velmi krátká, zaměřená na přímé zásahy ve
včelstvech. Začíná s jarní prohlídkou a končí kontrolou plus krmením včelstev v
létě. Intenzivní práce trvá méně než půl roku, ale to neznamená, že v ostatních
měsících včelám nevěnujeme pozornost. Včelaření vyžaduje péči po celý rok a
přináší nám krásné okamžiky.
Můj včelařský učitel, který mi v začátcích poskytoval cenné rady, často říkával:
"Jaro je mým nejoblíbenějším obdobím u včel. Když otevřu úl a ucítím vůni,
uvědomím si, že se opět mohu s chutí pustit do práce. Včely jsou v jarním období
mírné a v úlech jich není mnoho, takže si mohu vše pečlivě prohlédnout - a často
obdivuji matku." V předjaří, kdy sledoval první hromadný let včel, často
opakoval: "Včelaření s rukama v kapsách je nejpříjemnější - procházíte se kolem
úlů, pozorujete let, a mnoho informací získáte bez velké námahy."
Dnes mu dávám za pravdu. Pochopil jsem, že včelaření má své kouzlo a může
člověka naplnit radostnými pocity i během léta, na podzim a dokonce i v zimě. Ve
všech obdobích můžeme zažívat pocity radosti i zklamání z neúspěchů či ztrát.
Předjaří a jaro jsou krásná období, kdy se dny prodlužují a slunce nás občas
příjemně zahřeje. Do včelích úlů můžeme začít pracovat, pokud jsou teplé dny.
Konec zimy přináší den, kdy se teplota zvedne nad 10 °C a sluneční paprsky včely
vyprovokují k očistnému letu. Je důležité to sledovat a být při tom, protože
rušný ruch u úlu nám dává naději, že včelstvo zvládlo zimu úspěšně. Naopak,
včely, které zůstávají v úle bez pohybu, mohou naznačovat problémy ve včelstvu.
Na jarní prohlídku včel jsme všichni netrpělivě natěšeni. Po
očistném proletu využíváme prvního teplejšího období k posouzení síly včelstva,
odhadu zásob medu a kontrole zaplodování plástů. Je příjemné zavírat úl s
vědomím, že vše je v pořádku. I když se někdy nedaří, většinou můžeme provést
nápravu: posílit oslabená včelstva přeložením plástů od silnějších, doplnit
nedostatek zásob či přidat kladoucí matku nebo dokonce rozpustit slabé včelstvo.
Nedáváme šanci "slabým jedincům", kteří živoří na malém prostoru plástů.
V dubnu se těšíme na příjemný a důležitý zásah do včelstev. Při kvetení ovocných
stromů vkládáme stavbu a mezistěny pro rozšíření plodištního prostoru a zamezení
rojení. Je to zásah, který je zároveň jedním z hlavních opatření proti rojovosti,
nosemóze, zvápenatění a moru včelího plodu. Včelaři si uvědomují, že pravidelná
obměna plástů přináší dostatek hodnotného včelího vosku. Bohužel existují i ti,
kteří do svých úlů vloží jen minimum plástů a mezistěn. Výsledkem je plást plný
nemocí a nedostatek vosku. Tito neopatrní jedinci představují nebezpečí pro své
okolí v šíření infekčních nemocí a varroázy z rojů. Ohrožují také zdravá
včelstva v jejich okolí.
Během května až letního slunovratu má včelař ideální příležitost ke šlechtění
matek a vytváření nových včelstev. To, kdo dokáže odchovat kvalitní matky a
vytvořit životaschopné oddělky a včelstva, si užije radost z tvorby. Samozřejmě,
že včelaření lze provozovat i bez této tvůrčí činnosti, ale vyměňování matek a
posilování včelstev je nepostradatelné. Nejhorší je včelařit bez výměny matek,
tvořit nová včelstva pouze rojem. Takové včelaření má nižší výnosy medu a často
se vyznačuje vysokou rojovostí.
Na během května se obvykle zažlutí řepková pole a včelař se může připravit na
první medobraní. Hodnota získaného medu je odměnou za veškerou péči o včelstva.
Je zbytečné opakovat nutnost prodeje kvalitního medu, který je zralý, chutný a
nepoškozený přehřátím. Nedávno jsem měl náhodné setkání s jedním velkým
odběratelem medu, který mě přesvědčil, že někteří včelaři nedodržují tyto
zásady. Ten člověk hovořil o včelařích s negativním tónem, protože měl špatné
zkušenosti s koupi medu. Tvrdil, že navštívil více než deset včelařů a jen od
jednoho se mu med po čase zkrystalizoval, zatímco ostatní medy měly nepřirozenou
pachuť nebo byly cítit po lihu - zkyslé. Snažil jsem se mu vyvrátit negativní
dojmy tím, že většina včelařů prodává kvalitní med, a že on měl nešťastnou
zkušenost s menší skupinou méně pečlivých včelařů.
Dodržování několika známých zásad je důležité pro prodej kvalitního medu, který
včely vytvoří. Je třeba odtéct zralý med a uchovat ho v čistých a těsně
uzavřených nádobách. Při rozpouštění po zkrystalizování je potřeba dodržet
teploty, které nezpůsobí poškození hodnotných látek. Med je třeba plnit a
skladovat v chladu a temnu v čistých sklenicích s novými víčky.
Léto a podzim jsou obdobím postupného sestupu včel po letním slunovratu. Jarní
období intenzivního rozvoje včelstev se končí. Také pud rozmnožování jde ke
konci, a to je patrné vylétáním rojů, pokud včelař nezavedl účinná protirojová
opatření. Po letním slunovratu v souladu s odkvětem přírody včely ztrácejí
schopnost intenzivně stavět voskové plásty. Včelaři, kteří od jara poskytli
včelám dostatečný počet stavebních plástů a mezistěn, se mohou těšit na
zdravější dílo a méně rojů.
V letním období budou matky klást menší plochy plodu a postupně vytvářet novou
generaci včel. Pokud chceme, aby se včely silně namnožily a vytvořily silná
včelstva, musíme jim zajistit nepřetržité krmivo a dostatek místa v úlu. Po
posledním medobraní je třeba začít krmit včely a zároveň jim poskytnout dostatek
prostoru pro zakládání plodů. Pokud včelař odejme nadstavce a zanechá včely v
malém prostoru plodiště, nemůže čekat silná včelstva.
Před tím, než začneme krmit včely, je důležité připravit
plodiště pro úspěšné zimování.
Musíme se ujistit, že mezi plodovými plásty není nedostavěná mezistěna,
nepoužitý plást či trubčina, které by bránily volnému pohybu chomáče v plodišti.
Odhadneme množství zbylého medu v plástech a postupně dokrmíme včelstvo na
potřebných 20 kg zimních zásob. Při prohlídce včelstva je důležité zjistit, zda
má stále kladoucí matku, abychom nekrmili bezmatečné včelstvo. To by bylo první
vyloupeno, navíc s rizikem, že se loupež rozšíří na hromadnou.
Od jara do podzimu je také velmi důležité sledovat zdravotní stav včelstev a
přijímat preventivní i léčebné opatření proti nemocem a parazitům. Toto téma si
však zaslouží samostatný příspěvek.
Inspirováno článkem z časopisu včelařství - Jiří Sláma